„Hospůdko hospůdko malá, restauračko zakouřená,“ zpívá se v jedné známé odrhovačce, ale tam bych si asi jídlo nedala. To bude putyka pro pivaře, a ty dnes ze svého seznamu vyškrtneme. Dnešní téma bude o restauracích, kam si chodíme pochutnat. Jestlipak nějakou takovou máte?
Je to možná s podivem, že zrovna já jsem si vybrala toto téma. Já, která většinou zobe salát, nerada experimentuje, nesnáší pocit přesycenosti a už vůbec není gurmánka. Ale inspirovala mě jedna nedávná zkušenost. Na restaurace nekladu zvlášť vysoké nároky. Chci, aby se mi tam líbilo, možná vám to přijde praštěné, ale vzhled interiéru je pro mě důležitý. Chci, aby mě obsluhoval milý a usměvavý personál, otrávený ksicht mi vždycky zkazí náladu, a samozřejmě chci, aby mi tam chutnalo. Jakmile jedno z toho pokulhává, už mě tam víckrát neuvidí.
Jako třeba tady. Šly jsme s kamarádkou na dvojku a něco malého k jídlu. Už byl večer a obě dbáme na linii, tak proto malého. Vzala mě do své oblíbené restaurace. Hm, má vkus, pomyslela jsem si, když jsme vešly. Noblesní interiér ve francouzském stylu. Ona je totiž na Francii „ujetá“.
Hned se nás „chopila“ milá, hezká a roztomile „ukecaná“ servírka. Kamarádka byla patrně častým hostem, protože ji znala i jménem. Jeden stolek byl volný, tak z něj sklidila skleničky a šla pro jídelní lístek. „Nemohla byste nám ještě ten stolek utřít?“ zeptala se trochu káravě kamarádka. „Samozřejmě,“ zašvitořila dívka a hned přišla s hadříkem. „Ale děvče, ten hadr smrdí!“ ohrnula právem nos kamarádka a servírka se rozpačitě usmála. První černý puntík byl na světě. Hned se nám vybavil puch hadrů, kterým otíraly stoly uklízečky ve školní jídelně. Br.
Za chvíli přišla s jiným hadrem a přejela to znovu. No budiž. Objednaly jsme si. Já grilovanou zeleninu s mozzarelou a ona teplý sendvič. Na první pohled to vypadalo celkem lákavě, ale chuťově? Těšila jsem se na křupavou, pikantně okořeněnou zeleninku, a dostala jsem blátivou hmotu, v níž jste nerozeznaly papriku od cukety. A jak dopadl sendvič, na kterém se nedalo nic zkazit? Ale dalo, měl být zapečený, tudíž horký, a byl vlažný. Takže další dost podstatný černý puntík, který mi stačil k tomu, abych do téhle restaurace už nevkročila.
Zůstanu radši u své ověřené, která sice není tak luxusní, ale je útulná, výborně tam vaří a pro personál jste vždy vítaným hostem.
A teď vy, milé ženy-in?
- Jaké máte zkušenosti s restauracemi?
- Co musí splňovat dobrá restaurace pro vás?
- Máte nějakou oblíbenou, kam chodíte? Nebo ráda experimentujete a zkoušíte nové?
- Když vás v něčem zklame, vrátíte se tam podruhé?
- Vadí vám, když se v restauracích kouří?
- Reklamujete jídlo, které vám nechutná?
- Kdy jste se naposledy v restauraci dobře najedla?
- Máte nějakou příhodu z restaurace?
Napište nám na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
JankaAnna — #7
že jim tam rovnou nevytřeš
Anai — #1 Ten hadřík byl z nějakého netextu, takže klasika, co stojí pár šupů
jo, jo, taktéž. I já si myslela, že nejsem náročná, ale muž mne vyvedl z omylu. Prý jsem náročná a to velmi. Co se týče restaurací, musí být zásadně nekuřácké, nebo kuřáci jen v určité malé části a to ještě daleko od nekuřácké a hlavně se přes jejich část nesmí procházet a to ani na záchod. Nedejbože ucítím, že obsluha je kuřák či kuřačka. Už mám důvod k odchodu (bohužel jsem to nejednou zažila). Prostředí musí být milé a vstřícné, příjemné, spíš klidnější a pohodovější než uřvané či "převeselé". A čisté! Od té doby, co máme raráška, jsme byli venku jen párkrát a vždy si stůl ještě dezinfikuji sama. Vlhčenými ubrousky utřu stůl i opěradlo židle, zkontroluji sedák židle a pak většinou ubrouskem (suchým) přejedu příbor (musím podotknout, že chápu lidi, kteří si příbor ještě jdou opláchnout). A neméně důležitá je chuť jídla a případně i kávy. Bláto namísto chrumkavé zeleniny je obrovský důvod k reklamaci a pokud bych byla "v ráži", řeknu si i o náhradu. Za tyto služby si velmi, velmi slušně (jistě, záleží na podniku) platíme, chci, aby byly takové, za co jsem ochotná si zaplatit i připlatit 15%tním "dýškem".
A to si stále myslím, že nejsem náročná:)
Dobrý den.Znám jednu,Pivko tam mají jako křen a spousty druhů,dobrou obsluhu,no je to Pivovarská hospoda,tak aby tam pivko neměli!Ale ta jejich kuchyně.Byli jsme tam na Svatomartinském posvícení,tak jsme čekali alespoň čerstvá jídla.No,to jste neviděli,kachna se studeným zelím,vlažná svíčková se studeným hovězím masem.Vývarová sváteční polévka snad z pytlíku a studené nudle.Minutková kuchyně s vařenými hranolky,no prostě bašta!Škoda,ale skvělé Svijanské pivo si snad nezaslouží takovou kuchyni!!!
už jsem se také spálila, někdy se chovají hrozně, dát si jen pití je uráží, byla jsem svědkem, že pravidelní štamgasti,kteří se dopoledne zastavili na pivo, než manželka uvaří,vhodily do mističky na stole drobné,to ještě byly padesátníky, bylo tam asi 10 kč, hostinský to za nimi vyhodil i s miskou, ať prý si to strčí ...............
dnes chtějí hlavně minutky, ale dříve jsme dali za oběd 60 pak 180 dnes 480Kč a to si rozmyslím, mám za to skoro 4 kg masa, takže jen na zvláštní příležitosti zajdeme, ale do jmenované restaurace ne,
Taky mám ráda dobrý jídlo, příjemné prostředí a obsluhu. Dělám ve službách, tak mě díky profesionální deformaci trošku občas svrbí jazyk, ale polknu to.
Jen jednou jsem to šeredně odsákala. Měli jsme večeři s kolegyněmi z práce - cca asi 12 lidí. Dala jsem si něco kuřecího a jedno pivko. Po jídle se mi začla motat hlava tak, že jsem se na toaletu plížila podél zdi, no po pivku to nebylo.. Bylo mi zle, takže jsem se rozhodla jít domů - no jít, spíš ploužit. Riskla jsem jízdu metrem, nebudu vám popisovat všechny příznaky, od metra mě odvedla dcera pomalu na zádech, ještě bylo světlo, takže to vypadalo, že se matinka pěkně zmrskala. Zkrátím to - 2 dny jsem nevylezla z pelechu, jak jsem si sedla, tak mě to vracelo do lehu, jak se mi motala hlava.
Napsala jsem posléze do restaurace email.....co myslíte - bez odpovědi.
Též jsem gurmán a gurmet. Vadí mi nepříjemná obsluha, špatné jídlo i hnusné prostředí, ale nejsem nijak cimprlich....jen na to jídlo, ale za to v restauraci platím, tak proč ne.
já to mám velice podobné, kde se mi nelíbí služby tam mě už neuvidí, nejenom u restaurací, ale i u obchodů. V jednom butiku mají krásné věci, ale prodavačka je taková k---a že se to nedá.
S tím hadrem by mě odradili totálně: od narození trpím takovou podivnou fobií - nesnáším roztřepanou látku, notabene špinavou... notabene smradlavou... ještě, že dnes snad už každá hospodyně používá kupované hadry, které jsou tak levné, že je lze často měnit a ještě rychle schnou, takže se v nich neukládá tolik bakterií. Já mám navíc úchylku na savo, tak je ještě desinfikuju. Měla jsem často problém vůbec sníst výtvor hospodyně, jejíž hadry kuchyni byly pro mě nepřijatelné, a to na rozdíl od Dany jsem od malička gurmán i gurmet