Ahojte,
patřím už do "středního věku", ale rozchod s láskou jsem zažila jen jednou, zato pořádně. Až na vysoké škole, kdy jsem se pořádně zamilovala do spolužáka (až ve 22 letech), jsouc ještě panna (dnes bych asi patřila do knihy rekordů... ). Naplánovali jsme si prázdninovou brigádu u koní a já si poprvé statečně zakoupila jakousi chabou antikoncepci v lékárně, napjatě očekávajíc, že náš vztah dojde na té brigádě k naplnění.

Přijeli jsme tam, posadili se na klády při úvodní přednášce o bezpečnosti, no a jakási mladinká krásná Pražačka, která seděla nad mou láskou, si začala hrát s jeho černýma lokýnkama. Bylo na něm vidět, jak ho to vzrušuje a jak je ztracený... Já jsem pak bojovala celé tři týdny o návrat jeho duše, podbízela jsem se a ztrácela důstojnost. Ke konci jsem si dokonce vlezla tajně k němu do stanu až do spacího pytle, ale styk se nám nepodařil.

Tímto ponížením jeho mužství jsem ho ztratila nadobro, skončilo i dobré kamarádství, začaly z jeho strany urážky, až jsme si dělali jen samé naschvály až do konce pobytu. Nenáviděla jsem mužské plemeno. Za tři měsíce nešťastného vzpomínání a přebírání, co jsem udělala špatně, mi od něj došlo svatební oznámení. Potvrdil si svoje mužství při první příležitosti a musel se ženit, jak bylo v tehdejší době nepsaným zákonem. Rozchechtala jsem se a dokonale se odláskovala.

Dnes vím, že to vlastně ani pravá vzájemná láska nebyla, tu vlastně prožívám po dvacetiletém studeném manželství a rozvodu až teď, "na stará kolena". Tak mi držte palce!

Bonda


Milá Bondo,

to jste tedy "vyvázla" jen o fous :-). Jste přesnou ukázkou toho, o čem jsem psala před chvílí - čas Vás přenesl přes pochybnosti a přidal nadhled, díky němuž o rozchodu dnes vyprávíte s humorem a lehkostí.

A lásku "na stará kolena"? Užijte si ji, co to jen jde!  :-)

Hezký den!   

 

Zažily jste něco podobného? Nebo naopak úplně jiný druh rozchodu? Napište mi o tom na redakce@zena-in.cz :-).

Reklama