Před dávnými časy. Když jsem byla ještě mladá a svobodná, chodila jsem krátce s klukem, který byl hodný, pěkný .... Měla jsem svůj byteček a pozvala jsem jeho a ještě kámošku s klukem . Byli u mě od rána a byla velká sranda. Jedlo se, pilo se, sedělo se a byla zábava. Jenže jak se celý den sedělo, tak jsem měla pěkně nafouklé břicho. No prostě jsem si potřebovala ulevit. Jenže ten byteček byl v paneláku, a záchod byl z umakartového jádra. Takže jak asi všichni víte, že je úplně všechno slyšet. No a já se styděla,tak jsem to pořad držela. Když jsem šla na malou, tak jsem čůrala snad 10 minut, abych si náhodou neulevila -nahlas.

Bylo to hrozné. Strašná bolest břicha, ale nikomu jsem nic neřekla. Už byla noc a šli jsme všichni spát. Jo ještě dodám, že byl leden a mrzlo. No a já čekala, až všichni usnout. Bylo asi kolem 12 hod.  Konečně byl klid, všichni spali. Tak jsem si vzala župan a šla jsem na chodbu a do sklepa. Ještě, že jsem nikoho nepotkala. Tam jsem se pořádně vyprděla. To byla úleva. To si nedovedete představit. Byla jsem šťastná. Potichu jsem se vrátila domů. A ve dveřích můj kluk. Nechápal, kde jsem byla tak pozdě, když mrzlo a já jen v županu. Tak se mě vyptával: „Ty jsi byla kouřit?“ Já jsem nekuřačka. „ Ty jsi byla u souseda?“ To v žádném případě, co si o mě myslel? A poslední jeho otázka“ Ty jsi byla fetovat?“ To mě dodělalo. A už jsem s ním nepromluvila. Druhý den ráno jsem to všechno kámošce řekla. Hrozně jsme se tomu smály. Ale jemu jsem to nikdy neřekla, a hned druhý den jsem se s ním rozešla. Nepřekousla jsem ty jeho otázky. Teď je to směšné, ale předtím to byla hrdost nebo blbost, nevím.

Text nebyl redakcí upraven.

Mě by napadlo něco o náměsíčnosti. :)

Reklama