„Vždycky jsem žil v domnění, že jsme vlastně docela chudí. Na dovolené jsme byli párkrát jen v Česku v kempu, do zahraničí jsem se s rodiči nikdy nepodíval. Oblečení mně a sestře mamka vždycky nakupovala v sekáčích a naší běžnou večeří byl rohlík s paštikou. Hned jak to bylo možné, začal jsem chodit po brigádách, abych si alespoň trochu přivydělal a nebyl před spolužáky za úplného exota,“ svěřuje se Lukáš.

pe.jpg
Foto: Shutterstock

Lukáš si nejdřív myslel, že vysokou finančně nezvládne, ale při studiu pracoval a také ho finančně podpořila babička, která ovšem před rokem zemřela. Lukášova matka po ní napůl se svým bratrem zdědila byt a nějaké úspory. Když ale Lukáš na návštěvě u rodičů náhodou narazil na výpis z jejich účtu, nestačil se divit. Úspory jeho rodičů činily skoro dva miliony korun.

„Jsem si skoro jistý, že všechny ty peníze rozhodně nebyly dědictvím po babičce. Asi před dvěma lety mi říkala, že má naspořeno asi tři sta tisíc, kdyby nastaly nějaké překvapivé výdaje. Mamka dostala polovinu, což znamená nějakých sto padesát tisíc nebo trochu víc, jestli babička ještě něco dospořila. Byt zatím neřeší, nejspíš ho budou s bratrem pronajímat a o výdělek se dělit,“ tvrdí Lukáš.

Když viděl, že rodiče vůbec nejsou takoví chudáci, jak si myslel, nejprve se ho zmocnil velký vztek. Potom se ale rozhodl situaci alespoň trochu využít ve svůj prospěch a šel za rodiči s prosbou o půjčení dvě stě tisíc. Zjistil totiž, že se ve městě, kde žije, staví nové byty a místo drahého nájmu by si raději vzal hypotéku, kterou bude dlouhá léta splácet. 

„Nejdřív jsem jim neřekl, že vím, kolik mají na účtu. Slušně jsem je požádal o půjčení dvě stě tisíc s tím, že by se mi hodily jako základ na hypotéku a že jim peníze samozřejmě budu postupně splácet. Šokovalo mě, když řekli, že ne. Kde by prý vzali tolik peněz. Nevydržel jsem to a vpálil jsem jim, že jsem viděl, kolik mají na účtu. Chvíli šokovaně mlčeli, ale potom na mě začali křičet, co si to dovoluju lézt jim do soukromí a že jsou to tvrdě naspořené peníze, které mají na důchod a které si chtějí pořádně užít. Na to už jsem neměl co říct, prásknul jsem dveřmi a už měsíc jsme spolu nepromluvili,“ uzavírá Lukáš.

Čtěte také: