Sedmadvacetiletá Radana váhá, co dělat s dovolenou, kterou plánovala se svým přítelem. Jejich vztah trval dlouhých devět let a pro Radanu byl Michal vlastně první velkou láskou. Je v šoku a neví, jestli by zrušení dovolené stav ještě nezhoršilo.

dovolené

Příběh sedmadvacetileté Radany je jako vystřižený z dívčího románu. Nechybí v něm bláznivá studentská láska ani velké plánování. Ale v Radanině případě došlo ke zklamání, které už její „princ na bílém koni“ nikdy nenapraví.

Vlastně by se podobný příběh mohl stát komukoli...

Radana vypravuje...

Devět let... devět krásných let jsme s Michalem vydrželi. Nebyl to vždycky med, ale po takové době člověk s tím druhým prostě počítá. Prožili jsme krásné chvíle stejně jako ty škaredé. Byl to Michal, kdo mě držel za ruku, když před třemi lety umřela moje milovaná bábinka, byl to Michal, s kým jsem si při vysoké našla bydlení. Byl to Michal, komu jsem pomáhala v jeho studiích i kariéře. A teď je všechno pryč.

Asi to moc prožívám, lidé se přece rozcházejí a neměli jsme spolu vlastně nic jiného než to bydlení, ale... všechny ty plány, všechny ty nesplněné sny, všechny naděje, které jsem do našeho vztahu vkládala. Ještě před měsícem bych svatosvatě odpřísáhla, že neexistuje spolehlivější chlap. Ještě před měsícem jsme společně přemýšleli nad hypotékou a založením rodiny, a teď je všechno jinak. Jak strašně jsem se v něm zklamala.

Měli jsme se vrátit z dovolené, třítýdenního puťáku po Ukrajině, a začít zařizovat koupi jednoho malého domku nedaleko Prahy. Jenže před měsícem se najednou všechno změnilo. Michal udělal kotrmelec a, i když jsem se ho snažila přesvědčit, prosila ho, ať nám dá čas, najednou byl pryč. Vypařil se z mého života jako pára nad hrncem.

Prý jsou jen dobří kamarádi, kolegové z práce. Jo, jeli spolu na služebku na týden do Varšavy a zpátky se vrátili jako pár. Ta mrcha! Brousila kolem něj už pár let a konečně se jí ho povedlo klofnout. Věděla jsem to, že se jí můj Michal líbí, ale pořád jsem mu věřila. I když mi v hlavě blikal alarm, Michal mi před odjezdem řekl, ať neblázním, že je všechno v pohodě. Já husa...

Takováhle zrada se neodpouští! Sebrali mi všechno, všechny moje sny jsou najednou pryč. Ale ty vem čert! Chlapům se nedá věřit, teď už to vím. Ještě někdy nalítnu takovýmu... ale dost o Michalovi. Byl to podraz a tečka.

Z rozchodu jsem se pomalu zmátožila, hlavně díky Janě. I když to je Michalova kamarádka, vždycky byla na mé straně a teď mi vážně pomohla. Probděla se mnou celé noci, když jsem jí řvala v náručí nebo do telefonu. Už jsem dobrá. Snad...

Teď se bojím dovolené. Michal, ten idiot, mi nabídl, abych jela s nimi. Na puťák pojede celá parta a Michal si tam samozřejmě tu čůzu vezme. Tak to ani omylem, jediný důvod, proč bych jela, by byla pomsta, ale na to nemám naturel - ublížilo by to víc mně než jí. Tak nevím, mám tu dovolenou zrušit? Jet někam sama? Nebo pozvat Janu? Zůstat doma a užírat se by byla asi největší blbost... navíc tři týdny v kuse.

Asi tu dovolenou zruším a půjdu do práce, aspoň budu mít víc volna na Vánoce.

Radana

Čtěte také...