Foto: Shutterstock
Krvavé koleno
Takovou klasikou mezi hrami pro více dětí je Krvavé koleno. Pravidla se mohou různě lišit, ale základem je vlastně obyčejná honička. Té ovšem předchází strašidelný rituál. Začíná se tak, že děti si mezi sebou určí, kdo bude ztvárňovat Krvavé koleno (nejčastěji nejstarší z nich), kdo maminku a kdo děti. Maminka se následně stranou od ostatních domluví s Krvavým kolenem v kolik přijde. To se jde schovat opodál.
Maminka se zbytkem osazenstva utvoří kruh a všichni společně odříkávají: „První hodin odbila, lampa ještě svítila. Druhá hodina odbila, lampa ještě svítila…“ Ve chvíli, kdy dojdou k hodině, kdy má přijít koleno, maminka prohlásí: „Lampa zhasla!“ V ten moment přiběhne Krvavé koleno a koho chytí jako prvního, ten je v dalším kole Krvavým kolenem.
Skákání gumy
Trochu toho zdravého pohybu budou mít děti i při další retro aktivitě, kterou je skákání gumy. Tato kratochvíle byla dříve vidět na každém sídlišti, a proto není na škodu si ji znovu oživit a předat další generaci. Protože popisování by bylo trochu krkolomnější, pokud si skákání nepamatujete, podívejte se na návod ve videu.
Přebírání provázku
Něco pamatuje i hra v podobě přebírání provázku. Má výhodu v tom, že stačí dva páry rukou a není k ní třeba svolávat děti z širokého okolí. Jednotlivé obrazce a způsoby přebírání si můžete i v tomto případě připomenout prostřednictvím videa.
Cukr, káva, limonáda
Trošku prostorově náročnější je Cukr, káva, limonáda. Jeden hráč je vybrán do popředí jako recitátor. Ostatní stojí několik metrů od něj. Recitátor začne odříkávat cukr, káva, limonáda, čaj rum, bum, a přitom různě mění tempo, zrychluje nebo zpomaluje. Děti za ním se přitom snaží dostat co nejrychleji dopředu. Po posledním slovu se recitátor co nejrychleji otočí a hráči musí v pohybu zkamenět. Kdo se pohne, je poslán zpět na startovní čáru. Vítězem je ten, kdo se jako první dostane k recitátorovi a dotkne se ho.
Vole, lehni
Karty jsou také velmi oblíbenou letní aktivitou, ale nemusí jít jen o složitější žolíky nebo kanastu či jednodušší prší. Zábavná je i karetní hra pro tři až čtyři osoby, které se říká Vole, lehni. Ke hře se využívá celý balíček karet, všechny se rozdají mezi hráče a jejich cílem je nasbírat kompletní řadu karet jedné barvy.
Přitom vždy vyberou jednu kartu z těch, co drží v ruce, a pošlou ji sousedovi po levici, ten vybere ze své hromádky další a také ji pošle následujícímu hráči. To se opakuje pořád dokola. Jakmile někdo nasbírá celou řadu, položí karty na stůl a zahlásí vole, lehni. Ostatní musejí karty také co nejrychleji položit. Kdo zareaguje jako poslední, prohrál.
Školka s míčem
Takzvaná školka s míčem má různé varianty a obtížnosti a jejím cílem je, aby děti splnily určité úkoly a naučily se koordinovat pohyby balónu a rukou či nohou. Se zapojením podlahy a zdi mohou úkoly vypadat například takto:
- 10x hodit míč na zeď a chytit ho, aniž by dopadl na zem
- 9x hodit míč na zeď, nechat ho odrazit od podlahy a chytit
- 8x hodit míč na zeď, tlesknout před tělem a míč chytit
- 7x hodit míč na zeď, tlesknout za i před tělem a míč před dopadem chytit
- 6x hodit míč na zeď pravou rukou a pravou ho i chytit
- 5x to samé levou rukou
- 4x hodit míč o zem pod pravou nohou a chytit oběma rukama
- 3x to samé pod levou nohou
- 2x hodit míč o zeď otočený zády, otočit se zpět ke stěně a chytit ho
- 1x hodit míč o zeď, otočit se o 360 stupňů a chytit ho před dopadem
Šibenice
Pro obohacování slovní zásoby a procvičování písmenek je ideální šibenice. Spočívá v tom, že jeden si vymyslí slovo, na papír načrtne čárky podle počtu písmen a druhý se jmenováním jednotlivých písmenek snaží celé slovo uhádnout. Za každý neúspěch přibude jedna čárka do šibenice, dokud není slovo uhodnuté nebo oběšenec nevisí.
Město, jméno, zvíře, věc
Z kategorie těch klidnějších her, se kterými se děti posadí ke stolu, je i Město, jméno, zvíře a věc. Cílem je vymyslet konkrétní název k těmto čtyřem kategoriím, který bude začínat na určité stanovené písmeno. Vybere se tak, že si jeden člověk v duchu přeříkává abecedu a další hráč řekne náhodně stop. Cílem je vymyslet slova co nejrychleji.
Stavění bunkru
Pokud vám nevadí trochu toho nepořádku, můžete děti nechat, aby se na chvíli staly architekty a vybudovaly si vlastní bunkr. Stačí k tomu gauč, pár židlí, deky, polštáře apod.
Čtěte také:
- Seznam dinosauří zábavy, na kterou můžete s dětmi vyrazit nejen o prázdninách
- Děti vodu milují. Naučte je pravidla bezpečného koupání v přírodě
Nový komentář
Komentáře
Momentálně máme v obýváku bunkry dva, jenom se mnou už se nepočítá.
všechno znám z dětství, hrávaly jsme.....nyní s vnuky hrajeme na sochy , Cukr káva limonáda a Honzo vstávej,bunkr taky už vytvářeli
Dámy, pamatujete si některá na nějakou hru na kuřata ? Asi jsme to hráli jako malé děti, někdo prodával kuřata ( nás, a nebyli to naši
) a někdo byl kupec. Za boha si nevzpomenu, jak se to hrálo, jestli zaplatil a my jsme utekli a honil nás...
Děkuji za připomenutí pravidel Krvavého kolena - zrovna nedávno jsem si nemohla vzpomenout, o čem to vlastně bylo:)
Vše znám! Školku s míčem, nebo švihadlem sem se něco nahrála ! Nebo gumu, vybiku, na třetího, polívka se vaří, na vodníka, na sochy, na schovávanou, na mlsnou kozu,kuličky, Praha-Brno, země-město, kvarteta, ...A i hrajem s vnoučaty i pravnoučaty. U krvavého kolena se jestě ptá : co jíš /lidské maso/ co piješ? Čím se přikrýváš a pak kdy si pro ně přijdeš.
Jestě hrajeme, že se na dlouhý papír píše: jaký, kdo, co dělá, kde, kdy, ským, proč. Po každým slovu, se to přeloží dospoda a vymění s dalším hračem. Chce to aspoň 3 hráče. Dětem se pak líbí, co vyjde za větu.
pamatuju všechno
ale dnešním dětem bych s těmito hrami byla pro smích
Všechno jsme hráli a bylo to super.
Ještě pak "Honzo vstávej," , jak už tu někdo psal, také skákání panáka a i taková baba a schovávaná není k zahození.
Se starší neteří jsme hráli Cukr káva, limonáda a už jsem uvažovala nad tím, že bychom mohli tyhle hry naučit i mladší neteře. 
Řekla bych, že ani rodiče to umět nebudou.
A co skákání panáka?
Krvavé koleno neznám, jinak ty ostatní hry jsme jako děti hrávaly, a svoje potomky jsem to učila. Jenže to bylo před 30 lety... dost pochybuju, že dnešní děti by byly ochotné to aspoň zkusit.
Hry mého mládí. Tolik legrace se zažilo! Dnešní děti raději komunikují s telefonem nebo počítačem.
Vole, lehni ani školku s míčem jsem nikdy nehrála. Ale na ostatní vzpomínám, to jsme hráli opravdu často.