Zdravím a přeji krásný den a nastávající víkend.

Porod je záležitost z jedné strany nesmírně radostná, pokud probíhá bez problémů, ale na druhou stranu byly doby, kdy byl porod strašákem.
První dítě jsem rodila v roce 1969, mladá, nevěděla jsem, co mě čeká, tak jako každá prvorodička. Je pravda, že se rychle zapomíná na bolesti a vše okolo porodu, děťátko vše vynahradí již tím, když dětská lékařka sdělí, že miminko je zdravé. Ovšem personál býval neskutečně zlý a je zajímavé, že hlavně lékařky a sestry, lékaři byli o něco milejší a chápavější.
Při druhém porodu jsem věděla, do čeho jdu, ne že bych se nebála, ale jak známo, další porody jsou rychlejší, tak taky tomu bylo.

Třetí byl porod po deseti letech a lékaři v nemocnici mě brali jako prvorodičku, čímž mě tedy neskutečně vyděsili. Při vzpomínce na první porod jsem byla děsně vyděšená, neprobíhal zrovna lehce. Jaké bylo moje krásné překvapení, když jsem mohla říci, že takto bych mohla rodit za housku s máslem...
Sama lékařka byla překvapená a říká: Když tak krásně rodíte, maminko, tak se ještě jednou setkáme. No, tomu jsem se upřímně zasmála a říkám, já si již počkám na vnoučata, rodila jsem ve 33 letech.

Ano, dnes je naopak moderní, že maminky rodí ve vyšším věku a dávám jim plně za pravdu, protože ty dvě děti v mladém věku mi nedaly to, co to třetí miminko. Byla jsem již, myslím, rozumnější a chytřejší.
Ovšem jeden jediný následek to mělo, přímo jsem holčičku rozmazlila, ale to už se tak stává.
Přeji všem nastávajícím maminkám krásné rychlé porody a hlavně hodný a příjemný personál, ne jako jsme to měli kdysi my, kdy na nás jenom řvali, nesměli jsme ani heknout, už jsme byli rozmazlený.
Dnes je tomu konečně jinak, všichni se k rodičce chovají velice hezky a pomohou, kde mohou.

Zdraví Věrulinka


No, kéž byste měla pravdu... Ale vy jste mě vylekala, když jsem to četla poprvé, četla jsem „takhle bych mohla rodit housku s máslem". Představivost je hrozná věc. :-)))