Zdroj foto: Shutterstock
Změna pohlaví a sterilizace
Nyní je na evropském kontinentu sterilizace podmínkou pro úřední změnu pohlaví ve 13 zemích a Česká republika je jednou z nich. „Například v Nizozemsku se přestala úřední změna pohlaví podmiňovat sterilizací už v roce 2014. A zatímco nizozemská vláda se oficiálně omluvila všem lidem, již k tomuto kroku byli zákonem donuceni, u nás je pořád zákonem stanoveno, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce,“ vysvětluje Maroš Matiaško, odborník na lidská práva. Ústavní soud ČR ale v květnu 2024 rozhodl, že povinnost sterilizace pro účely změny pohlaví je porušením tělesné integrity a autonomie ve spojení s lidskou důstojností. Parlament ČR dostal lhůtu do 30. 6. 2025 ke stanovení nových pravidel.
Touha po rodičovství u transgender osob
Podle studie evropské instituce ENIGI, která mapovala reprodukční perspektivy transgender lidí v Evropě a Izraeli, se téměř 40 % transmaskulinních a necelých 15 % transfemininích respondentů uvedlo, touží stát v budoucnu rodiči. „Z nizozemského průzkumu provedeného univerzitou v Amsterdamu, jež zjišťoval touho po dětech a zachování plodnosti u transgender dospívajících, lze vyvodit, že více než 50 % transgender adolescentů touží po budoucím rodičovství. Tato data poměrně důrazně naznačují, že před řešením otázek spojených s rodičovstvím transgender lidí nelze zavírat oči,“ upozorňuje gynekoložka Lucie Švabíková, specialistka na asistovanou reprodukci z PFC. Jaké možnosti nám v této situaci nabízí současná medicína?
Vliv hormonální terapie na plodnost
Léčba hormony u pacientů v procesu tranzice ve věku do 15 až 18 let se provádí tzv. „blokátory puberty“, které slouží pro prevenci rozvoje nechtěných sekundárních pohlavních znaků. Vliv této terapie na fertilitu, případně reverzibilitu pohlavní tranzice zatím není jednoznačně prokázán. „Může docházet ke snížení objemu tkáně varlat, rovněž ke snížení velikosti dělohy a množství vajíček. Z literatury jsou známé případy úspěšné stimulace vaječníků se ziskem vajíček i po několikaleté léčbě,“ tvrdí doktorka Švabíková.
Od 15 let věku lze přistoupit k užívání estrogenů, progesteronu, antiandrogenů a testosteronu. Cílem estrogenní léčby u transfemininích pacientů je feminizace vzhledu (kůže, vlasy, prsa, rozložení tělesného tuku). „Může mít vliv na snížení libida, snížení erekce a další efekty. Cílem gestagenní léčby je pak dostavba prsní žlázy. Antiandrogenní terapie pomáhá snížit hladinu testosteronu a zároveň zlepšuje vliv estrogenů,“ doplňuje sexuoložka MUDr. Petra Vrzáčková. Tato léčba může vést k nevratnému poškození tvorby spermií a atrofie varlat. Nelze to však tvrdit s jistotou, protože u části pacientů došlo po přerušení léčby po určité době k návratu k normálnímu spermiogramu. Pro zachování fertility se však doporučuje kryokonzervace spermií nebo tkáně varlat (v případě jejich odstranění).
U transmaskulinních pacientů je v průběhu tranzice žádoucí aplikace testosteronu a progestinů, díky čemuž dochází k vymizení menstruace a potlačení ovulace. „Výsledkem androgenní léčby je nárůst vousů, ochlupení, muskulatury a zrychlení metabolismu. V oblasti sexuality může docházet ke zvýšení libida a změny kvality orgasmu,“ dodává sexuoložka. Pro zachování budoucí plodnosti je ideální kryokonzervace oocytů (zralých vajíček).
Co na to reprodukční medicína?
Řešení otázky rodičovství a plodnosti s ohledem na osoby před, během i po ukončení procesu tranzice je vždy nutné na individuální úrovni. Stejně jako u cisgender pacientů, také u transgender lidí musí nabízené možnosti zohledňovat jejich současný zdravotní stav. „Vzhledem k tomu, že proces tranzice provází hormonální terapie, situaci nám do určité míry komplikuje to, že není známo, jaký může být dlouhodobý vliv hormonální léčby,“ říká MUDr. Švabíková z PFC. Také z těchto důvodů se jako ideální východisko jeví metoda social freezing, tedy odborné zmrazení a následné uchovávání odebraného genetického materiálu, ještě před začátkem hormonální terapie provázející genderovou tranzici. Dalšími možnostmi jsou metody umělého oplodnění v průběhu procesu tranzice za použití vlastního nebo darovaného genetického materiálu. V Česku však lze tuto možnost využít pouze před úřední změnou pohlaví. V zemích, kde k úřední změně pohlaví není vyžadována sterilizace, je možné podstoupit léčbu plodnosti pomocí IVF i po ukončení genderové tranzice. Zamrazený genetický materiál lze z ČR převážet do zahraničí. Kryokonzervace oocytů a následné využití metod IVF u transmaskulinních pacientů je umožněno, případně není zakázáno, ve 22 ze 30 zemí Evropy.
Zdroj foto: Shutterstock
Zdroj info: Tiskové materiály PFC, MUDr. Lucie Švabíková, Ph.D., MUDr. Petra Vrzáčková, Ph.D., JUDr. Maroš Matiaško, Ph.D., ENIGI
Nový komentář
Komentáře
Nevím co je to cisgender, ale buď je muž a žena , nebo nic. 150 dalších variací pohlaví mi poněkud uniká a domnívám se, že množství přibylo s těmi úchylárnami na netu,mladí se jaksi nemohou identifikovat. Tradiční rodiny nefungují, tohle je trochu bizár , lidstvo zřejmě vymře , co se dá dělat.
To není dobře, tohle. V přírodě je od prvního jednoduchého organismu všechno nastaveno tak, aby přežívali a rozmnožovali se ti jedinci, kteří jsou zdraví a schopní si sehnat a udržet na to rozmnožení partnera do páru, a potom i dostatečně silní na to, aby svoje potomstvo ochránili a vychovali. Ti mají to štěstí, že za příznivých okolností předají své geny dál. Zbytek se holt nerozmnoží. Je to sice drsné, ale má to smysl. Zdroje jsou omezené, planeta není nafukovací, nemůže se všechno množit neomezeně. To jenom člověk se tomu vymkl a postupně začal měnit to, co mnoho tisíciletí fungovalo. Ano, často v minulosti bylo lidstvo na pokraji vyhynutí, ale vždycky se podařilo se z toho vyhrabat a pořád to byl ten původní přírodní řád. Teď už ne. Lidstvo umí udržet při životě a nechat se rozmnožit jedince, kteří by toho dříve nebyli schopni, a kteří jsou zátěží, ne přínosem celku. V důsledku toho je sice lidí čím dál více, ale lidstvo jako celek degeneruje a je čím dál těžší, aby ti zdraví a schopní utáhli ten zbytek. Nedopadne to dobře. Už teď se mnozí diví, kde se bere ten obrovský nárůst nejrůznějších civilizačních chorob, rakovinou počínaje a autismem konče. No kde asi. To, že je něco technicky možné a svět je tak moc vepředu, že to dokážeme udělat, neznamená, že to dělat máme, a že si pod sebou neuřízneme větev, když v tom budeme pokračovat.