Rokytnice nad Jizerou byla osídlována již v 16. století. Lidé se zde věnovali těžbě olova, mědi a stříbra, zásoba dřeva vedla k jeho těžbě, ale také k založení sklářského průmyslu – ve sklárnách zde pracovala rodina Schürerů. Ovšem, jak se dostupné dřevo spalovalo, i sklárna opustila Rokytnici.

V 18. století se zde rozvinulo tkalcovství, jenže mechanizace udělala své, a tak na svou dobu moderní průmysl vytlačil ruční práci. Nebudeme si nic skrývat, v dnešní době je Rokytnice hlavně sportovní a rekreační místo. A za rekreací jsme sem přijeli na Velikonoce.

Rokytnice nabízí mnoho vyžití, my jsme se rozhodli pro čerstvý horský vzduch. Bydleli jsme v Horním Koutu, odkud je výborné východiště nahoru na hřebeny.

Vyšli jsme od chaty Vltava (další záchytné body jsou penzion Anna nebo chata Horalka) a kousek za ní jsme uhnuli vlevo do kopce po žluté značce. Svah je to slušný, ale protože nás nikdo nehonil a protože jsme byli společnost složená jak z dospělých, tak i z dětí, nasadili jsme tempo na pomalu.

Když půjdete dál po žluté, dostanete se po chvíli na rozcestí Studenov – Křížová cesta, pokračujte dál jehličnatým lesem – my jsme si po cestě našli místečko, kde jsme pro děti uspořádali, podle věkových kategorií, šiškiádu.
Zde je to dalo by se říci po rovině. Cesta za chvíli zase začne stoupat a po určité době narazíte po levé straně na Staropackou chatu, kde se nachází pramen pitné vody, ale ten jsme tentokrát neocenili.

Úspěšně jsme všichni vyfuněli na rozcestí Ručičky, kde jsme se občerstvili u bufetu. Protože naším cílem byl Huťský potok a Huťský vodopád, dál jsme pokračovali po modré – tzn. na Ručičkách uhnete prudce doprava z kopce dolů, projdete kolem chaty Lovčenka a stále sledujete ukazatele a modrou značku. Ještě než se dostanete k Huťskému vodopádu, musíte vystoupat jeden kopec, a pak už je to opravdu pořád z kopce dolů.

U Huťského vodopádu je malá terasa se zábradlím a posezením – je to příjemné chvíli se kochat, zvlášť když sníh taje a vodopád je dostatečně napájen Huťským potokem.

Pro automobilem neoplývající osoby je Rokytnice dobře dostupná autobusovou dopravou – např. z Prahy trvá cesta 3h30 přímým autobusem z Černého mostu (s menší přestávkou v Jičíně). Vlakem je to s pohodlím horší – musíte z Prahy 2-3x přestupovat, naposledy v Martinicích.

Jednoho stála cesta autobusem 125 Kč, zatímco vlakem by nás bez Z karty přišla na asi 260 Kč na osobu.

www.rokytnice.com
www.mesto-rokytnice.cz  

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ