Sedmnáctileté manželství udělalo své. Zamilovanost vyprchala už dávno a postupně se ze vztahu vytratila i láska a zájem jeden o druhého. Když se nevěnovali dospívajícím dětem, hleděl si každý z nich svého. Měli odlišné koníčky, zábavu i přátele.

62c6a5b00bdbfobrazek.png
Foto: Shutterstock

Víceméně jsme se s Pavlem (49) potkávali hlavně o víkendech, poslední roky ani to ne. Ale ani jeden z nás tomu druhému nic nevyčítal, nechávali jsme se navzájem dýchat. Vyhovovalo nám to tak. Až nás jednoho dne napadlo, že už manželé prakticky nejsme,“ rekapituluje Milena. Rozhodli se proto jít každý svou cestou. Dát druhému volnost. Ve všem. Ale dětem ublížit nechtěli.

„I když jsou už velké, skoro dospělé, stejně by je to ranilo. Vybírat si, s kým chtějí žít, stěhovat se. Nechtěli jsme jim to komplikovat. A tak padlo rozhodnutí, že téměř vše zůstane, jak je. Jsme sice od sebe, ale kousek u sebe. Pořád v jednom domě,“ popisuje Milena současný stav, za který vděčí i velkému domu. Rozdělili si ho na dvě bytové jednotky, které ovšem zůstaly kvůli dětem uvnitř propojené. A mají oddělené nejen domácnosti, ale i životy.

Zatím je každý z nich singl. Ale pokud by si Milena našla přítele, neměl by s tím její stále ještě manžel problém. Stejně tak naopak. „K Pavlovi už naprosto nic necítím, takže by mi to vážně nevadilo. Zůstáváme otevřeni všemu novému. Dětem jsme o našem rozhodnutí řekli. Nadšené nebyly, ale myslím, že to chápou. Když vidí, jak to chodí u rozvádějících se rodičů jejich spolužáků, jsou rádi, jak je to nastavené u nás,“ dodává Milena.

Čtěte také:

Reklama