Umělecké jméno Madame d’Ora začala Dora Kallmusová (1881-1963) používat v roce 1907, kdy si jako první žena ve Vídni otevřela fotografické studio s tímto názvem. Okamžitě pronikla do světa módy, umění a politiky a během krátké doby se její ateliér stal vyhlášeným místem, kde se nechaly portrétovat ty největší vídeňské celebrity. Tím úplně prvním byl Gustav Klimt.

5bd992acdff59obrazek.png „Udělejte mne krásnou, Madame d’Ora!“ požádala fotografku kdysi „nejkrásnější dívka Vídně“ Alma Mahlerová, další z prominentních celebrit. A zkušená fotografka to díky retuším dokázala. Dávala si záležet, aby každá žena byla na jejích portrétech krásná!

Dora se narodila ve Vídni do prominentní židovské rodiny dvorního advokáta Philippa Kalmusse, který pocházel z Prahy. Když objevila svět fotografie, začala nejdříve navštěvovat ateliér společenského fotografa Hanse Makarta, syna věhlasného malíře stejného jména, kde nabyla první zkušenosti. Brzy získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů. Další taje a dovednosti fotografování a retuše se naučila v Berlíně u Nicoly Perscheida. To bylo v roce 1906. A od toho byl jen krůček k založení vlastního fotografického studia.


 „Udělejte mne krásnou, Madame d’Ora!“-  pod tímto názvem se v Leopoldově muzeu ve Vídni letos uskutečnila výstava vzdávající hold této fotografce

Ve svém studiu na VIP adrese v prvním vídeňském okrese zpočátku zaměstnávala jako svého asistenta Arthura Bendu, který patřil také k Perscheidovým žákům. Oba se specializovali kromě portrétů také na fotografování módy.
Vysoce prestižní zakázkou se stalo pořízení fotografií při příležitosti korunovace posledního rakouského císaře Karla I. na uherského krále v roce 1916. Díky portrétům celé císařské rodiny si získal ateliér skvělé renomé v řadách vysoké aristokracie.
 5bd996acd9dcdobrazek.png
Madame d’Ora začala častěji jezdit do zahraničí a práci ve Vídni postupně přenechávala Arthuru Bendovi, který se stal po čase spolumajitelem firmy a v roce 1926 po odjezdu Dory do Paříže vedení ateliéru převzal. Ten trochu změnil „repertoár“ studia, vedle portrétů se více zaměřoval na akty, jimiž zásoboval německé pánské časopisy.

Do Paříže se Dora přesunula, když obdržela nabídku spolupráce s módním časopisem L’Officiel. Název jejího nového pařížského studia Madame d’Ora tu zněl tak francouzsky! Nabídky se hrnuly i od ostatních módních časopisů a utěšeně rostla i klientela z umělecké branže. Fotografie měly mimořádný úspěch, a tak se Dora stala dvorní fotografkou Coco Chanel, Josephine Bakerové či Maurice Chevaliera. Také Rotschildové nechali sebe nebo své děti od Dory zvěčnit.
5bd99880506cbfot.jpg
Od poloviny třicátých let se ale všechno změnilo, zakázek začalo ubývat. Mohl za to Dořin židovský původ. V roce 1940 po obsazení Paříže Němci přišla Dora nejen o svůj ateliér, který narychlo opustila, ale musela se skrývat v Ardèche v jižní Francii, která okupována nebyla. Naštěstí. Šlo jí doslova o život.


Její starší sestra, která s ní  bydlela, bohužel takové štěstí neměla. Zůstala v Paříži, byla deportována do koncentračního tábora, kde byla údajně brutálně zavražděna. Otřesena sestřinou smrtí se po válce vrátila Dora do Vídně. Fotila syrovou skutečnost - zničené město, židovské obyvatelstvo vracející se z koncentračních táborů, zvířata. Nebyly to hezké obrázky. Načas se vrátila k portrétní fotografii. Poslední známou osobností, kterou zvěčnila, byl Pablo Picasso.

Dopravní nehoda v roce 1959 ovlivnila závěr jejího života. Byla nejen zraněna, ale dokonce ztratila paměť. Plodný život této rakouské umělkyně, která vytvořila téměř 100 000 uměleckých fotografií, se uzavřel v roce 1963 v rakouském městečku Frohnleiten, kde trávila poslední týdny u kamarádky své zemřelé sestry.

Foto: Wikipedie

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama