„Mamka s taťkou byli nadšení. Mamka se začala hned hrozně těšit, jak mi pomůže s plánováním a taťka, že bude pyšný, až mě povede k oltáři. Následující den mi od mámy začaly chodit zprávy s tipy na svatební místa i šaty. Odepsala jsem jí, ať se uklidní, že ještě vůbec nevíme, jak se budeme chtít vzít a že po velkolepé slávě netoužíme,“ říká Ester.
Její matka ovšem neměla pro nevěstin názor pochopení a začala do ní hučet, že rozhodně musejí pozvat všechny příbuzné, včetně těch, které Ester nikdy neviděla. Když totiž prý na někoho zapomenou, tak se dotyčný urazí a už nikdy s nimi nepromluví. A ona prý není zvědavá, aby jí lidé pomlouvali. Je prý jejich jediná dcera, a tak musí mít veselku se vším všudy, aby to prý viděla celá vesnice. Je přeci dcerou starosty, tak ať všichni koukají.
„Tohle na mě bylo vážně moc. Nejsem žádné zvířátko ze zoo, aby se na mě chodila dívat celá vesnice. Ani přítel na taková alotria nebyl zvědavý. Chtěli jsme se vzít, abychom založili rodinu, stvrdili naši lásku a měli společné příjmení s dětmi. Ne proto, abychom se předváděli před ostatními, že na to máme,“ popisuje Ester.
Tak kvůli stupňujícímu se nátlaku ze strany matky nakonec s přítelem dospěla k těžkému rozhodnutí – vzít se bez slávy, bez příbuzných, bez honosných šatů a hostiny, jen za účasti oddávajícího a svědků.
Jakmile se po koronaviru svatby znovu rozběhly, zažádali si snoubenci o první volný termín a v tichosti se vzali.
„Věděla jsem, že mamka to obrečí, ale doufala jsem, že nakonec zvítězí radost z toho, že jsem šťastná a svůj den jsme s Kamilem prožili podle našich představ. Ale to jsem se šeredně spletla. Když jsme to rodičům oznámili, vyhodili nás s křikem z bytu. Od svatby už je to měsíc a já se marně snažím jim dovolat. Hrozně se zlobí a přestali se mnou jakkoli komunikovat. Když jsem na mámu čekala před domem, jen mě zpražila pohledem a prohlásila, že jsem jí zklamala a nemá mi co říct. Takže teď jen doufám, že čas rány zahojí a že se snad brzy sejdeme znovu jako rodina a společně svatbu dodatečně oslavíme,“ uzavírá Ester.
Čtěte také:
- Opustil vás, tak ať platí. Jako jeho „bývalka“ možná máte právo na výživné
- Řekla byste ano? Netradičním svatebním místům vévodí okraj vesmíru nebo ledovec
Nový komentář
Komentáře
Tak ona milostivou matinku dcera zklamala a nemá jí co říct! Takovou matku bych bez výčitek poslala do... éteru. Fakt nesnáším, když se z prkotin dělá pomalu trestnej čin. Až kdyby se stalo, že dcérunka manžela zamorduje, teprve si rodiče mají právo tohle říct. Fakt jako si nevidí ani na dno polívky.
Kdyby do mě mamka hustila ohledně šatů, místa a hostů, taky bych se šprajcla. Ale rodiče bych pozvala. Kdyby odmítli, vdala bych se jen se svědky a ušetřené peníze použila na svatební cestu. Takové akce, někde na zámku, 100 hostů, svatební agentura a všechno dohromady bratru za půl milionu, bych s klidným srdcem oželela. Ester se nedivím.
kde novomanželé bydlí teď, když je rodiče vyhodili z bytu? doufám, že ve vlastním....
tajnou svatbu natruc bych nechtěla, naštěstí obojí rodiče byli rozumní a měli jsme malou svatbu o 15 lidech, kterou si všichni užili, máme hezké fotky, na které se ráda dívám a s nostalgií vzpomínám....
Udělali jsme to úplně stejně. Všichni čekali velkou svatbu, ale já ani manžel jsme žádnou komedii o třech chodech nechtěli. Moje maminka mi řekla, ať si to udělám po svém, že ona na své svatbě měla kupu cizích lidí a vůbec si ji neužila. Odjeli jsme do zahraničí, vzali se a byl klid. Tchýně to věděla ještě před svatbou a chvíli trucovala, ale nakonec roztála. Co se narodila dcerka, tak je z super babička a všichni jsou spokojení.
Nerozumím tomu, proč někteří (tady třeba matka) chtějí, aby byli pozvaní všichni příbuzní, blízcí i vzdálení. Jako proč? Proč by na svatbu měl chodit někdo, kdo ji viděl naposledy jako pětiletou nebo třeba vůbec? Jen proto, aby se paní starostová mohla vytahovat před celou vesnicí? Dobře udělali, že se vzali sami. Sice mohli pozvat aspoň rodiče a sourozence, ale než se pak celý svatební den dívat na nasranou matku, tak je to asi lepší bez ní...
Divná s matka. My měli s "nebožkou" tajnou svatbu.Moje matka mě poděkovala,že jsem ju ušetřil starotí,tchánovi to bylo fuk a tchyně 2 minuty brblala....Zato druhá svatba byla velká-100 lidí...
Jo, chápu, že ta vesnice je asi strašná drbárna, a že představy paní matky o svatbě formou divadelního představení, aby všichni koukali, to je dost těžko snesitelné a hodně blbě by se hledal kompromis. Ale na druhou stranu mi připadá, že ti mladí příliš rychle rezignovali na svatbu podle svých představ, a vzali se tak trochu na truc a na vztek rodičům, což se zjevně podařilo. Asi by sami tuhle formu svatby nevolili, tedy tajnou a jen se svědky, sama nevěsta píše, že to bylo těžké rozhodnutí, tak zřejmě měli původně jinou představu. A teď se diví, že rodiče nejsou nadšení a ještě chce něco dodatečně oslavovat.
Na nějakou dodatečnou oslavu už není nikdo zvědavej, to si měla rozmyslet dřív. 
Bohužel, je to smutné. Vidím to všude kolem sebe. Neumíme se navzájem respektovat, poslouchat co si přeje druhý. Každý upřednostňuje hlavně sám sebe.
Rozumím tomu, že nechtěli velkou svatbu, ale myslím si, že mohli na svůj den pozvat alespoň ty rodiče. Pokud ovšem neočekávali, že maminka svatbu "zničí".
Jenom měsíc? To vyšumí, až budou vnoučata. A jestli ne? Taky dobře. Aspoň vám do ničeho nebudou mluvit.