Romské děti mají přibližně poloviční šanci ukončit základní školu se svými vrstevníky, se kterými do školy nastoupily. Vyplynulo to z průzkumu, jenž vznikl na základě žádosti ministerstva školství. Výsledky výzkumu představil ve středu Ivan Gabal ze společnosti, která průzkum prováděla.

Běžné základní školy navštěvuje 72 procent romských dětí. „Na specializované základní školy odchází v průměru dvě z desíti romských děvčat a 2,4 z deseti romských chlapců," řekl Gabal ze společnosti GAC s tím, že u neromských dívek je to pouze jedna žákyně ze sta, v případě chlapců tři žáci ze sta. Z výzkumu také vyplynulo, že je pravděpodobnost odchodu romských dětí ze základní školy 20krát až 24krát vyšší, než je tomu u neromských spolužáků.

Pravděpodobnost, že dítě začne chodit hned do speciální školy, je u Romů až šestkrát vyšší než u neromských vrstevníků. „Hned do speciální školy chodí romské děti především na přání svých rodičů," dodal Gabal.

Podle průzkumu hraje velkou roli předškolní příprava. Mateřské školky navštěvuje 40 procent romských dětí, neromských dětí 90 procent. Do přípravné třídy chodí 18 procent Romů, neromských dětí jen dvě procenta. „Došli jsme k závěru, že mateřské školy mají velký význam při úspěšnosti učení na základních školách, oproti tomu přípravné ročníky takový význam nemají," podotkl Gabal. Podle náměstkyně ministra školství Kláry Laurenčíkové je to způsobeno tím, že přípravné ročníky navštěvují děti až v pozdějším věku.

Romské děti v předškolním věkuDůvodem neúspěchů romských dětí ve škole je jejich velká absence, která se na druhém stupni ještě zvyšuje. „Absence romských dětí jsou oproti ostatním dětem téměř trojnásobné," podotkl Gabal. Z průzkumu také vyplynulo, že romské dívky chybí více. Problematické je rovněž chování romských žáků. Průzkum ukázal, že v osmé třídě mělo sníženou známu z chování 31 procent romských chlapců a 22 procent romských děvčat, přitom jejich ostatní vrstevníci měli problémy s chováním mnohem menší. „Neromští chlapci měli v osmé třídě sníženou známku z chování jen v sedmi procentech, co se týče dívek, jednalo se pouze o dvě procenta," dodal Gabal.

Jeden z dalších důvodů, proč jsou romské děti spíše neúspěšné, může být to, že tyto děti mají nízkou motivaci, protože chtějí vykonávat takové profese, na které nepotřebují takřka žádné vzdělání. Podle Gabala je tato motivace způsobena tím, že mají děti redukovanou představu o šancích, čím vším mohou být. „Průzkum ukázal, že 72 procent romských dětí chce pracovat v takové profesi, na kterou stačí výuční list, 20 procent chce takovou práci, na kterou už musí mít střední školu s maturitou a jen osm procent si přeje vykonávat profesi, pro kterou je nutné vyšší vzdělání," řekl Gabal.

Ministerstvo školství navrhuje proto opatření, které zahrnuje předškolní přípravu, školní poradenský systém a školení pedagogů včetně spolupráce s pedagogickými fakultami. „Děti by měly předškolní přípravu absolvovat od dvou do šesti let, je třeba spolupracovat s ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem zdravotnictví," řekla Laurenčíková.

Podle ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) výzkum zjistil, že současný vzdělávací systém nedostatečně začleňuje děti ze znevýhodněného prostředí do hlavního vzdělávacího proudu. „Naším cílem je dosáhnout vyššího podílu dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí v hlavním vzdělávacím proudu. Čím více jich bude docházet do 'běžných' základních škol, tím úspěšnější budou tyto děti v dalším životě. A zdaleka se to netýká jen Romů," podotkl Liška.

Romští žáci jsou podle Lišky neúspěšní právě proto, že neexistuje dostatečná podpora státu, zřizovatelů a škol k tomu, aby děti mohly uplatnit svůj nárok na získání dobrého vzdělání. Uvedl, že ministerstvo začalo věc řešit a doufá, že tento odkaz předá svému následovníkovi v co nejlepším stavu. „Ukazuje se, že romské děti, respektive jejich rodiče, jsou systémově tlačeni k tomu, aby své děti umisťovali v bývalých zvláštních, nyní speciálních školách," podotkl Liška s tím, že je nutné tento stav změnit. Pokud by prý nechyběla politická vůle, potom by měli lidé vidět za pět let zásadní kvalitativní posun. "Bude to stát hodně peněz, ale tato investice se vyplatí," je přesvědčený ministr v demisi Liška.

Sociologický průzkum se uskutečnil od srpna minulého roku do letošního ledna. Výzkum vycházel z dat 99 vybraných škol, které se nacházejí v blízkosti vyloučených romských lokalit.

Souhlasíte s názorem ministra či odborníků?