Naše kolegyně Jitka se rozhodla pro operaci očních víček (čtěte ZDE) a na mně bylo, abych o tom napsala reportáž.  Ačkoliv jsem se tvářila statečně, v den D se mě zmocnila mírná nervozita. Ještě nikdy jsem neviděla operaci na vlastní oči a nebyla jsem si jistá, zda to zvládnu.

S Jitkou a fotografem Michalem Protivanským si dáváme sraz Na Příkopech před klinikou Esthé, kde má operace proběhnout. Je tropicky horký den a mně naskakuje studený pot rozechvěním. Na chvilku zaváhám, ale Jitčina statečnost mi dodá odvahu. Musím se „pochlapit“ a jít do toho. Co by to bylo za reportáž, kdybych stála za dveřmi? Zatímco sálová sestra připravuje Jitku k operaci, převlékám se do nemocničního a zaujímám pozici vedle plastického chirurga, Libora Kmenta. To abych dobře viděla a neuniklo mi jediné slovo.

Tak začínáme!

Na diktafonu nastavím tlačítko „ON“ a jedním očkem sleduji, jak probíhá operace horních víček. Dozvídám se, že dnes už je v pořadí osmá.
„Napřed si nakreslím linii řezu,“ vysvětluje postup plastický chirurg Libor Kment. „Pak se víčka umrtví a nafouknou lokálním anestetikem s adrenalinem. Ten zabraňuje přílišnému krvácení při operaci a zároveň zmírňuje pooperační modřiny.
Potom se skalpelem odstraní přebytečná kůže, jak vidíte, jde to velice snadno a rychle. (Musím uznat, že pan doktor pracuje velmi přesně rychle a precizně). A pak se ještě odstraní tenký proužek očního svalu, který probíhá kolem oka. V průběhu  operace zastavujeme krvácení. Není sice velké, ale zabrání se tak modřinám.
Na řadě je odstranění tukových váčků, kterým se také říká tukové prolapsy. Bude to nepříjemný tlak,“ předem upozorní lékař, a jak je vidět na výrazu naší pacientky, není daleko od pravdy. Vyndávání tukových váčků patří k nejméně příjemné fázi operace. Řečeno Jitčinými slovy, taková pohodička to zase není.

Obdivuji její statečnost. To je přesně ten moment, kdy sedí rčení, že pro krásu se musí něco vytrpět. Ale  tu chvilku se to dá vydržet.

Teď už zbývá jen zašití rány a první oko je hotové.

Oddychuje si nejen Jitka, ale i já, neboť má statečnost dosáhla vrcholu a začínám pociťovat lehkou nevolnost. S poděkováním se odporoučím ze sálu a operaci druhého oka si raději nechám ujít. Při pohledu do zrcadla spatřím svou sinalou tvář, napiju se studené vody a jsem ráda, že nejsem na místě fotografa Michala, který celou operaci dokumentuje.

Snažím se začíst do jakéhosi časopisu, ale než přelouskám první článek, operace druhého víčka je hotová. Ne že bych četla tak pomalu, to spíš pan doktor Libor Kment pracuje tak rychle.

Celá operace obou očních víček tedy trvala něco kolem půl hodiny.

Zapínám znova diktafon a ptám se Jitky, která vychází ze sálu s tenkými proužky náplastí na víčkách, na první pocity po operaci. „Nepříjemně to táhne oči, ale nejhorší bylo vyndávání váčků, to mi přišlo trochu bolestivé. Je to zvláštní pocit, že ti někdo něco dělá s očima. Najednou se o ně bojíš. Ale jinak to není až takové, aby to člověk nevydržel. Zubař je horší.“

Pochválím Jitku, jak se držela, a jdu ještě položit pár otázek plastickému chirurgovi Liboru Kmentovi:

Jak po takové operaci probíhá rekonvalescence? Jsou nějaká omezení?
Znám pacientky, které s tím běží rovnou do práce, ale to samozřejmě není správné. Ideální je, když má pacientka odvoz domů, podloží si horní část těla a přikládá studené obklady. Bolesti nebývají žádné, ale když rány začínají přicházet k sobě, jsou trochu citlivější. V tom případě postačí běžně dostupná analgetika.

Jizvičky jsou přelepeny prodyšnými náplastmi, které by měly na očích zůstat až do vyndání stehů. Obecně by se neměly oči přetěžovat koukáním na televizi nebo do počítače, ale jsou lidé, kteří to samozřejmě nedodržují… Pak je ovšem riziko, že otoky jsou větší a přetrvávají delší dobu.

Stehy vyndáváme po šesti až sedmi dnech. Je to vlastně jedna nitka, která se vytáhne.

Jak dlouho trvá, než se víčka zbaví otoků a modřin?
To je velice individuální. Někdo nemá otoky ani modřiny, jiný je k nim náchylnější a rekonvalescence trvá déle. Doporučujeme dělat jemnou tlakovou masáž. Víčko rychleji změkne a uzdraví se dřív.

Jaká je citlivost víček po operaci?
Několik měsíců po operaci může být menší citlivost na řasách a na víčkách, ale to se obvykle kolem pěti měsíců upraví.

A ještě důležitá otázka pro ženy. Kdy se můžou poprvé namalovat?
Asi tak po třech týdnech. Před tím je potřeba být opatrná. Nejde ani tak o malování, jako spíš o odličování, při kterém se kůže na víčkách trochu natahuje a může dojít k poranění jizvičky.

Jak znám Jitku, bude určitě vzornou pacientkou a teď už jsem jen zvědavá, (a jistě nejen já), jak bude vypadat po vyndání stehů.

Na průběh operace se můžete podívat v naší fotogalerii. Klikněte na jednu z fotek

Foto: Michal Protivanský

esthé

Na tématu spolupracujeme s klinikou plastické chirurgie Esthé. Více o klinice se dočtete ZDE

Plastická chirurgie Praha, klinika plastické chirurgie v Praze Esthé, je tím pravým místem, kde naleznete vysoký standard služeb. Investice do svého zdraví a vzhledu je trendem současné doby.
Proč využít služeb plastické chirurgie Esthe
- odbornost prověřená praxí
- nadstandardně vybavené pracoviště
- špičková pooperační péče-individuální přístup
- výsledky-reference
- profesionální tým v čele s doc. MUDr. Janem Měšťákem, CSc.

Více o zákroku se dočtete ZDE.

Čtěte také:

TÉMATA:
KRÁSA