Když se řekne obchod s potravinami, každý moderní člověk žijící ve městě si představí nějaký hypermarket či třeba menší sámošku s usměvavým Asiatem u pokladny. Nedávno jsem se ocitl v Jiříkově vidění, totiž v potravinách s obsluhou...

Potraviny

Přišlo vám někdy, milé čtenářky, že jste se ocitly na místě, kde se zastavil čas? Mně se tato situace přihodila v Praze, když jsem šel náhodou nakupovat do jedněch dříve nevyzkoušených potravin.

Už když jsem do obchodu vstoupil, říkal jsem si, že je tu něco jinak. V Praze a dalších městech dnes moc nenarazíte na obyčejné staré potraviny s obsluhou, jaké bývaly dřív. Většina obchodů je dnes koncipována jako samoobsluha, pokud narazíte na potraviny s obsluhou, jde o specializovanou prodejnu, třeba na lahůdky, maso či sýry... ale v potravinách, kam jsem vstoupil já, se zastavil čas někdy před třiceti lety.

Uprostřed krámu je dlouhý pult, za ním jsou regály až ke stropu - nikde žádná cenovka, nikde žádný popisek zboží, na vše vám mile odpoví obsluhující prodavačky. A tak jsem to otestoval.

Potraviny

„Co si bude mladý pán přát?“ otázala se mě prodavačka, když jsem přišel na řadu.
„Dobrý den! Vezmu si čtyři housky...“
„Housky už došly, to byste musel přijít dopoledne, mám tam jen rohlíky.“
„A chleba?“
„Chleba máme.“
„Tak mi ukrojte čtvrtku, prosím.“
Prodavačka tak vykonala, podala mi ukrojený chléb, usmála se a povídá: „Něco dalšího?“
„Nejsou tam cedulky, ale dal bych si nějaký salát, jaké máte?“
„Pochoutkový, vlašský, krabí...“
„Tak mi dejte patnáct deka krabího.“
„Do kelímku?“
„Určitě, děkuji!“
Žena za pultem opět vykonala své: „Ještě nějaké přání?“
„Ne, to bude všechno.“
Ozvalo se klepnutí do kasy: „Třicet jedna korun, prosím.“

Potraviny

Pak už následovalo klasické placení. Musím říct, že celá situace na mě zapůsobila, nejsem žádný konzervativec, ale na rozdíl od mlčenlivého regálu v samoobsluze mi vlídná prodavačka trošku proslunila den.

Ženám za pultem vládne muž

Když jsem se prodavaček zeptal, zda by jim nevadilo, kdybych si udělal pár fotek, že jsem novinář a chtěl bych o nich napsat, zavolaly mi „pana vedoucího“ Aleše Chaloupku. Zajímalo mě, proč obchod nepředělal na samoobsluhou, jak je dnes moderní... „Víte, my už jsme tady třicet let a ty naše babičky, co sem chodí nakupovat, jsou na nás takhle zvyklé. Ony si sem chodí i popovídat,“ řekl mi pan Chaloupka: „Prostě se nám to takhle líbí víc a víc nás to baví. Je to takové osobnější, každý se k nám rád vrací.“

„A jestli o nás budete psát, nezapomeňte si vyfotit našeho Lenina s růžovejma brejlema, ten je dobrej,“ rozesmál se pan vedoucí.

Lenin

Kde obchod najdete?

Okouzlil vás retro obchod s potravinami stejně jako mě? Jestli ano, je slušné napsat, kde ho můžete navštívit. Adresa je Vršovická 90, Praha 10 a najdete ho přímo proti konečné zastávce tramvají 6 a 24 - Kubánské náměstí.

Znáte podobná místa, kde se zastvil čas? Jak na vás působí?

Reklama