Slaďování pracovního a osobního života je nevyhnutelnou každodenní realitou všech pracujících žen i mužů. Harmonizace práce a rodiny se stala aktuální díky masivnímu nástupu žen na pracovní trh a také díky současnému babyboomu, kdy velká spousta žen odchází na mateřskou (popř. rodičovskou) dovolenou.
Zejména ženy na vyšších pozicích, které si svou pozici tvrdě vybudovaly, se možná bojí odejít ze zaměstnání na mateřskou dovolenou ze strachu, že se později nebudou mít kam vrátit. Není dnes vzácností, že má-li žena lepší pozici než její partner, odchází na rodičovskou dovolenou on. Jaké jsou ale možnosti pro rodiče malých dětí, kteří chtějí pracovat?
Co říká zákon?
V zákoně jsou zakotvena následující opatření pro slaďování pracovního a rodinného života:
- mateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství pro matku
- rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek pro matku i otce
- přestávky na kojení
- možnost zkrácené pracovní doby pro ženy s dětmi mladšími 15 let a těhotné ženy
- potřeby žen pečujících o děti mají být podle zákona brány v potaz při rozpisu směn
- nárok na čerpání placeného nebo neplaceného volna při ošetřování člena rodiny (bez ohledu na pohlaví, během placených 9 dnů se rodiče mohou jednou vystřídat)
- zákaz výpovědi (s výjimkou některých případů) pro ženu/muže čerpající mateřskou dovolenou a pro ženu/muže čerpající rodičovskou dovolenou a trvale pečující o dítě mladší 3 let apod.
Jaké jsou možnosti?
Chce-li žena nebo muž svůj pracovní život vést tak, aby neutrpěl život rodinný, má na výběr z několika možností, z nichž alespoň jedna by měla být v daném zaměstnání nabízena.
Částečný úvazek
Zkrácené pracovní úvazky nejsou zaměstnavateli příliš nabízeny Pro zaměstnance ani nejsou příliš finančně výhodné. Mohou být ale ideálním nástrojem, jak zůstat během období péče o malé děti v kontaktu se svým zaměstnáním, neztratit kvalifikaci, zkušenosti a sociální dovednosti a snadno se pak opět zapojit do práce.
Pružná pracovní doba
Je poněkud výhodnější než zkrácený pracovní úvazek. Pokud si pracovní dobu může stanovit zaměstnanec sám, umožňuje to účelně kloubit práci a rodinu. Pružná pracovní doba znamená možnost zaměstnance zvolit si začátek a konec denní pracovní doby (při zachování její délky). Zaměstnavatel stanoví dobu povinné přítomnosti na pracovišti, trvající nejméně 5 hodin denně.
Sdílení pracovního místa
Tato forma organizace práce v ČR téměř neexistuje. Nemůže být pak ani využívána pro případy skloubení práce a rodiny, jak je tomu například v Nizozemsku. Sdílení pracovního místa je opatření, při němž je jedna pozice, respektive práce na plný úvazek, sdílena dvěma nebo více lidmi. Práce může být sdílena mnoha způsoby: na základě děleného týdne, rozdělení pracovního dne na hodiny nebo na základě střídání týdnu práce a týdnu volna.
Práce z domova
Forma práce z domova se u nás začíná v současnosti uplatňovat zejména u vysoce kvalifikovaných profesí, například v některých oblastech vědy a administrativních činností, překladatelů, projektantů, počítačových specialistů, některých manažerů. Práce z domova je rozšířena u podniků s nízkým počtem zaměstnanců. Některé výzkumy ukazují, že při této formě práce nebývá respektována pracovní doba a že lidé pak obvykle pracují ještě déle (cca 44-50 hodin týdně), než by tomu bylo, kdyby pracovali přímo v podniku či firmě.
Osobní účty počtu hodin
Konto pracovní doby je další způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Může jej obsahovat kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis. Zaměstnavatel je povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. Existuje jako možnost obvykle u manažerských profesí, kde převažují opět muži. Jinak není tato forma příliš rozšířená.
Zřízení podnikových jeslí či mateřské školy
Další možnost, kterou mohou zaměstnavatelé poskytnout pro usnadnění kombinace práce a rodiny svým zaměstnancům, je zřízení podnikových jeslí či mateřské školy. Realizace této možnosti je ale v ČR stále velmi vzácná, mimo jiné kvůli přísným hygienickým předpisům, které se na zřízení jeslí a školek vztahují a jsou v praxi takřka nedodržitelné.
Nový projekt má pomoci se slaďováním osobního a rodinného života
Od srpna 2009 Gender Studies, o.p.s. realizuje nový projekt „Slaďování práce a rodiny: možnosti a perspektivy pro zaměstnavatele“. Pozornost je v tomto projektu soustředěna na dosud opomíjené tipy podniků a sektorů: malé a střední podniky, výrobní sektor a sektor obchodu a služeb.
„Projekt Slaďování práce a rodiny se je bude snažit maximálně podpořit a inspirovat, ukázat, že i pro ně existuje cesta, jak vyjít svým lidem vstříc. V první fázi projektu proběhne kvalitativní výzkum s regionálními zaměstnavateli z výše uvedených sektorů. Jeho cílem bude zjištění specifických potřeb a možností rozvoje těchto firem. Na základě výstupů výzkumu vzniknou pro potřeby firem praktické metodiky zaměřené na oblast harmonizace práce a rodiny. Zároveň bude Gender Studies nabízet firmám zdarma vzdělávací semináře a konzultace a vypracuje argumentační bázi směrem k podnikům, proč zavádět programy slaďování osobního a pracovního života. V rámci projektu bude dále spuštěno regionální kolo naši soutěže Firma roku: Rovné příležitosti,“ popsala průběh projektu jeho koordinátorka Nina Bosničová.
Zaměstnavatelé, kteří úspěšně realizují programy na podporu slaďování osobního a pracovního života, prokazatelně mají loajálnější, spokojenější a výkonnější pracovní sílu a také výrazně nižší absenci zaměstnanců a zaměstnankyň z rodinných důvodů.
Jak jste hledala zaměstnání po mateřské dovolené? Vychází váš zaměstnavatel rodičům malých dětí vstříc?
Nový komentář
Komentáře
Dohromady to urcite jde, ale je to o oboustranne dohode. A jak se pise ve clanku, spise na vyssich pozicich. Nebo pak ten VPP.
Musí to jít dohromady - z jednoho platu v současnosti nejde vyžít, (pokud nejsme milionáři). Jeden čas po nástupu z mateřské dovolené jsem pracovala na 4,5 hod. úvazek za malou mzdu, ale práci jsem musela udělat jako za 8 hodin.Bylo to těžké období hlavně co se týká finančního zabezpečení,počítala jsem každou korunu,ale jsem si užila dětství své dcery (brzo jsem ji vyzvedávala ze školky a měli jsmet celé odpoledne pro sebe)! Což je k nezaplacení!
kdyby to nešlo dohromady,tak bysme dávno vymřeli
veerac — #24 po domluvě s kým?
Myslím, že se to dá po domluvě zvládnout.
od příštího roku bude nárok naparagraf 9 dní, ale první tři nebude placen. Tak ta naše vláda myslí na rodiny s dětmi.
Jasně, že to jde dohromady, kdo to nezažil, většina ano, ale je to honička.
Já abych řekla pravdu ,tak "za komunistů" jsem po mateřský v pohodě nastoupila na jednu směnu,školka podniková!I když jsem před tim dělala na 2. Ale pak po 90. roce se vše ve fabrice změnilo! Musela sem na 2 směny a nebo jít! A už nikoho nezajímalo ,že sem sama s dětma a že klukovi bylo11let,holce 16.-ta jezdila do učení a když měla odpolední ,tak byla na intru,protože domu už ji nic nejelo. A syn byl sám doma. Dost strachu sem zažila! Ale nedalo se nic dělat! No ještě ,že už děti nemám! ted to neni vůbec jednoduché
Po mateřské? S dětmi jsem byla nepoužitelná. Až když jsem začala být vážněji nemocná a s trvalými následky na celý život, díky známému jsem našla práci s ideálním zaměstnavatelem, kterému nevadí, že mám děti, nevadí mu, že nejsem až tak zdravá, každému ze zaměstnanců vychází vstříc ve všech směrech
a k tomu si přidej 3/4 hod než dojedu domů, bydlím na vesnici ještě dalších 10km za nejbližším městem, takže nějaké uřady, či si něco zařídit, jedině volno.ještě že nakoupit se dá v Tescu celý den.
no já mluvila o uředních hodinách, jinak dělám v pondělí a středu do 18 (každou) a ostatní do 16, takže taky nic moc.
Rikina — #15 jj, to si rikam taky - hodina a pul na cestu do prace 9-17 v praci +- kdyz se neco pokanka... hodina a pul na cestu z prace domu...
Kdybych mela dite, nemohla bych tu delat. Potencialni babicka ma do duchodu jeste hodne daleko...
ifulinkaa — #13 Však jsem taky neřekla, že to byla tak špatná práce. Nevím, jestli by se to líbilo každé. Chodili jsme v oranžových vestách, lezli přes ploty, prodírali se křovím v parnu, v dešti, ve sněhu... A nenosila jsem tyčku s čočkou, jak se používá teď, ale třímetrovou těžkou "fošnu". Pravda, legrace jsme taky užili kupu. Jen jsem chtěla napsat, že nikdy nebylo pro matku s dětmi jednoduché sehnat práci.
A dneska pracuju 9-17, plus z každé strany přidat dvě a půl hoďky na cestu.
Případný přesčas, a den je v pytli. 
Na poštu, na úřad, do banky - bez šance. Na to si beru dovolenou. Mít dneska menší děti, zdráhaly by se mi otevřít dveře, že tuhle cizí paní neznaj. 
Osobní život se rovná jedné veliké tlusté kulaté nule. Jestli by měly Gender Studies nějakou dobrou radu, sem s ní. 
Moji rodiče pracovali mnoho let na směny v nepřetržitém provozu. 6-14, 14-22, 22-6 hodin. Vůbec nikoho nezajímalo, jak si to doma zařídí, museli dělat směny tzv. proti sobě, aby teda jeden byl v práci a druhý se postaral o domácnost a děti. Což znamenalo, že se prakticky potkávali jen ve dveřích, pokud vůbec. Ale občas se to sešlo tak, že nebyli doma ani jeden, jen instrukce na papírku. Ode mě, jakožto staršího sourozence, se očekávalo, že se postarám o mladší sestru, a muselo to fungovat. Nemocné jsme byly doma samy, co se pamatuju, od nějakých 10 let, kdy už se nepsalo ošetřování dítěte. Sestra chodila od svých 6 měsíců do jeslí, žádná mateřská 4 roky... myslím, že dnes jsou podmínky výrazně lepší.
Se svými potomky jsem měla tu kliku, že byli nemocní velmi málo. Skoro vůbec. Ale i tak jsem po mateřské vzala práci, která byla, bez ohledu na kvalifikaci, a holt jsem taky dva roky stála napřed v krámě za pultem, a potom ve fabrice u pasu, než se našlo něco "lepšího". Kde jsem si mohla potom už upravit tu pracovní dobu a podobně.
Dimsy — #12 lepší je dělat figurantku,než stát u stroje,vím o čem mluvím,u mašiny je zima,protože se nehýbeš ;-) a práce to je hezké a v přírodě
Kačabka77 — #5 Možná jsi ty existenční problémy svých rodičů jenom nevnímala. Já si pamatuju, že moje maminka v šedesátých letech nemohla najít práci na půl úvazku. Měla dvě děti a byla po vážné nemoci. Nikam ji nepřijali. Táta proto po večerech po práci přepisoval lejstra, aby nás uživil. Tenkrát nebylo nic zvláštního mít dvě zaměstnání. Já sama jsem v osmdesátých letech se třemi dětmi také nemohla sehnat práci. Ano, vzali mě zpátky, kde jsem pracovala, ale tam jsem vydržela jen půl roku, protože když děti onemocněly, museli po mě břebírat práci jiní ještě navíc ke své práci. Což nebyl zrovna ideální stav. A tak jsem hledala a hledala... Jak jsem řekla, že mám tři děti, ztratili zájem. Nakonec jsem dělala figurantku u geodetů. Nic moc, v létě v zimě venku, ale byla tam volnější "morálka", tak se to dalo dělat. Nikdy to neměla žena s dětmi jednoduché.
prece ja — #10 No a teď si vem, že někdo pracuje od 8/9 do 17, to si nevyzvedne ani balík na poště
Buď ráda za místo v teplém kanclu, někdo by dal nevím co za to, aby tu práci vůbec měl.
já dělám na uřadě, uřední hodiny každý den.
jak my bychom byly pro třeba pružnou pracovní dobu. takhle nemáme šanci si zařídit naprosto nic. v pondělí a středu máme do 18 , ostatní dny do 13hod, takže něco si zařídit naprosto nulová, zvlášt když dojíždím .
špíta — #8 Hrozný