"Bude lékařem. Bude vynálezcem. Bude královnou krásy. (Opět vyberte podle chuti) Je to zaručeně chlapeček. Je to zaručeně holčička. Jen když se narodí zdravé, pak už si budeme vědět rady." Tohle se dočtete v jedné z prvních kapitol útlé knížky„To první & to druhé dítě“spisovatelky a scenáristky Martiny Drijverové. Jak už ukázka napovídá, nese se ve  svižném tempu a díky rozdělení do jednotlivých kapitol můžete začít číst, kde se vám zlíbí. To znamená od problému, s kterým se momentálně potýkáte. Názvy jednotlivých kapitolek mnohé napovídají: Vzteky a vzdory, Výchova rodičů, Sourozenci apod.

Martina Drijverová nemá ambice suplovat odbornou literaturu z oblasti psychologie či pediatrie. Představuje pro čtenáře takové kamarádské popovídání o tom, jak si vedou obyčejné maminky a tatínkové v jiných domácnostech. Její knížka je vlastně vtipná kamarádka, která ale někdy přispěje lepší radou než renomovaný dětský psycholog. Na rozdíl od zmiňované přítelkyně ji ovšem máte stále po ruce. 

 „To první & to druhé dítě“ se výborně čte, ostatně není to autorčina prvotina. Martina Drijverová studovala na pražské FAMU a pařížské Sorbonně,  z jejího  pera pocházejí mnohé televizní a rozhlasové pohádky a večerníčky. Sympatické na této knížce je i to, že je takovým veselým rychloprůvodcem od narození až po starosti s odrostlejšími ratolestmi.

Dočtete se o starostech ryze miminkovských „Záznamy o krmení, které předložíte k nahlédnutí dětskému lékaři, představují opět jeden z důvodů k zoufalství. Příklad: vypité množství se jasně liší: 65-70-50-50 – panebože, proč?". Ale i o problémech s odrostlejšími potomky: „Svět je plný záhad. Nedlouho po začátku školní docházky se v životě našich dětí objeví skupina záhadných bytostí, nazývaných „Voni“. …Pokusila jsem se vypátrat, kdo do společenství Vonů patří – Jarda, Klárka, Petr? Nedopídila jsem se.“

Martina Drijverová se prostě se sympatickým nadhledem a humorem pokusila sepsat průvodce starostmi obyčejného rodiče a zároveň se neváhala podělit o vlastní rodičovské výhry a prohry. Jak se jí to povedlo, můžete posoudit sami. A na co bychom ale rozhodně při práci s našimi dětmi neměli zapomenout? “Ve výchově všichni natropíme spoustu chyb, ale myslím, že naše děti nám je odpustí, když budou vědět, že je máme rádi. Charlie Chaplin vzpomíná, jak běžel dát pusu mamince a sousedka ji varovala: „Nelíbejte ho, paní Chaplinová, je tak špinavý!“ A matka se zasmála: „Já ho mám ráda i s tou špínou!“  

Všechny ukázky jsou z knihy: Martina Drijverová: „To první & to druhé dítě“

 
TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD