jo jo, nejdřív jsem netušila, čím bych mohla být odlišná a jakou bizardnost doma mám... A ejhle...mám! Mám doma ustřihnutou kozí bradku.
V dětství jsem měla u babičky kozu. Obyčejnou bílou, bezrohou, tuším sánskou.... a děsně užitečnou, protože jak babička říkávala, dojila víc než kráva, hlavně v létě. Mě osobně bylo mléko spíš jedno, mě fascinovala ta neuvěřitelná kozí inteligence, fiňáry s nimiž se naučila otvírat mosazné dveře na verandě, se kterými se protáhla malými dvířky do kurníku sežrat slepicím zrní a jak uměla okousat stromy do výšky své na zadní nohy postavené postavy anebo jak vyžírala vlašské ořechy poté, co na ně dupla. Tenkrát ji mohutně prozrazovaly zrádné slepice, neb za ní táhly jako za kohoutem a vyzobávaly zbytky. Koza a slepice pod ořechem - tenkrát bylo jasné, co se tam děje.
Koza se mnou běhala po lukách a měly jsme společně vlastně šťastný život, když své po zemi vláčející vemeno házela malými skoky přes proutěné překážky, neb jsem byla uhranutá touhou mít aspoň poníka a když teda ne poníka, tak mi mých "koňin" musely zúčastňovat koza a pes typu vořech.
Oba na výbornou a jsou-li někde v nebi, tak jim ještě jednou děkuju...
A když jsem v rámci zpodobnění kozy koni (kůň fakt nemá bradku) jednoho dne kozičce ustřihla bradku, sváhala jsem si ji bílým provázkem a pověsila na chodbu. Milé koze jsem nůžkami zastřihovala chlupy na ocase do parádní a efektní roviny, veškeré rousy měla zastřižené a byla bílá a uhlazená jako ze žurnálu.
Je to asi rok, co jsem si ji společně s takovou oprýskanou podkovou vzala domů, do paneláku...a uložila kamsi do prádelníku s tím, že tyhle dva předměty mi budou stačit jako věčná připomínka šťastného dětství u babičky a že si je jednou pověsím na hřebík nad domovní dveře v našem novém domku, tedy...bude-li nějaký.
V paneláku mi to přijde jaksi nepatřičné... a navíc tam někde vedou rozvody elektřiny :-)
No já nevím, není tohle úchylka?
RenataP
Text nebyl redakcí upraven.
Není to úchylné. Je to milé, nostalgické... Alespoň to tak vidím já.
Dnes si povídáme o bizarnostech v našem bytě. Máte doma něco, co není až tak obvyklé? Něco, co se vymyká běžnému vkusu? Něco, co nezapadá mezi zbylé zařízení vašeho bytu? Máte úchylku na sádrové trpaslíky na zahradě? Nebo máte ložnici vymalovanou na černo? Pochlubte se!
Posílejte nám své příběhy a zamyšlení, které můžete doplnit také fotodokumentací, na známou adresu:
Vaše příspěvky budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a ten nejbizarnější dostane odměnu.
Nový komentář
Komentáře
ToraToraTora — #11
jo!
Přesně tak to bylo, polička v koupelně, pche! To umí každej blbec.
kareta — #10 Já také vrtám tajně. Naposledy jsem tři měsíce urgovala poličku, pak jsem si ji přivrtala sama, ani si nevšiml. Kdybych mu to řekla, remcal by, že by to NĚKDY udělal. Známe
ToraToraTora — #7 jak kdy, před chlapem nemůžu, ale mne to baví, tak to dělám TAJNĚ
Věrulinka — #8 já si pamatuju, že jednou nějak vypila i slepičí polívku....
... a naučila se otvírat ty dveře jen proto, že za nimi byl namočený chleba a rohlíky pro slepice
kareta — #6 Koukám, že taky doma děláš chlapa ty...
ToraToraTora — #5 vrtačka je izolovaná a pouze to vyrazilo pojistky v baráku, zaizolovala jsem to a nahodila zpět
kareta — #3 A lízlo tě to na oplátku??
ToraToraTora — #1 HEČ, JÁ VRTALA DO KABELŮ V KOUPELNĚ A LÍZLA JSEM DRÁTY
Tak kozí bradku ne, ale dlouhá léta jsem schraňovala své 2 ustřihlé dlouhé copy
Tlouci hřebíček v místě rozvodů elektřiny je báječný nápad na fotoreportáž:))