Foto: Shutterstock
Vzpomínáte někdy na to, co jste mlsali, když jste byli děti? Já jsem se narodila po roce devadesát a nejvíce vzpomínám na velké kulaté barevné žvýkačky v platíčku, které byly ihned vyžvýkané, dvoubarevný lískooříškový krém v srdíčku a prášek Tang. Moje maminka vzpomíná na žvýkačky Pedro a Jesenku, babička zase na bonbóny Fialky a mejdlíčka.
Pojďme se nyní podívat na několik mlsů, které propluly již třemi generacemi a stále slaví úspěchy.
Lentilky
A začneme hned těmi nejstaršími. Kdo by to řekl, že lentilky jsou s námi již 116 let? Jsou dokonce starší než jejich američtí konkurenti M&M's. V České republice je vyráběla firma Sfinx. Lentilky samozřejmě není třeba přehnaně popisovat, všichni je známe. Jejich charakteristický tvar pravidelné čočky jim právě dal i jejich název (francouzský výraz lentille či anglický lentil odpovídá českému výrazu čočka). Od roku 2021 se jejich výroba přesměrovala z Česka do Německa (do zdejší továrny stejné společnosti). Česko-německý je ale také jejich původ. V roce 1863 začal český Němec Philipp Kneisl vyrábět cukrovinky a tvrdé bonbony ze sacharózy a škrobového sirupu, ale až v roce 1907 získaly tyto cukrovinky své charakteristické barvy (pod vedením Kneislových synů), nyní jsou k dostání ve žluté, červené, modré, zelené, fialové, růžové a oranžové a od roku 2014 jsou barveny přírodními barvivy ze spiruliny, světlice barvířské, ředkve, citronu a mrkve. Zajímavé také je, že každá jedna lentilka váží jeden gram a měří přesně jeden centimetr.
Kofila
Kofila je letošním oslavencem. Tato kávová tyčinka z dílny Orion totiž tento rok slaví své sté výročí. Vyrábět se začala v roce 1923 a už tehdy ji zdobil žlutý obal s obrázkem mouřenína, vytvořeného výtvarníkem Zdeňkem Rykrem, který stojí také za charakteristickou Orion hvězdou. K příležitosti 90. výročí získala Kofila parťáka jménem Kofila Latte a ke stému výročí sedm designových edicí.
Hašlerky
Hašlerky oslavily své sté výročí před dvěma lety. Vymyslel je v roce 1877 jeden hamburský lékárník a pojmenovány byly původně podle italského operního pěvce Enrica Carusa, kterému pomohly před vystoupením od chrapotu. Když se pak recept na tuto bylinnou směs z anýzu, meduňky, jitrocele a máty dostal díky Františkovi Lhotskému do České republiky, jméno Caruso-Hustenbonbon nebylo příliš úspěšné. Lhotský se tedy rozhodl s bonbony vypravit do kabaretu Lucerna za chraptícím českým písničkářem Karlem Hašlerem, kterému od chrapotu pomohly stejně jako předtím Carusovi. Vděčný Hašler svolil k užití svého jména a hašlerky tak byly na světě. Nyní je vyrábí firma Nestlé v závodě Sfinx.
Pikao
Oblíbené Pikao oslavilo minulý rok sedmdesáté výročí. Receptura slazeného kondenzovaného mléka s kakaem vznikla v roce 1952 a na trh byla uvedena nejprve v plechovce. Teprve v roce 1972 se poprvé objevilo Pikao v tubě. Nejzajímavější je, že receptura této sladkosti se od jeho počátku nezměnila a Pikao tedy chutná stále stejně. Je to dáno hlavně tím, že je receptura složena pouze ze tří surovin. Mléko, cukr a kakao. Tak jednoduché, a tak dobré. Pikao společně s dalšími mléčnými produkty vyrábí mlékárna Hlinsko.
Sójové řezy
Sójové řezy, nebo také sojové suky jsou sójovou cukrovinkou ve tvaru válečku. Složené jsou z cukru, hrubé sójové mouky, tuku, sušeného mléka a rumového aroma. Na trhu se poprvé objevily na konci padesátých let a nyní jsou k dostání od více výrobců a mají také více příchutí, například kakaovou nebo brusinkovou.
Tak co, našli jste mezi těmito dobrůtkami svou oblíbenou? Nebo vám při čtení článku na mysli vyvstala ještě jiná? Dejte nám vědět do komentářů.
Zdroj informací: forbes.cz, wikipedie.cz, orioncokolada.cz, 21stoleti.cz, tatramleko.cz, instagram @tatramleko, instagram @celita.cz, instagram @haslerkyczsk, instagram @kofila_czsk, instagram @lentilky_czsk
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
My jsme měli strašně rádi sušenky Lucie - ty světlé s kapkou marmelády uprostřed :)
Vlnky. Strašná škoda že už nejsou...
Jinak Tatranky a nebo Vlnky. To jsem si vozívala na výlety.
A vůbec už nevím jak se to jmenovalo. Ale byla to čokoláda, v ní papír a mohla se z toho pak vystřihnout taková papírová panenka, jak se na ní pak dávaly papírové oblečky.
No a Klokanky jsem si kupovala taky pravidelně. A Slavie.
Teda, miluju skoro všechno v článku jmenované, lentilky, hašlerky... Jen ten suk ne. Ale toho by se zase užral brácha.
A souhlasím s Rikinou. Ty pouťové sladkosti jsou dneska hnus. Loni jsem si koupila po době toho hada, zeleného a byla to nějaká podivně chutnající hmota, ne jako dřív. A ten turecký med také chutná jinak.
sušenky lucie
Hoky a dost! Navnadily jste mě tak, že si musím jít vzít něco sladkého!

Jsem zklamána hlavně z "pouťových" sladkostí. Cukrovou vatu jsem milovala, ta dnešní je nechutná. Totéž žužu, gumoví hadi, turecký med. Buď se mi změnily chuťové buňky, nebo se to vyrábí jinak a z jiných surovin, nevím. Každopádně na Matějské si dneska na ničem nepochutnám.

Já měla ráda pendrek... no ale u Kofily mě dost namíchlo zmodrání toho mouřenína, který byl na původním obalu léta letoucí. Přehnaná korektnost nás prudí všude...
Já od dětství miluji sušenky Bebe, nikdy jsem neměla problém sníst celý balíček.
Tak moje mládí bylo: pivní půllitřík, kojenecká láhev s piďi bonbonkama a miminem na uzávěru, roksi tyčinka, turecký med, vážený nugát, vlnky, hořické trubičky, později Bon Pari a Disco. Vrcholem bylo Benco a žvýkačky Wrigley z Tuzexu.

Z uvedených sladkostí můžu všechny, ale nejvíc mi chutná Kofila. Z jiných mám nejradší Tatranky, i když dříve byly lepší.
Ještě mi napadly slepované oválné slušenky Princess.
V diskuzi zmiňované vlnky, ty jsem měla ráda, a ani tatranky nebyly špatné. Oříšková čokoláda, název nevím, a ta úplně nejobyčejnější lízátka za dvacetník, různých barev. Ne kulatá, tvar to mělo spíš jako lístek, do špičky. Pak karamely, opět nevím název. Ty sladkosti z článku mi nikdy nechutnaly.
Fialky a mejdlíčka byly k dostání právě v devadesátkách, jakože retro, ale to byl strašný hnus, to se nedalo pozřít. 
roksová lízátka a Energit, gumoví hadi, antiperle
Moje babička byla mladá za války, tak byla ráda, že se nají a mlsat mohla leda tak ovoce ze zahrady, nebo něco upečeného doma, když byl cukr na příděl. Fialky a mejdlíčka, které mlsala máma jsme koupili po převratu a nedalo se to jíst, buď se jí už změnily chutě nebo to byl nějaký umělý sajrajt. Dámy tady vzpomínají Vlnky, tak s těmi jsem prošla střední školu, byly levné. Ještě jsem měla ráda takové plněné ořechy, byly myslím jahodové a kakaové.
Chybí mě sušenky Zoretky, bonbony ledovky a berry mandle.
Mně nejvíce chybí Hořce, ty byly výborné!!! Pak jahodové oplatky, Dukly, Vlnky a Kavenky. Ty se sice dneska dají koupit, ale už to není ono...
Ještě Lesněnky, Klokanky, gumové hady za 50 halířů, Eskymo.
Bonbóny fialky tu chybí. Oplatky vlnky, Dukla. Je toho moc, co na trhu chybí a když už se objeví, nedá se to jíst.
V dětství nechyběla v mém batohu na žádném výletě Tatranka.