S alkoholem mám špatné zkušenosti, jeden rodinný příslušník mu propadl definitivně a není nic smutnějšího než stát opodál a nemoct pomoci, ale i několik veselých příhod :o)
Coby sedmnáctiletá dívčina jsem se vypravila statečně na místní diskotéku rozhodnutá držet se dál od alkoholu... U vchodu jsem minula několik klátících se postav místních hvěz, které jsem v tom šeru dokázala identifikovat podle lesku nagelovaných šešulí a řečí, které byly jen o něco málo míň slizké než zmíněný gel. Výrazu "příšeří" dávali v té tmě neopakovatelný náboj :o))
Zamířila jsem ke stolku kousek od parketu, u kterého posedávala parta známých a pozorovala cvrkot :o) Krom několika neodolatelných šoumenů, u kterých se člověk divil už pouze jen tomu, že za sebou nenechávají stejnou slizkou stopu jako slimák, a místních ozdob baru v minisukýnkách, kterým stropní ventilátor hnal barevný kouř ušima skrz hlavu a zase dál do prostoru, nic zvláštního, a tak jsem si užívala v poklidu příjemný večer.
Alkoholu jsem neholdovala, ale ráda přijala pozvání na melouna, který chutnal opravdu báječně a v dusném horku diskotéky přišel vhod... mělo mě varovat, že mám čím dál lepší náladu, ale přičítala jsem to atmosféře.
Po několika porcích melouna jsem dostala nutkavou potřebu vyrazit si na vzduch... na rozdíl od některých slečen, které tak činily věsměs proto, že je cosi svrbělo, já byla trochu mužnější... mě vyhnalo to, že se mi něco zvedá, na rozdíl od pánů jsem na to ale nebyla vůbec hrdá... byl to totiž pouze žaludek.
Zbytek večera mám dodnes naštěstí milosrdně zahalen v mlžném oparu... pamatuji si jen ty romantičtější části... klekám na měsícem zalitý trávník s pocitem, jakoby mi svět ujížděl pod nohama a hvězdy rotovaly... naneštěstí se ale přiřítil i jezevčík, kterému připadalo zábavné rotovat také, a tak kolem mě začal kroužit jak po oběžné dráze. Proti své vůli jsem ho sledovala a země ujížděla čím dál víc... pak už si pamatuji jen udivené vykviknutí nebohého zvířete, když jsem mu absolutně neromanticky zeblila kožíšek, a strastiplnou cestu domů, při níž jsem teprv v plném rozsahu zjistila, v jak šíleném stavu jsou stavy místních chodníků.
Závěr večera: meloun byl naložený ve vodce, jezevčík docela jistě ve vaně a já, jako správná zmije, v lihu. Prosím, kdyby chudák pes četl tyhle řádky, ráda bych mu vzkázala "JÁ NERADA!" :o))
Z_U_Z_U
Děkujeme za veselý příběh :)
Zažily jste něco ještě zábavnějšího? Napište nám!
Nový komentář
Komentáře
To je pěkně napsané.
My dáváme do melouna rum, a taky dobré
krásný příběh a komu jezevčík patřil?
Meander:
Vidím to v živých barvách
Jelítka a podobné dobrůtky již s despektem a předvídavostí sleduji raději jen zpovzdálí
bonda: Ano, já jí to tvrdím pořád
Z_U_Z_U: Sleduješ, dělám ti reklamu (ne, že bys ji potřebovala)
Z_U_Z_U má vyloženě psací talent
Šupitopresto: To byl kámošky jezevčík. Šla jsem ho vyvenčit. Bohužel poté, co jsem pozřela domácí jelítko.
Meander: Můj jezevčík, při mém žlučníkovém záchvatu, na mě neštěstí neštěká, jen účastně pokníkává
Rotuje jen v případě, krájím-li něco masitého na prkýnku
Do sněhu rýt ústy se záchvatem nevycházím, ještě k tomu se nachladit, to by byla teprve hrůza
Ty nezklameš
Kolem mě taky rotoval jezevčík a štěkal jak zběsilej. Měla jsem žlučníkový záchvat, klečela na zemi a ryla držkou ve sněhu
Ťapina:
se z toho vzpamatoval brzy, s tebou to bylo asi horší
no, myslím že
Jeden kámoš takhle poblil psa za plotem. Udělalo se mu cestou z hospody akutně nevolno a potřeboval se o něco opřít. Vybral si plot a z druhé strany se přiřítil hlídač. Jestli od té doby ještě hlídá, nevím
dobrá historka
jen aby tě neukamenovali ochránci zvířat
Z_U_Z_U : chudáček pes
Čtivě napsané, asi nejlepší článek k tématu dnes
Cože,poblila jsi psa? Chudák zvíře,Kubišovou na tebe
Poprve jsem se opila na jednom maturitním plesu, vypila jsem tehdy půl sedmičky vína a na to jedno pivo - zas moc toho nebylo - ale bylo mi šíleně zle a motala se mi hlava a pak jsme šli pěšky domů, abych vystřízlivěla. A mám vzpomínku, že jsem pořád zatáčela doprava, takže jsem se každou chvilku mlátila o zeď, jak jsem narážela do domů , co byly po pravé ruce. Ty baráky prostě nestály na svém místě, ale nějak se pohybovaly.
Zážitky máme asi každý, ale není nad to, to takhle krásně popsat. Četla jsem tento článek s patřičným přednesem "Nedělní chvilky poezie" kolegini, jež teď se chláme.
Bezva článek
Opravdu pěkně napsaný článek, pobavil mě!