Ilona má celkem tři děti. Dvě dcery a syna. Nejstarší potomek, Lukáš (22 let), své matce přidělává trápení. Už druhý rok vede zvláštní způsob života, alespoň tak to vnímá Ilona. Lukáš pracuje jako automechanik, ale nepřispívá na domácnost, ač ho o to rodiče žádali. Nechtěli po něm závratně vysokou částku, jen symbolický příspěvek, který by ho rozhodně nezruinoval. Navíc poslední dobou s ním řeší i další prohřešky. Chodí domů často opilý, nechá se obskakovat, v poslední době je i vulgární vůči mladším sestrám. Do jedné z nich nedávno surově strčil, upadla, zlomila si nos a rozsekla ret. Ilona s manželem si s Lukášem několikrát promlouvali, výsledek je nulový. Rozhodli se proto přistoupit k razantnímu kroku.

„Byla jsem to já, kdo navrhl, že syna vyhodíme z domu. Je to jediné řešení, jak kluka postavit na vlastní nohy. Manžel neprotestoval. Lukášovi jsme začátkem ledna oznámili, ať si hledá bydlení. Rozčílil se, nadával, nakonec řekl, že mu bez nás bude líp. Dali jsme mu termín do konce března,“ vypráví o zásadním rozhodnutí Ilona. „Když jsem se ho nedávno ptala, jak to s bydlením vypadá, řekl, že dobře. Víc mi nesdělil. Myslím si, že naše slova nebral vážně. Doufá, že to přejdeme a na ulici ho nevyhodíme. To se ale plete!“

Lukášovi rodiče jsou pevně rozhodnuti syna z domu opravdu vystěhovat. I tehdy, pokud nenajde bydlení. „Je mi to líto. Říkám si, jestli jsem neudělala chybu ve výchově. Nemám však jinou možnost. Syn musí konečně dospět a získat zodpovědnost.“

Nenechte si ujít:

Reklama