„Dokud to nedojíš, nepůjdeš od stolu“ tuhle větu alespoň jednou za život slyšel asi každý. A tak jsme se mnohdy s otráveným obličejem a někdy i se slzičkami trápili nad již dávno studeným talířem i desítky minut. Jistě, prvotní záměr našich rodičů i prarodičů je zřejmý, dostat do svého potomka nebo vnoučete dostatek živin pro správný vývoj, ale něco nám možná uniklo. Vychovávali nás tímto způsobem k šetrnosti. Snažili se nám vštípit něco, na co dnes často zapomínáme, a sice že plýtvat se nemá.
 
Jistě lze namítat, že životní zkušenost každé generace je odlišná. Ta mladší nemá potřebu šetřit, protože je obklopená zdánlivým blahobytem. Zatímco lidé, kteří vyrůstali například za války k tomu byli donuceni okolnostmi.

O tři miliardy lidí více

Jenže onen zdánlivý blahobyt nemusí trvat věčně. Populace neustále rapidně narůstá, a to zejména v rozvojových zemích, kde jsou už dnes statisíce hladovějících. A bude jich víc a víc. Podle zprávy OSN z roku 2015 by v roce 2050 mělo žít na planetě téměř 10 miliard lidí, ale zdroje potravy dramaticky nenarostou. Proto je potřeba začít už dnes pracovat se surovinami, které máme k dispozici tak, abychom z nich vytěžili maximum.
 
Podle Organizace pro výživu a zemědělství se totiž každý rok na světě vyhodí nebo znehodnotí třetina veškeré produkce potravin. Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí, tedy zhruba ony zmíněné miliardy, které mají na planetě přibýt do roku 2050.

Babičky věděly, jak na to

Jídlo se vyhazuje i v České republice, každý rok skončí v popelnicích odhadem téměř 830 tisíc tun potravin. Podle průzkum, který zadala značka Hellmann’s společnosti Ipsos, ovšem Češi neplýtvají vědomě. Hlavním problémem je nedostatek času a chybějící inspirace, jak s potravinami naložit.
 
Zkusme ji načerpat například od našich babiček a prababiček, pro které je vyhazování jídla hříchem. Když se dříve dělala slepice, spotřebovala se úplně celá, včetně nejedlých složek, jako je peří. Proč vyhazovat košťály květáku, kedlubny či brokolice, když se dají použít třeba jako součást zeleninové směsi? Změna je nejen otázkou lepší budoucnosti, ale příjemným bonusem jsou také ušetřené peníze.
 
Tyto tipy pomohu snížit množství vyhozených potravin i ve vaší domácnosti:

  1. Plánujte si nákupy dopředu a nedávejte do košíku zbytečnosti jen proto, že jsou zrovna ve slevě.
  2. Skladujte potraviny podle doporučení na obalu.
  3. Rozlišujte mezi spotřebujte do a minimální trvanlivostí. Jaký je mezi nimi rozdíl si můžete přečíst ZDE
  4. Hlídejte si data spotřeby – pro lepší viditelnost lze například jogurty před uložením do lednice opatřit barevnými polepkami.
  5. Ze zbytků zeleniny připravujte vývary a zamrazte si je na později.
  6. Z natí a listů mrkve či ředkviček zkuste udělat smícháním s olejem, namletými oříšky a parmazánem chutné pesto.
  7. Staré pečivo rozemelte na strouhanku.
  8. Slupky od jablek opečte v troubě s trochou másla a obalte ve skořicovém cukru. Sladké lupínky jsou na světě. 

Lednicová slepota

Častým problémem, který se podílí na plýtvání, bývá u Čechů také takzvaná lednicová slepota. Určitě se vám to také stalo. Po otevření lednice do ní chvíli zíráte, a přestože není prázdná, odcházíte po pár minutách s tím, že nemáte co k jídlu. Přehlížené potraviny potom často skončí v koši, protože nevíte, jak s nimi naložit. Řešením je plánovat si dopředu, jaké suroviny nakoupíte i to, co si z nich připravíte. 

Na tento fenomén se svou kampaní snaží upozornit také společnost Hellmann’s, která vyzývá k omezení plýtvání. Ve spolupráci s ní jsme pro vás připravili soutěž, jejímž cílem je navzájem se inspirovat. Zúčastnit se jí můžete ZDE. 

Reklama