Adéla (47) - syn Ivo, 12 let a dcera Kamila, 8 let

Kapesné dětem dáváme, každému 50 korun na týden, tím to končí. Dcera většinou vše hned utratí, syn si peníze šetří. Na videohry. Není to ale tak dávno, co se vzbouřily, že by chtěly platit i za domácí práce. Viděly to tak u příbuzných – můj bratr to tak praktikuje. My jim ale nekompromisně vysvětlili, aby na něco takového rovnou zapomněli. Mně a mému manželovi přece za fungování v domácnosti také nikdo neplatí! Žijí tu stejně jako my, tak ať se snaží.

Jan (31) – synové Pepa, 8 let a Patrik, 10 let
Pokud děti sekají latinu, dostávají kapesné. Na přilepšenou, protože si v podstatě nic důležitého samy kupovat nepotřebují. Když ale zlobí, nebo se špatně učí, krátí se jim úměrně tomu kapesné.

Hana (31) – dcera Eva, 10 let, syn Aleš, 8 let a dcera Darinka, 4 roky
Kapesné dětem vůbec nedáváme. Chci mít přehled o tom, co jedí a pijí. Nemám zájem, aby si kupovaly sladkosti, brambůrky a různé nezdravé nápoje. Znám případy, kdy se tím školáci živí namísto obědů. Každé ráno je raději vybavím pořádnou svačinou, teplý oběd mají ve škole a večeři doma. A něco na zub si také nosí z domova.

Martina (37) – dcera Žaneta, 9 let
U nás jsme zavedli finanční odměny za pomoc v domácnosti. Za mytí nádobí, vynášení odpadkového koše a podobně. Jenže to dopadlo tak, že si dcera něco našetřila a jednoho dne mi řekla, že nic z toho nebude dělat, protože má peněz už dost, a další nepotřebuje. Proto jsme s tím zase rychle přestali. Dostává pravidelně kapesné, stokorunu na měsíc.

Aneta (49) – syn Daniel, 20 let
Když byl Dan malý, dostával občas nějaké peníze na přilepšenou. Pětikorunu, desetikorunu, dvacku. Nic pravidelného. Na druhém stupni základky si vyprosil pravidelné kapesné, a tak dostával měsíčně stokorunu. Vždycky ale vše utratil hned na začátku měsíce a pak žebral dál. Proto jsme přešli na systém týdenního kapesného, zvláště pak když byl na střední škole na internátu, a potřeboval vyšší částky. Není ten typ, co umí šetřit.

Jitka (38) – dcera Agáta, 16 let
Učíme Agátu hospodařit s penězi, a tak jí dáváme měsíčně několik tisíc korun na její vlastní účet. Musí si z toho platit ubytování na intru, stravu, různé pomůcky do školy, výlety a tak podobně. Zároveň si šetří na prázdniny – chce jet v létě s kamarádkou k moři. Musím říct, že až na pár výjimek jí to docela jde, jsme na ni pyšní.

Čtěte také:

Reklama