„Nechápejte mě špatně, rozhodně bych nechtěla, aby se přítel s rodiči nesnášel, ale tak dobré vztahy, jaké mezi nimi jsou, by také mít nemuseli. S přítelem chodím teprve rok a pár měsíců, dva měsíce spolu bydlíme, ale společného času trávíme hodně málo,“ stěžuje si Alžběta.
Foto: Shutterstock
Její přítel prý Alžbětiny rodiče neustále někam zve. Třeba když se mladí vypraví na výlet, je velká pravděpodobnost, že u jejich domu zastaví auto natěšených rodičů, které Mirek pozval také a ani se to Alžbětě neobtěžoval říct. S potenciální tchyní a tchánem je navíc ve skoro denním kontaktu přes smsky a mnohdy si i volají. Nutno ovšem podotknout, že Mirek nikdy nepoznal své rodiče a vyrostl v dětském domově. Ty Alžbětiny tedy tak trochu přijal za vlastní.
„Chápu, že neměl otcovský ani mateřský vzor, ale čeho je moc, toho je příliš. Někdy mi přijde, že ho mají snad rodiče raději než mě. Navíc si s nimi ani nemám moc co říct, protože je téměř jisté, že Mirek už jim to řekl. Třeba když jsem jim chtěla slavnostně oznámit, že mě v práci povýšili, už to věděli od Mirka,“ popisuje Alžběta.
Její rodiče také často zasahují do jejich partnerských rozepří a většinou se přikloní na stranu Mirka. „Máma ví i o každé naší hádce, protože ji Mirek informuje a potom mi píše zprávy, ať neblázním a přehodnotím svoje chování, že tak hodného kluka jen tak nenajdu. Myslím, že kdybychom se rozešli, budou se s ním snad dál vídat víc než se mnou,“ uzavírá mladá žena.
Zdroj: respondentka Alžběta
Čtěte také:
- Kariéra versus rodina. Čeho (ne)litují ženy, které nepřestaly pracovat ani na mateřské?
- Peču dorty, ale pro rodiče doktory jsem méněcenná, svěřuje se Daniela
Nový komentář
Komentáře
Bylo nám 50+ a byli jsme na první kulturní akci. To bylo pěkný...zalitoval nový přítel, to mě mrzí, že jsme s sebou nevzali matku....A jeje...pomyslela jsem si....je to tu zase.....a toho jsem si v manželství užila dost. Když někam, tak s nimi. Když ne s nimi, tak jim dát děti. Taky jak oba vztahy dopadly...
Vlastní rodiče neměl tak se upnul na rodiče své přítelkyně. Ale nic se nemá přehánět, určitě bych to s ním vše probrala a pokud si bude stěžovat u rodičů raději bych vztah ukončila.
Holka normálně žárlí, že není na prvním místě. Jak u rodičů, tak partnera.
Těžká věc. Tak to bude pořád. Rodiče v něm vidí syna, kterého nemají, on rodiče nepoznal, tak se zamiloval do nich. Když to pisatelce vadí, ať takový vztah ukončí. Bez ohledu na to, co jí radí matka. A že by se přestali stýkat s dcerou a stýkali se s cizím člověkem? Tomu nevěřím.
Na jejich dobrém vztahu nic špatného není, jen bych malinko upravila jisté věci. Tedy Mirkovi bych řekla, že jisté věci chci svým rodičům oznámit sama. A rodičům se divím, že jim není hloupé pořád jezdit s nimi na výlety. Já bych být tou mámou občas jela a občas odmítla. A klidněi s odůvodněním Mirkovi, že jsou mladí a mají být především spolu.
To máš za to, Alžběto, že je tvému chlapci 15. Ne, vážně. Tohle je směšné. Dobré vztahy s tchány jsou důležité, ale toto je na hlavu. Představa, že můj chlap žaluje na mne mým rodičům a ti to ještě poslouchají a pak já dostanu čočku, tak to je vtipné. Jo, není jeho chyba, že neměl rodinné zázemí, ale budovat si ho s rodiči partnerky, to je slepá ulička. A ne, Alžběto, nezmění se. Hledej dál, dospělých mužů, co na tebe nebudou žalovat tvé matce, je docela dost, zvláště v tvém věku :).
Člověk, který nikdy rodinu nepoznal, neví, že takhle to normálně nefunguje. Myslí si, že to dělá nejlíp, jak umí. A asi i ano, prostě nemá tu potřebnou zkušenost. Nicméně ten vztah trvá víc než rok, a za tu dobu snad bylo dost příležitostí, aby mu Alžběta řekla, co jí vadí a proč. U těch rodičů mě to trochu překvapuje, že jsou z mládence tak na větvi, ale zase - Alžběta zná své rodiče 25 let, a jsou to její nejbližší lidi. Proč jim neřekne to, o čem se tadyhle svěřuje cizím na internety?
Nemůže jim zakazovat, aby si psali a volali, s kým uznají za vhodné, ale oni třeba ani netuší, že jí tím působí nepříjemné pocity. Jedna věc je ale přes čáru vždycky. Kdybych se s mužem nepohodla a on následně žaloval mé matce, nebo snad dokonce po ní chtěl, aby ona řešila naše spory, to by tedy hodně poklesl v mých očích a vskutku bych přehodnotila svoje chování, že by si to za rámeček nedal. 
Kdo je ve vztahu s člověkem, který svá rozhodující leta strávil bez rodičů, by měl počítat s tím, že on je pak hledá po celý život. Není proto divné, když se upne na ty náhradní. Třeba i v dospělém věku. A "noví" rodiče se mu patrně snaží dokázat, jak má rodičovská péče vypadat a jeho pravé rodiče jaksi suplují. Jistěže není moc dobré, aby ho "adoptovali" a možná i v duchu pokládali za své další dítě. Mirka o sourozencích nepíše, její táta s mámou mohli chtít syna a Mirek do rodiny přišel jako na zavolanou. Ale.... mezi Alžbětou a Mirkem není sourozenecký vztah! Třeba jim to dojde, možná by si s nimi Mirka mohla důvěrně promluvit. Že s ním vlastně skoro nikdy není sama a takhle to do budoucna nejde. Aby budoucnost vůbec nějaká byla.
No nevím. Takový vztah se mi nezdá v pořádku.