Co je to rillettes? Velice stručně a zjednodušeně řečeno, je to taková velice poctivá a chutná vepřovka. Opět minimum surovin, ale tentokrát dlouhá doba vaření. Výsledek? Dokonale se rozpadající maso v sádle, které můžete namazat na chleba nebo topinku.
S vaření rillettes jsem se prvně setkala u Dagmar Derré, odbornice na francouzskou kuchyni. U Dagmar doma vaří rillettes její manžel, který je Francouz, a tak jsem se při prvním vaření této pochoutky řídila právě jeho receptem.
Teď, když doma vaříme rillettes celkem pravidelně, už přidávám suroviny od oka a občas základní chuť vylepším česnekem nebo tymiánem, které máme moc rádi. Podle některých receptů se přidává i bílé víno, ale to už mi přijde navíc.
Suroviny
- 1,5 kg vepřové krkovice
- 1,5 kg vepřového boku s kostí
- 1,5 kg syrového sádla
- 40 - 50 g soli
- čerstvě mletý černý pepř
- podle chuti pár stroužků česneku, tymián nebo jiné bylinky
- zhruba 1 litr vody
Postup
Ze všeho nejdříve zpracujeme kusy syrového sádla. Ty nakrájíme na kostky, o velikosti asi 3 x 3 cm.
Připravíme si mega velký hrnec. Ideální je velký těžký litinový hrnec s poklicí. Kdo nemá, nevadí. Postačí jakýkoliv jiný velký hrnec. Do tohoto hrnce, který jsme postavili na plotnu a zapnuli na střední, nebo i nižší teplotu. Sádlo se totiž musí pomalu škvařit, ne prudce smažit. Postupně nám kousky sádla zezlátnou. To je ta správná doba na další krok.
Maso, které jsme nakrájeli na trochu větší kostky než sádlo, vsypeme do hrnce k sádlu. Z vepřového boku stáhneme kůži, kterou dáme do hrnce vcelku, a vyřízneme kosti, které dáme do hrnce také vcelku. Kůži i kosti před koncem vaření vyjmeme ven. Zbytek vepřového boku nakrájíme také na kostky. Promícháme a ihned zalijeme vodou. Necháme hodinu mírně probublávat.
Po hodině teplotu ještě více ztlumíme a přikryjeme hrnec poklicí. V této fázi necháme rillettes tři hodiny, kdy se vaří, maso se začne krásně rozpadat. Po této době obsah hrnce ochutíme solí, pepřem, případně i kořením. Promícháme a necháme opět při mírné teplotě další tři hodiny. Občas mícháme, podle potřeby můžeme přidat ještě trochu vody. Naopak, máte-li pocit, že je vody v hrnci přílíš, můžeme na chviličku zvýšit teplotu a nechat vodu odvařit.
Maso se teď krásně rozpadá, promícháváním rozpadání ještě podpoříme. Vypneme plotnu a připravíme si nádobky, ve kterých budeme rillettes skladovat. Úplně nejraději mám „kokotky“ - misky s pokličkou, které můžete koupit u Dagmar Derré ve francouzském obchůdku, ale i malé zapékací misky, alobalové misky nebo skvělé sklenice s uzávěrem z Ikea. Jedno je důležité - musí být naprosto čisté, ideálně i vypláchnuté horkou vodou a důkladně vysušené, aby nám rillettes v lednici vydržel co nejdéle. Máme vyzkoušeno, že klidně vydrží 14 dní. Ale většinou je do týdne rozdaný a snězený. Podělíme sousedy, rodiče, kamarády a je po něm.
Do připravených misek nabíráme směs masa a tuku, ideálně aby na povrchu byl hlavně tuk, který rillettes lehce zakonzervuje. Skladujeme v lednici, ale můžeme i v mrazáku.
Doporučuji vyndat misky z lednice půl hodinky před tím, než budete rillettes mazat na chleba nebo jiné pečivo. Bude se lépe mazat, ale i lépe chutnat. Nám nejvíce chutná na domácím kváskovém chlebu se sterilovanými okurkami. MŇAM!!
Dobrou chuť přeje Elly.
Nový komentář
Komentáře
To bych si dala na čerstvý chléb
teufel — #29 shit jako shit
kobližka — #28
Tohle na obrázku ale není vepřová konzerva, je to česky řečeno vepřový lančmít.
gerda — #27 Myslíš tuhle? Byla vynikající...
co se konzerv týče, pamatuju jakousi vepřovou konzervu Globus a nějak matně mi v paměti vyvstávají čínské znaky a Ma Ling (?)
Znám, dělám v pomalém hrnci cca 4-6 hodin, je to úúúžasně dobré a zpropadeně nezdravé:-))))
Vepřovka byla skvělá konzerva, vozili jsme jí na čundr ajen tak mazali na chleba ..... S dnešními konzervami se to nedá srovnat, dnes to je jen parodie na konzervu:-(
risina — #23 Vepřová konzerva, typicky s červenobílou páskou ("vinětou"), v dobách komančů často vyklepnutá do rizota apod. Vygůglíš jako socialistickou relikvii. Fasovali jsme je za stravenky na koleji na víkend.
Pavla_b — #18 gerda — #16 Děvčata,vzpamatujte se! To je jenom chvilková romantika a vzpomínka na dětství.A k čemu já potřebuju šoupat sem a tam množstvím hrnců na plotně? Pochybuju,že by se vám líbilo každodenní vaření na sporáku na tuhá paliva.Já taky vidím maminku,jak od božího rána láduje sporák,zima,nebo léto,aby se v poledne mohl dávat na stůl oběd.A v parných dnech byla celá uřícená...takže s touhle romantikou...víte co
Ale porad nevim, co je ta 'veprovka' z uvodniho odstavce .
Vsak pizza nebo lasagne se taky neprkladaji a ke spagetam jsme si jen pridali hacek. A jak uz nekdo psal, bujon a noky jsme taky prevzali a jen pocestili pravopis.
Cizi nazvy - vedla jsem s Elly i mnoha dalsimi debatu a bojovala jsem za ceske preklady, ale ..... Ono to fakt nejde. Posrany americky cookies nejsou susenky, ani kolacky. Jsou to proste shit cookies. Cheesecake neni syrovej ani tvarohovej kolac ( ten vypada a chutna jinak ), je to proste cheesecake. Tvarohovej kolac miluju, mistni specialitu si muzou nabouchat.... Nezeru. Brownies fakt neni ,,hneda buchta". Je to odpornej mistni pabuchtak. Tady jsou mraky ruznych svetovych kuchyni a mexicka, thajska, cinska atd. jidla taky nikdo nepreklada a nepoanglictuje.
Takze jsem prohrala.
....... a nejvic jsem milovala, kdyz mama z kuchyne tesne pred obedem volala : Evoooo. Vedela jsem, ze mam na chlebu cerstve vyklepnuty morek z kosti, lehce posoleny. To uz ten obed byt pak ani nemusel.
Ten vypek po peceni masa mam radeji, nez to pecene maso samotne. Ja maso pecu s cibuli a cesnekem ( a kminem a soli a peprem ), takze netreba nic pridavat.
gerda — #16 tak tak, na plotně se skvěle vaří, v zimě jsme byli na půjčené chalupě s kachlákama, jak na těch vařilo a jak tam pekla trouba, to byla nádhera
ideální pro vaření v pomaláku, ale radči si dám knedlo vepřo zelo a když náhodou něco zbyde, tak si to namažu na chleba
kobližka — #14ále, to já bych ocenila plotnu, kam se vejde vedle hrnců a kastrolů spousta malých kastrolků a jde tím šoupat sem a tam...
1,5 g nebo kg sádla?
gerda — #12 No,mě ty "čtyři blbé hořáčky" (proměněné na sklokeramiku) docela bohatě postačí k výrobě dobrot pro mě a manžela.A jinak - já se ráda nechám hýčkat,proč ne? Protože,kdybychom nebyli líní,sedíme ještě pořád na větvi
Maria28 — #6já reagovala na výtku, že jde o cizí název.
kobližka — #8to si musíš představit venkovskou domácnost, kde ve sporáku s velkou plotnou neustále hořel oheň. A byla tam spousta místa, ne jenom nanejvýš 4 blbé hořáčky na plyn. Takže nebyl problém ráno postavit obří hrnec plný masa na tály a nechat ho tam do večera, ono se to jídlo vlastně dělá samo. My, zhýčkaní civilizací a indukcí, už to máme blbý