Reklama má na naše děti velmi výrazný vliv. A mnohdy z toho vznikají humorné situace...
Chtěla bych vám napsat, jak moje dítko bylo ovlivněno reklamou. Bylo to asi před šesti lety a Petříkovi tehdy byly dva roky.
Televizi zapínáme až večer na zprávy. Peťkovi ještě televizní vysílání nic neříkalo, nezajímal ho ani Večerníček, ale sotva zazněla znělka reklam, hned přiběhl k televizi, a ty jediné sledoval.
V té době vysílali reklamu na miňonky (nevím, jestli si ji ještě pamatujete, ale matka se táže spoře oděné dcery, kam jde, a ta ji uchlácholí miňonkami). Petříkovi ani tak nešlo o tu reklamu jako o ty miňonky. V jeho mluvě to byly minikoky a od té doby, co reklama běžela, jsme je museli vždy v obchodě koupit.
Další reklama, která na něho zapůsobila, mě spíš vyděsila. Jednalo se o reklamu na jistou banku, která, jak hlásil slogan, může měnit svět. V té reklamě šlo o to, že například žena si sedala na sedačku, která v pokoji nebyla, ale dosedla na ni. Muž dával kola na auto, které neměl, ale nakonec se objevilo atd.
V té bance shodou okolností pracuje moje sestra. Petřík, teď už starší asi šestiletý, mi jednou řekl: "Teta se má, může měnit svět". Nejdřív jsem ho nechápala a žádala jsem o vysvětlení. To se mi dostalo záhy a po jeho vyslechnutí jsem zůstala zkoprněle stát. Peťka totiž řekl toto: "To je jednoduchý, mami, když skočím ze střechy, tak přece dopadnu do bazénu."
Teď z jiného soudku, ještě teď mi hraje úsměv na rtech, když si vzpomenu, jak v první třídě Péťa falšoval můj podpis na domácí úkol z prvouky. Měla jsem co dělat, abych zůstala vážná, když jsem mu kázala, ale měli byste to vidět, jak krasopisně vypsal celé moje jméno.
V tomto ročníku se mi taky svěřil, že se mu líbí i jedna hočička, a to proto, že má nohy jako srnka. Tak nevím, kam na ty nápady chodí, ale fantazii má hodně bujnou.
Lenka
Milá Lenko, děkuji za první sadu dětského humoru. Dětí a reklama to je kapitola sama pro sebe. A ne vždy jen v pozitivním smyslu slova...
Dnes si píšeme o našich dětičkách, malých, velkých, krotkých, divokých, roztomilých, i těch, o které se díky jejich ošklivosti staráme méně :) (viz nedávný výzkum nějakých vědců v USA nebo kde )
Prostě o těch našich potomcích.
A pár z vás (jen ty, co mi něco hezkého a publikovatelného, nejlépe s fotografiemi, pošlou) odměním dárečky, jen musím přijít na to, jaké tu máme....
redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
zazik: no já bejt malý dítě a vidět, co u nás bydlí v temném světě záchodové mísy, tak si asi uženu zácpu...
eh, jsou doby kdy je denně reklama na dámské hygienické vložky...
U nás v obbchodě byla reklama a za každé 2 balíčky zakoupené byla 3. zdarma. A naše dítko nevině - JÉ VLOŽKY MEZI NOŽKY ... a bylo v obchodě náramně veselo, jen MĚ NÉ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Convalaria: spíš bych napařila pokutu zadavateli reklamy,že schválil její puštění do éteru.Mít školáky tak ve věku 7-10,taky bych asi měla bohaté zážitky.
Lucie Štěrbová: Stejně tak byla sporná reklama na fidorku,kdy holčička mlátila spolujezdkyni v autě panenkou.O etické stránce se můžeme přít,ale účel tyto reklamy splňují - upoutat pozornost kupujícího a způsobit mu takový zážitek,aby si výrobek zapamatoval a hlavně koupil.
Moje děti reklamy samozřejmě sledovaly,ale naštěstí nikdy mě v obchodě nenutily kupovat výrobky podle reklamy.Já mám jiný zážitek.Dceři je téměř 18 a asi poslední 2 roky se řítí k televizi,jen co uslyší znělku teleshopinku na kterékoliv stanici.Pak se mlátí smíchy,jak je to stupidní,cosmodisk ji dostal.Ale nejvíc miluje Horsta Fuchse,takže když pak vidíme Izera,přesně ví,kterou ukázku Izer paroduje.
choc_ivi: jo, to je hodně nakažlivá reklama