Všichni teď řešíme, jak ušetřit. Vaše ministerstvo spravuje program Nová zelená úsporám (NZÚ), který pomáhá lidem k úspornému bydlení. Na co všechno mohou zájemci žádat dotaci?
Kromě zateplování je to možné kombinovat s celou řadou věcí, jako je například zelená střecha, wallbox (domácí dobíjecí stanice) na elektromobily, fotovoltaika, výměna starého kotle, rekuperace tepla, zadržování dešťové vody na vlastním pozemku nebo využívání odpadní vody. Je to celá řada opatření, která směřují jak k rodinným, tak k bytovým domům. Máme dnes celkem šest podkategorií. U rodinných domů je to takzvaná Standard výzva, Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light určená lidem s nižšími příjmy, například seniorům. A co se týká bytových domů, tak je to zase standardní výzva pro vlastníky bytových domů, kde žijí nájemníci, dotace pro společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytová družstva a také do třetice dotace pro obce a města.
Zdroj foto: MŽP
Takže nejde jen o domy, existují i programy otevřené pro zájemce žijící v bytech.
Primárně mohou žádat celé bytové domy. To znamená buď majitel, nebo SVJ či družstvo, případně obec, pokud je vlastníkem. A stejně jako v NZÚ Light, tak i u SVJ a bytových družstev se snažíme zvýhodnit nízkopříjmové domácnosti. Senioři, osoby s příspěvkem na bydlení, přídavkem na dítě nebo invaliditou třetího stupně – ti všichni mohou získat až 150 tisíc na danou bytovou jednotku navíc. Tím chceme motivovat i ta bytová družstva nebo SVJ, kde žije větší procento nízkopříjmových, aby neváhali a do renovace se pustili. Stává se totiž, že právě senioři často váhají, jestli má renovace smysl a nechtějí ji. Věříme, že díky tomuto bonusu bude snazší na schůzích renovaci odsouhlasit. V praxi to je pak tak, že o dotaci zažádá dané SVJ nebo bytové družstvo a za každý nízkopříjmový byt dostane zmíněný bonus.
Mají lidé o dotace zájem? Na co nejčastěji?
Máme za sebou historicky nejúspěšnější období Nové zelené úsporám. Od října 2021 si o některou z dotací řeklo 168 tisíc žadatelů. Od září, kdy jsme znovu spustili podávání žádostí v nové etapě, nám přišlo více než 12 tisíc žádostí jen do výzvy Standard určené pro rodinné domy. Zájem české veřejnosti kontinuálně roste. A není divu. Dlouhodobě říkáme, že ceny energií do budoucna nebudou příliš klesat. V příštím roce očekáváme ceny energií přibližně stejné jako letos. A jediným správným cílem, jak dlouhodobě na energiích ušetřit, je zateplit domy, instalovat obnovitelné zdroje energií, jak pro vytápění, tak pro elektrickou energii. Z toho důvodu tu máme k dispozici nejen celou řadu dotačních titulů pro úplně všechny vlastníky, ale navíc i mnoho bonusů. Pro všechny podrobnosti se podívejte na web www.novazelenausporam.cz.
O jaké bonusy jde?
Například za kombinace opatření. Pokud si jako vlastník rodinného domu zateplím fasádu, a navíc ještě pořídím tepelné čerpadlo, dostanu bonus 10 tisíc korun k dotaci navíc. Dále nabízíme bonus pro žadatele ze znevýhodněných regionů, což jsou u nás Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj, dále pak vybrané obce s rozšířenou působností podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj, například Znojmo. Tito žadatelé dostanou bonus 10 % z celkové výše dotace navíc.
Jdeme cestou motivace občanů, aby sami spořili a ušetřili. Když se na to podívám z pohledu státu, našich klimatických závazků nebo spotřeby energie, tak právě v segmentu bydlení se v České republice spotřebuje 40 procent energií. Je to víc než v průmyslu, dopravě nebo zemědělství.
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Nová zelená úsporám
Vaším tématem je také udržitelnost a cirkulární ekonomika. Máte nějaké tipy do domácnosti, čím bychom se my všichni měli řídit, abychom lépe chránili naši planetu? Často totiž máme pocit, že s tím sami nic nezmůžeme.
Určitě každý z nás může přispět. A netýká se to jen třídění odpadů. Úplně nejlepší je, když odpad vůbec nevznikne. To znamená, že bych měl přemýšlet o tom, co kupuji, kolik toho potřebuji, jestli a kde si kupuji oblečení, jak dlouho mi výrobek nebo oblečení vydrží, kolik toho sám pro sebe a pro své děti potřebuji. Jestli poté, co mi dítě vyroste, oblečení daruji, takže v něm může chodit někdo další a podobně.
Cirkularita je vůbec velkým tématem, kterým se naše ministerstvo intenzivně zabývá. Nedívám se na odpad jako na něco špatného, ale jako na zdroj, který máme využít. Minimálně materiálově. Aby ze starého bylo nové a my tak minimalizovali skládkování nebo spalování. Proto chceme zavést i zálohy na PET lahve a plechovky. Protože dnes z nich nejsou nové lahve a plechovky, ale používají se jinde. Materiál z nich slouží k výrobě mikin, koberečků do auta a podobně, ale ne tak, že ze starého je nové. Chceme striktně dodržovat princip cirk
ularity. To znamená, že k primární surovině přidám nějaké procento recyklátu, čímž množství primární suroviny snižuji, ať už je to hliník, železo nebo ropný produkt, ale i další materiály. Například oblečení, sklo, nábytek, plastové hračky, baterie a další.
Jak toho dosáhnout?
Cirkularitu zaručíme jen tak, že výrobce bude mít odpovědnost, aby uzavřel smyčku. Poté, co skončí životnost jeho výrobku, tak aby ho využil jako recyklát pro svoji další výrobu.
Když to shrnu, chceme dodržovat hierarchii, že v ideálním případě se snažíme odpadu předcházet, aby vůbec nevznikl. Proto podporujeme druhý život věcí, re-use centra, různé komunitní dílny - tak, aby lidé mohli některé věci sami opravit. A když už odpad vznikne, tak aby se dal primárně recyklovat, to znamená využít materiálně.
Zdroj foto: MŽP
Jak to bude do budoucna například s recyklací například textilu?
Textil je jedním z materiálů, který z velké většiny končí buď na skládkách nebo ve spalovnách. Jako složka směsného komunálního odpadu představuje v Česku přibližně 4 procenta černých kontejnerů/popelnic. Když si to dáme do kontextu, tak za rok vyprodukuje přibližně 2,8 milionu tun směsného komunálního odpadu, může v něm tedy být okolo 100 tisíc tun vyhozeného textilu. Přitom je tu určitě velký potenciál využití recyklátu textilu pro výrobu nového textilního oblečení nebo jiné využití.
Jak toto řešit?
Od 1. 1. 2025 bude ze zákona zaveden povinný sběr textilu pro obce. Bude na obci, aby si zvolila své řešení. Obec tak rozmístí sběrné nádoby v ulicích, u menších obcí je možné využít například sběrné dvory či pytlový sběr.
Možností zpětného odběru textilu se celkově velmi zabýváme. Chceme, aby za jeho sběr a recyklaci byli zodpovědní výrobci, respektive prodejci daného textilu.
Jaké řešení se nabízí u bioodpadu?
Co se týká bioodpadu, dlouhodobě podporujeme projekty předcházení vzniku biologicky rozložitelného odpadu. Ať už se to týká kompostování nebo bezobalových prodejů. A zároveň podporujeme, že když už odpad ze zahrady nebo gastroodpad vznikne, tak aby mohl být kompostován rovnou na místě, svezen do místní ko
mpostárny, nebo využit jako zajímavý zdroj pro výrobu biometanu. Především oblast gastroodpadu má v České republice velký potenciál pro výrobu biometanu do budoucna. Dnes je v černé popelnici poměrně dost biologicky rozložitelných odpadů, a tomu bychom chtěli do budoucna víc a víc předcházet.
Už jste zmínil PET lahve a plechovky. Hodně se hovořilo o jejich zálohování, jak jsme v tomto daleko?
Máme připravenou novelu zákona o obalech, která mimo jiné zavádí zálohování PET lahví a plechovek. Do zálohového systému budou moci lidé vracet nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 % alkoholu. Dále také všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu. Nespadají sem obaly na mléko a mléčné nápoje, nápoje nad 15 % alkoholu a jednorázové skleněné nápojové obaly.
Způsob je podobný jako u zálohovaného skla. Zákazník přinese PETky nebo plechové obaly na sběrné místo, kde se slisují. Následně je třídicí linka rozdělí podle barev a zrecykluje tak, aby mohla vzniknout nová lahev, případně plechovka. Záloha bude jednotná pro všechny druhy zálohovaných jednorázových obalů a aktuálně se počítá s její výší 4 Kč.
Nejbližší termín spuštění je polovina roku 2025, nebo začátek roku 2026. Není to úplně jednoduchá věc a chceme ji udělat dobře.
Zdroj foto: MŽP
Kde taková sběrná místa lahví a plechovek budou?
Ve všech prodejnách nad 50 metrů čtverečních a na čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních. Tedy na cca 11 000 dostupných místech. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i online prodejci. Dobrovolně se do vracení zálohovaných lahví a plechovek mohou zapojit i menší prodejny (a také kiosky, školy, jednorázové akce) nebo obce. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude prodejna nad 50 metrů čtverečních a obec ani malé prodejny se nezapojí dobrovolně, zřídí odběrné místo provozovatel zálohového systému. Díky tomu zajistíme dostupnost systému pro většinu obyvatel.
Co je také v plánu vašeho ministerstva, to je vytvoření dvou nových chráněných krajinných oblastí (CHKO) - Soutok a Krušné hory, a nového národního parku (NP) Křivoklátsko. Kdy k tomu má dojít?
Všechny tyto oblasti bychom rádi stihli vyhlásit do konce volebního období. Nejblíže jsme vyhlášení NP Křivoklátsko.
Křivoklátsko je unikátní soubor lesního ekosystému, který v České republice zatím nemáme chráněn nejvyšším stupněm ochrany. Každý národní park je trochu jiný ekosystém. Šumava je jediná divočina. Krkonoše jsou naše jediné velehory. V Českosaské Švýcarsko máme ekosystém navázaný na skalní útvary včetně hnízdících ptáků. Podyjí je široká, dominantní řeka a návazné svahy kolem ní. Kdežto Křivoklátsko jsou velké strže lesních ekosystému, které v části z nich nikdy nebyly vytěženy. Člověku se nevyplatilo z těchto žlebů stromy těžit. Je to krajina, která zahrnuje koryto řeky Berounky a nejmalebnější část údolí Oty Pavla, včetně dominantních Týřovických skal a Čertovy skály. Biotop je úplně jiný než ve čtyřech současných národních parcích. A zároveň je zde celá řada zvláště chráněných, především drobných rostlin a živočichů. Několik konkrétních druhů z nich nežije nikde jinde v České republice.
Zdroj foto: MŽP
A co Soutok a Krušné Hory?
Když začnu Soutokem, tam jde o unikátní komplex lužních lesů, který v takovém rozsahu v České republice chráněn nemáme. Je to dlouhodobé úsilí, aby tato Evropsky významná lokalita byla chráněna. Uvažte ten paradox – je to hodnotná lokalita, která má z mezinárodního pohledu celou řadu ocenění, ale v českých legislativních podmínkách nemá žádnou ochranu.
Co se týká Krušných hor, tak ty jsou lokalitou, která byla v 80. a 90. letech zasažena brutálním způsobem kyselými dešti. Ale Krušné hory se za těch třicet, čtyřicet let dostaly do úplně jiné kondice. Potěžební krajina, kde bylo od středověku až po novověk velmi intenzivně těženo především hlubinným způsobem, je dnes unikátním komplexem lesů, vysoce položených luk, rašelinišť, ale také zajímavých propadlišť. Třeba středověkých chodeb nebo starých výsypek, na kterých žijí úplně jiné rostliny a živočichové než na zbytku lesních komplexů v České republice. Unikátní jsou i listnaté lesy a bučiny. Ochrana se tedy nabízí. Pokud by Krušné hory byly vyhlášeny, pak by se jednalo o největší CHKO v České republice.
Navíc na Soutoku a v Krušných horách se nacházejí unikátní mokřady evropského významu, které jsou chráněny pouze lokálně nebo vůbec. To chceme změnit.
O přírodě hovoříte s velkým nadšením. Stíháte se do ní při své práci občas vydávat?
Snažím se. Přírodu miluji a přiznám se, že pobyt v lese je pro mě velmi obohacující. Miluji zvláště podzim, protože když je krásný jako letos, není nic romantičtějšího než procházka lesní krajinou. Chodím do ní s rodinou. Jsme Brňáci a kolem Brna je celá řada krásných míst, například rozhleden. Sami pod jednou žijeme. V Soběšicích, což je severní městská část Brna. Je to původní vesnice, ze všech stran jsou lesy. Navíc pocházím z Vysočiny, tak se dostanu často i do lesů v blízkosti mého rodiště.
Je skvělé, že se v poslední době rozrostlo množství možných cílů výletů, božích muk, zastavení nebo turistických a informačních stezek. Moje žena je na ně zvláště zaměřená. Zastavujeme se tedy u každého informačního panelu a poctivě je čteme. Máme malé děti, takže různá zastavení s nimi jsou stejně potřeba.
Zdroj foto: MŽP
Mohl byste nám doporučit pár zajímavých míst pro výlet s rodinou?
Dám pár tipů v mém okolí. Je to Moravský kras, a to nejen jeskyně, ale celý místní ekosystém je velmi hezký a zajímavý. V Brně máme novou rozhlednu Holedná v oboře se zvěří, a to včetně divočáků, kde mohou děti vidět i bachyně s malými selátky. Třetí tip je Pálava, kam s rodinou rádi vyrážíme na kola. A je tu i celá řada zajímavých turistických cílů s historií osidlování Moravy.
Zmínil jste, že máte malé děti. Jak zvládáte skloubit náročnou práci s péčí o rodinu?
Máme pět dětí ve věku od 2 do 12 let, takže to musí jít skloubit. Snažím se rodině věnovat veškerý volný čas, který mám. Work-life balance je základ. Ale samozřejmě bych svou práci nemohl dělat, pokud bych neměl podporu své ženy. I ona však musí mít čas sama na sebe. A já se zase snažím trávit čas i s každým z našich dětí zvlášť. Všechny tyhle aspekty musíme neustále kloubit, k čemuž nám pomáhají sdílené diáře.
Když už vám zbyde čas na odpočinek, v jakém stylu je? Prý na Vysočině dáváte dohromady les po kůrovci, to je vaše forma relaxu?
Je to tak. Mám dva hektary lesa, který byl v roce 2017 sežrán kůrovcem. A tak ho postupně dávám dohromady. Obleču se do pracovního, vezmu motyku, sekyru, případně pilu a vyrazím. Je v něm už několik oplocenek a asi dvanáct druhů stromů. Některé jsou náletem, například modřín, borovice, dub, třešeň nebo jilm, jiné jsem dosázel, například jedli, buk nebo habr. Je to moje forma odpočinku. Jenže v pozici, v níž jsem, je pro mě těžké se tam dostat. Ale teď bych tam zajet potřeboval. Zkontrolovat kamaráda jezevce, který se mi do lesa nastěhoval, jestli nedělá neplechu.
Aby těch starostí nebylo málo, četla jsem, že jste diabetik, navíc musíte držet bezlepkovou dietu. Jak to zvládáte s tak náročnou prací?
Jsou to dvě autoimunitní onemocnění, s nimiž žiji už 12 let. Říkám, že to jsou taková moje dvě děvčata, se kterými budu žít do konce života. Ale je plno složitějších a těžších onemocnění, takže toto jsou ještě celkem hezké nemoci. Jsou dobré v tom, že když na ně člověk myslí, dodržuje režim a pravidelně se stravuje, má pohyb, tak se zvládat dají. Byť přiznávám, že skloubit je s náročnou prací je pro mě mnohdy složité, možné to je. Proto pokud někdo autoimunitním onemocněním také trpíte, radím nedělat si z toho těžkou hlavu a nevzdávat se jakékoli vysněné práce.
Zdroj informací: rozhovor s Petrem Hladíkem, Nová zelená úsporám
Nový komentář