Zdravím celou redakci, moc vás prosím jako "ženu-in" o radu. Třetí den  pořád dokola přemýšlím, jak teď dál a většinou dojdu k závěru, který za pár hodin neplatí a takhle jedu pořád a pořád dokola. Je to jako sázka do loterie.

Stalo se totiž to, že....
v září mi končí rodičovská dovolená, před dvěma lety jsme se (než nastoupím do práce) přestěhovali s rodinkou do města, kde můj muž sehnal finančně zajímavější práci, než měl v našem rodném městě. Starší syn tu celkem bez problémů přešel do jiné školy a pronajali jsme si byt. Ten náš byteček jsme samozřejmě pronajali  také, jinak bychom tu tak vysoký nájem nezaplatili. Tak jsme si  poklidně a v lásce užívali klidu maloměsta a oddlužovali se (což byl učel stěhování )Celkem nám to tu prospělo, rodina se "utužila", jelikož nám nic jiného nezbylo, - byli jsme tu na všechno sami (bez babiček).

     Pak najednou telefon čtyři měsíce před termínem stěhování, kdy jsme měli zpátky "domů", že jaksi náš byteček bude už za 14 dní volný, čiliže podnájemník náš byt po necelém roce - předčasně- opouští. Nyní začalo opravdové dilema. Rodina se rozdělila na dva nesmiřitelné tábory ....zustat tady a nebo se stěhovat tam a to hned.... Za čtyři měsíce jsme se chtěli stěhovat zpět tak jako tak, takže fajn, bude to dřív. Ale ouha, došlo mi, že to tak jednoduché nebude. Ještě tu  starší syn chodí do školy.
 
Dojíždění nepřipadá v úvahu, je to dvě hodiny cesty autem , takže přestup o pololetí do školy v našem rodišti? Muž tu se zaměstnáním také ještě nějakou dobu počítal a oni s ním...Na čtyři měsíce nikoho do vystěhovaného bytu neseženem a platit dva nájmy najednou do konce šk. roku si dovolit nemůžem.Pokud se tedy přece  přestěhujem, já musím okamžitě nastoupit do práce, ml. syn do jesliček a muž do práce, kterou tam sice dostane, ale bude placená podstatně hůře.(proto muj nástup do práce). Pokud  zustanem tady,  tak budem muset pronajmout   náš byteček alespon na další rok a já tím pádem  přijdu o dobrou práci ve svém rodišti, těžko si tu budu hledat jinou a syn tu nastoupí další, tedy šestou třídu.
Nejkrajnější řešení rodina okamžitě zamítla... a to, že bych  se já s mrňousem přestěhovala hned a nastoupila do práce a muž se starším synem by zustali tady a syn by tu v klidu  pátý ročník. Bylo by to na tři - čtyři měsíce. Tak nevím, je to složitý a zamotaný. Fakt dilema, které musíme rozhodnout do tohoto pátku.Já nechci přijít o svou práci a muž také ne. Co byste dělali vy? Snad mi poradí někdo, kdo se nacházel v podobné životní situaci.
 
Sára*
 
Sáře poradit nedokážeme, ale věříme, že ať se rozhodne jak se rozhodne, rozhodnutí to bude správné. Antistressový čaj od firmy Megafyt jí sice přijde až po, ale i tak doufáme, že přijde k chuti.
 
Své radosti i starosti nám můžete psát na redakce@zena-in.cz .