1. Chvalte, chvalte, chvalte! Říkejte svým dětem, že jsou skvělé, chytré a slušné a ony budou! Možná si řeknete, že se to lehce řekne, mnohem těžko provede. Neznamená to, že děti nebudeme kárat, ale zkusme všechny zákazy a napomenutí vyrovnat pochvalami. Vžijte se do kůže svých dětí, jak by bylo vám, kdyby vám ze všech stran bylo říkáno co nesmíte, co děláte špatně a jak jste nemožní.
2. Nelžete dětem – není horšího zklamání pro děti než zjištění, že rodiče lžou. Pokud je to nutné, neříkejte celou pravdu, ale zkuste se vyhnout čistým lžím. Pro vaše dítě jste tím prvním a hlavním životním vzorem a zjištění, že nemluvíte pravdu je pro něj hlubokou ranou do jeho duše.
3. Odpouštějte! Odpustit se dá všechno a vše se během času napraví. Větší děti nás často zaskočí neuváženým chováním a často činem, který nás zraní, ale ani v těchto chvílích nezapomínejte, že jste rodiče, jediní které vaše dítě má, proto odpouštějte a ukažte svému dítěti, že odpustit neznamená slabošský čin, ale šlechetnost. Věřte, že to tak je.
4. Neslibujte nesplnitelné – v kladném a zvláště v záporném smyslu, sami si podrýváte autoritu. Typickým příkladem je, když dítě zlobí a vy mu „vyhrožujete“ že pokud nepřestane, tak už nikdy nepojedete k babičce. Přitom dobře víte, že k babičce příští víkend vyrazíte tak jako tak.
5. Povídejte si s dětmi co nejvíce a nechejte je s vámi mluvit. Naučte své děti, aby vám vyprávěli co hezkého či zajímavého za celý den prožili. Začněte s tímto „riutálem“ ihned, kdy dítě začíná mluvit. Ušetříte si tím mnoho nepříjemností ve věku, kdy bude dítě v pubertě.
6. Hodnoťte jen to, co děti umějí a ne to, co jste je nenaučili. Nezapomeňte, že pochvala je pro dítě větším motivem než kritika.
7. Neironizujte děti. Pokud si chcete z někoho dělat legraci, dělejte si ji sami ze sebe. Děti nechápou ironii a proto vše co je v tomto smyslu řečeno berou vážně a často tak dětem neúmyslně ubližujeme. Děti začínají chápat ironii a užívat ji až někdy kolem jedenáctého roku.
8. Dopřejte každému dítěti radost z úspěchu - alespoň jedenkrát denně. Pro děti je úspěch i pouhé zavázání tkaničky či jiná podobná drobnost. Tím, že si uvědomuje vlastní úspěch, se učí posilovat zdravé sebevědomí.
9. Objímejte – fyzický kontakt posiluje lásku a důvěru mezi vámi. Mazlení s malými dětmi je přirozené, ale často rodiče zapomínají, že i školní děti mají potřebu fyzického kontaktu. Také se před dítětem objímejte s partnerem, aby si dítě uvědomilo, že projevovat své city je přirozené.
10. Děti jsou naším zrcadlem – začněte s výchovou u sebe! Nikdo není dokonalý a výchovu dětí se učíme každou minutu našeho soužití. Přeji vám, aby vaše děti byly ty nejskvělejší na světě a měly ty nejúžasnější rodiče!
Fotky jsou ilustrační.
Nový komentář
Komentáře
To je pravda. Děti si i malou bezvýznamnou lež pamatujou někdy i do dospělosti, ne že na to zapomenou, jak si rodiče někdy myslí.
.....a kde je prikazani NEZABIJES?
tynko...moc hezky si to napsala
...musis byt skvela mama
...zacinala jsem to cist s pocitem, ze se dozvim nejake super moudro, ale pak mi doslo, ze to co pises je vlastne to nejobycejnejsi, ale nejdulezitejsi
a ze diky svoji skvele mamce to vsechno znam, protoze jako dite jsem v tom zila
...doufam, ze az jednoho dne budu mamka
, tak to budu vsechno porad jeste vedet a taky to dokazu dodrzovat...protoze vedet a ridit se podle toho jsou dve rozdilne veci
diky za clanecek
K tomu není co dodat, ale jsme holt jen lidi a někdy "ujedeme"
Moc hezky jsi to napsala, Týnko.
Jen pozor na věty typu: "Říkejte svým dětem, že jsou skvělé, chytré a slušné a ony budou!" Třeba u hyperaktivních dětí můžete chválit jak chcete a dítě bude přesto pořád na zabití. Právě proto je ale třeba tuto zásadu a všechny ostatní dodržovat, i když máte pocit, že je všechno marné a že je to vlastně jedno, protože výsledek hned tak neuvidíte. Ale je třeba to přežít a dovést i takové děti zdárně do věku, kdy se budou schopny postarat sami o sebe.