Předposlední čtenářský příspěvek je dnes od Dadmy. Vrací se v něm k těm nejkrásnějším básničkám, totiž k říkánkám z leporel.
Toto je předposlední čtenářský příspěvek k dnešnímu tématu. Zaslala ho čtenářka Dadma...
Dobrý den, já se dnes zastavím u básniček pro nejmenší.Není to ještě žádná poezie, ale u malých dětí povídky ve verších jsou oblíbené.
Na kraji lesa zámek stál,
však nebydlel v něm žádný král,
ba avi rytíř, ani kníže,
měli tam byty,sály, spíže,
mravenci z lesních palouků,
co do lesa a na louku,každý den všichni velcí malí,
pro potravu se rozbíhali.
A do bzukotu much a včel,
tam jasný hlásek houslí zněl.
To cvrček hrál ,jak ráno vstal
už pod bradu si housle dal
a hrál pak na ně bez únavy
a považte hrál všechno z hlavy.
Odzvonil srpen červenci
a svědomití mravenci,dál plní
spíže mraveniště a pak první list,
slét na strniště a cvrček hrál.......
Poenta je, že když nastala zima mravenci měli v mraveništi zásoby a cvrček byl venku v zimě sám.Mravenci ho vzali do mraveniště a u nich přečkal zimu.
Vlastně takové "Bez práce nejsou koláče".
Je to velmi hezké leporelo pro předškolní děti jmenuje se Cvrček a mravenci.Já i moje děti jsme uměly básničku celou nazpaměť,ale za ta léta si vzpomínám pouze na útržky,.
Dadma
Téma dne: Vaše oblíbená báseň!
Dnes mi pište svoje oblíbené básně
Ne, nebojte se boje, vždyť psaní vám jde krásně
A napište mi k básni, též proč ji máte ráda
Ať ostatní se zasní jak kráska u zrcadla
Však zvítězí jen jedna a získá za to knihu
Teď ve třetině ledna si vyslouží svou výhru
Jaká kniha ji čeká, vám řeknu, milé ženy
Ficpatricková Becca a román: Zavržený
Vydalo nakladatelství: EGMONT
- Redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
- Heslo: BASNE
Nový komentář
Komentáře
krása až se mi zarosilo oko
dadma — #6 Třetí část:
Odzvonil srpen červenci -
a svědomití mravenci
dál plní spíže mraveniště.
Pak první list slét na strniště
a cvrček stále s houslemi!
Už podzim kráčí po zemi
a žluť a červeň stromy zdobí -
a cvrček nedbá o zásoby.
Poslední kvítek dávno zvad,
s mlhami přišel listopad,
bubnuje déšť a vítr sviští.
Mravenci už jsou v mraveništi
a cvrček venku osaměl.
Už nehrá k tanci much a včel,
bezradně bloudí vlhkým chladem,
však víc než zimou trpí hladem.
Zklamán se vrací ze všech míst,
kde v létě vždycky měl co jíst,
a doma má jen prázdné mísy.
Housle, ty dávno neladí si.
Pak prvním sněhem zbělel den -
a cvrček padl vysílen
a na housle mu tiše sněží.
Však mravenci už k němu běží -
a když se cvrček probudil,
už sníh a hlad ho nestudil.
Byl v mraveništi, v teplém sále,
a mravenci ho neustále
dál pobízeli, aby jed.
Však toho děti taky sněd!
Když všechno snědl, všechno dopil,
zahanben oči k zemi sklopil:
"Nebyl jsem moudrý, teď to vím.
Ach, jakpak se vám odměním?"
"O tom už nemluv, cvrčku milý!
My sami jsme ti dlužni byli.
Když jsi tak pěkně v louce hrál,
každý hned lehčej pracoval.
Zvedni zas housle, prosíme tě,
a hraj nám, cvrčku, jako v létě!"
"S radostí," řekl a housle vzal
a hrál a hrál a hrál a hrál...
Druhá část:
Jen mravenečci, samý spěch,
se nepřipojí k tanci všech.
Ne že by byli k hudbě hluší,
však z práce nic je nevyruší.
"Až padnou sněhy na náš hrad,
nechceme poznat, co je hlad.
Moudrý si místo tancování,
na zimu jídlo raděj shání."
Cvrček má z toho jenom smích.
"Kdepak je zima? Kdepak sníh?
Pokud je léto, hraju létu -
má pro mne sousto v každém květu."
A nedá housle od brady.
A mravenečci s náklady
dál pospíchají loukou, lesem.
"Ať včas těch zásob hodně snesem!"
Když při té práci nesnadné
někdo z nich znaven upadne,
hned je tu zdravotnická hlídka
a položí ho na nosítka.
Jen někdy večer, než jdou spát,
mravenci přijdou poslouchat.
Usednou v mechu mezi smrčky
a cvrček pozve druhé cvrčky
a housle cvrččí kapely
zahrají koncert veselý,
tak veselý, že vše s ním zpívá,
a kdo je znaven, pookřívá
První část básničky:tady je básnička:
Nehlučte, děti! Ani muk!
Povím vám příběh z lesních luk.
Bude to příběh pohádkový,
o mravenečcích a o cvrčkovi.
Byl letní čas a hřál i stín,
když dotýkal se kopretin,
k nimž slétali se broučci, mušky,
motýli, včelky, vřetenušky.
Na kraji lesa zámek stál,
však nebydlel v něm žádný král,
ba ani rytíř, ani kníže.
Měli tam byty, sály, spíže
mravenci z lesních palouků.
A do lesa a na louku,
každý den všichni, velcí, malí,
pro potravu se rozbíhali.
A do bzukotu much a včel
tam jasný hlásek houslí zněl.
Po noci zazněl ještě z šera
a jásal vždy až do večera.
To cvrček hrál.
Jak ráno vstal,
už pod bradu si housle dal
a hrál pak na ně bez únavy.
A považte: hrál všechno z hlavy!
Kdo neslyšel by, děti, rád
tak rozjásané housle hrát?
Vše vábí k tanci. I ty včelky
se točí jako u veselky
bokul — #1 Když si zadáš do vyhledavače Cvrček a mravenci,tak se ti tam určitě objeví.Já jsem se nyní mrkla a našla jsem tam i celý text říkánky,ale když koupíš leporelo neprohloupíš jsou ,tam i hezké obrázky.Dokonce začátek Je nehlučte děti ,ani muk ,povím vám příběh z lesních luk......na ten jsem si nevzpoměla.
Ty leporela o mravencich jsou nejaka oblibena, my meli zase Polamal se mravenecek
jojo......tu jsme měli jako malí ....děkuju
Dadmo, diky, pokusim se ji naucit a jako novinku ji predrikavat synkovi!