Foto: Shutterstock
Tereza, 25 let – Byla to berlička
Můj první zážitek s drogou (jedinou kromě kofeinu a cigaret) se udál, když mi bylo šestnáct. Z dnešního pohledu je to pro mě až děsivě brzy. Získala jsem tenkrát pocit, že mi život protéká mezi prsty a nikdy nic pořádného nezažiju. Moje místo bylo vždy mezi premianty, sportovala jsem, chodila na brigádu a chodila s opravdu slušným klukem z dobré rodiny. Jeden by řekl ideál.
Problém nastal v tom, že moje máma právě v této době začala hodně pít a stupňovaly se mezi námi hádky. Začala mi asi trochu chybět jakákoliv rodičovská autorita, a tak jsem se s přítelem rozešla a potkala jiného o dost staršího. Přiznávám, že díky mé nezkušenosti si mě dost omotal kolem prstu a jeho manipulativní chování později přerostlo ve fyzické napadání. Svěřila jsem se kamarádovi a ten mi nabídl jointa trávy. Krásně se mi po něm ulevilo a já začala po téhle berličce sahat napřed čím dál častěji a potom už několikrát denně. Před školou, po brigádě, před spaním – zkrátka kdykoliv jsem toužila po útěku od reality.
Sice jsem za roky užívání nikdy nepocítila žádnou paranoiu ani „schízu“, ale časem mi došlo, že se jedná jen o berličky a musím se kouření marihuany zbavit. Život mi stále ubíhal jako v mlze, všechny prožitky nebyly pravé, vypadávala mi paměť a dodnes nechápu, jak jsem v tomto stavu fungovala ve škole. I když je pravda, že ke konci studia na střední škole se moje známky rapidně zhoršily. Ovšem přestat nebylo tak jednoduché, jak se může zdát. Motivací se mi stal až počátek vztahu se současným manželem. Rozhodla jsem se přestat kvůli němu a on o mé marihuanové minulosti nemá dodnes ani potuchy.
Kristýna, 35 let – Je třeba dodržet instrukce
Někdy v období prvního ročníku na vysoké škole mi spolužáci na jedné party nabídli extázi. Nikdy předtím jsem nic podobného neměla, dokonce ani marihuanu a lákalo mě to vyzkoušet. Z opatrnosti jsem si vzala jen půlku a pamatuju si, že mi kamarád řekl, abych dostatečně pila a nejlépe hodně tancovala. Pak se prý vyhnu negativním účinkům. Nemůžu říct, že by mi užití extáze přivodilo nějaké ošklivé pocity. Bavila jsem se a dokázala několik hodin bez přestání tancovat jako o život. Pořád mi vzadu v hlavě svítila informace, že musím pít, a tak jsem do rána vypila tak pět litrů vody, díky kterým jsem chodila celý další den na záchod. Domů jsem přišla asi v pět, a protože se mi nechtělo logicky spát a pamatovala jsem si, že mám hodně tancovat, naladila jsem Český rozhlas Radiožurnál a tancovala. Druhý den mi to tělo opravdu vrátilo i s úroky.
Jiří, 24 let – Nestálo to za to
Z pohledu dospělého člověka to zní šíleně, ale první drogu jsem zkusil v necelých patnácti letech, tedy ve čtrnácti - ještě na základní škole. Kamarádi na diskotéce mi prodali extázi, tenkrát za 500 Kč. Jestli to k něčemu bylo? Podle mě rozhodně ne. Tancoval jsem, bavil se a pak nemohl dlouho spát. Zkrátka jako kdybych vypil kbelík energetického nápoje a pak se opil alkoholem. Možná to trochu souvisí i s tím, že jsem větší postavy a dávka na mě byla malá, ale tento zážitek považuji za zbytečný z úhlu pohledu vyhozených peněž. Jediným v uvozovkách benefitem bylo snad to, že když se mi konečně podařilo usnout, spal jsem jako nemluvně X hodin. Dnes bych do toho nešel.
Lukáš, 30 let – Těžko se toho zbavuju
S prvním partnerem jsem vyzkoušel kokain před sexem. Bylo mi osmnáct, právě jsem se odstěhoval od rodičů a měl pocit, že můžu vše a patří mi svět. Dokázali jsme po několika linkách jet hodiny a nespat. Moje spolubydlící mi pak vždycky nadávala, že po takové návštěvě vypadám doslova „vyjetě“ a něco na tom asi bylo, protože po akci jsem kolikrát spal i celý den. Problém je ovšem ten, že i po rozhodu s prvním klukem jsem si zvykl mít alespoň občas sex na kokainu. Nejen, že to leze do peněz, ale bez toho mi to jaksi nepřipadá ono. Jestli chci přestat? Chci, ale vím, že s mojí slabou vůlí a sklonem k závislostem to nedokážu.
Zdroj: Respondenti redakce
Nový komentář
Komentáře
marjánu jsem měla několikrát a krásně se mi po ní usínalo a spalo.
Já jsem takový suchar, že ani takový zářižek nemám. Ještě jsem se nerozhodla, jestli je to chyba nebo ne
.
To bych si už ani nevzpomněla, co a kdy to bylo poprvé. Alkohol nepočítám, pivo k nedělnímu obědu jsem směla pít cca od 10 let, a šípkové víno na vánoce taky tak. Konopí možná mohlo být první, někdy na střední škole, ale to by muselo být v jídle, ne jako joint, anžto jsem nekuřák. Extáze tenkrát asi ještě nebyla, nevím. Každopádně v průběhu času se těch zkušeností nasbíralo dost, s různými věcmi, ale vesměs to není nijak zajímavé. Žádné úsměvné ani odstrašující příběhy nemám. Ovšem pokud budeme za drogy považovat všechny psychoaktivní látky, které ovlivňují nervovou soustavu člověka, tak je na drogách půlka populace, protože léky, všelijaké ty neuroly, lexauriny, xanaxy a jiné svinstvo, obecně benzodiazepiny. To si myslím, že je daleko větší průšvih, než když si někdo jednorázově zobne extázi, nebo zkusí kokain.