Psychologové odhalují některé věty, jejichž častější pronášení před dětmi, byste si měli raději rozmyslet, popřípadě je nahradit něčím, co nezanechá na dětské duši takové stopy. Fráze mohou být potenciálně nebezpečné hlavně v případě, že jsou dětem často opakovány. O jaké věty se například jedná a jaký je jejich možný dopad na psychiku?
6045f58841a11obrazek.png
Foto: Shutterstock

Špatně: Proč nemůžeš být víc jako tvoje sestra/bratr? 
Proč: Srovnání se sourozenci nebo jinými dětmi by se měli rodiče raději vyhnout. U potomků to může vést k demotivaci, kdy se přestanou snažit, protože se domnívají, že vždycky bude někdo lepší než oni. Druhým extrémem je motivace založená pouze na snaze zavděčit se rodičům, a získat si tak jejich lásku a pozornost.
Lépe: Bylo by skvělé, kdyby ses v tomhle zlepšil/a.  

Špatně: Na to zapomeň, to si nikdy nebudeme moci dovolit.
Proč: První věta budí v dětech dojem, že rodina trpí finanční tísní, ze které není absolutně žádné východisko. Může si z toho odnést demotivaci do svého budoucího života. 
Lépe: Teď si to bohužel nemůžeme dovolit, ale můžeme zkusit společně našetřit. Budeš si dávat stranou peníze z kapesného?

Špatně: Dobrý výsledek, ale příště se snaž ještě víc. 
Proč: Není pochvala jako pochvala. Význam ocenění „Dobrý výsledek“  totiž znevažuje pokračování: „ale příště se snaž ještě víc“. V dítěti to budí dojem, že ať dělá, co dělá, nikdy se plně nezavděčí.
Lépe: Dobrý výsledek, jsem na tebe hrdý/hrdá.
6045f5f1363e8obrazek.png
Foto: Shutterstock

Špatně: Už nejez, podívej se na sebe, jak jsi tlustá/tlustý. 
Proč: První věta může dítěti zadělat na poruchu příjmu potravy, jako je anorexie, bulime apod. a vytvořit u něj strach z jídla. Dítě se pak může domnívat, že láska rodiče je závislá na jeho vzhledu. 
Lépe: Co kdybychom začali jako rodina jíst zdravěji a více se hýbat, aby nám zdraví dlouho sloužilo.

Špatně: Protože jsem to řekl/a. 
Proč: I menší děti si zaslouží vysvětlení toho, proč mají nebo nemají něco dělat. A pokud to nemá racionální vysvětlení a rodič si nedokáže zákaz sám před sebou obhájit, potom je možná zcela zbytečný.
Lépe: Byl/a bych rád/a, kdybys tohle (ne)dělal/a, protože…

Špatně: Děláš to úplně špatně, ty nemehlo. Ukaž, já to radši udělám. 
Proč: S dětmi je třeba mít trpělivost, ostatně žádný učený z nebe nespadl. První věta jim ovšem bere motivaci se o něco snažit a dělá z nich do budoucna nesamostatné osoby, které se budou domnívat, že se vždy najde někdo, kdo to za ně udělá.
Lépe: Co kdybych ti s tím pomohl/a? Ukážu ti, jak na to. 

Špatně: Jsi moc velká citlivka. Uplakánky nemá nikdo rád. 
Proč: Vyjadřování emocí k životu patří a jejich potlačování vede akorát k tomu, že v budoucnu vybuchnou a následky pak budou ještě mnohem horší.
Lépe: Nemusíš se stydět za svoje emoce a vždycky se mi můžeš svěřit.
6045f72ae2e44obrazek.png
Foto: Shutterstock

Špatně: Přestaň bulet nebo ti k tomu dám důvod. 
Proč: Pokud dítě brečí, pravděpodobně k tomu nějaký důvod má, proto je lepší se ho zkusit zeptat, a ne vyhrožovat. Opět může být následkem budoucí neschopnost a strach vyjadřovat emoce.
Lépe: Prozradíš mi, co tě trápí?

Špatně: Nedělej z toho vědu. Tvoje problémy bych chtěl/a mít. 
Proč: Problémy každého člověka mají svou váhu, proto ani ty dětské neznevažujte, raději se zeptejte, co vašeho potomka trápí a společně se snažte přijít na řešení. Jinak v něm můžete vyvolat pocity méněcennosti a způsobit, že se vám přestane s čímkoli svěřovat a uzavře se do sebe. 
Lépe: Tvoje problémy jsou pro mě důležité. Nemusíš je v sobě dusit.

Čtěte také:

Reklama