Byla jsem vybrána jako body double francouzské herečky Elsy Zylberstein do filmu Z Paříže do Paříže (Un Sac de Billes). Natáčelo se v dobříšských lesích v listopadu, kdy už byla poměrně velká zima. Nutno podotknout, že se jednalo o mou první zkušenost před kamerou a celou cestu autobusem jsem propadala stavům paniky. Na místě mě okamžitě vzali do stanu, kde byla opulentní hostina v podobě švédských stolů, kterou jsem sdílela s herci. Asistentka produkce mě při tom, co jsem se snažila nacpat vším tím jídlem zdarma, vysvětlovala, jak zhruba bude vypadat scéna.


Budu se s manželem, tchyní a ročním dítětem schovávat před nacisty v lese ve křoví. V tom dojde ke konfrontaci s převaděči a až mi dá manžel pokyn, vylezu ze křoví s dítětem v náručí a pomůžu své tchyni. Budu hrát ustrašenou a rozhlížet se, zdali kolem nás nejsou Němci. Rozhodla jsem se, že tedy nejprve ještě ve stanu najdu svého manžela, abych se s ním mohla seznámit. Pro vysvětlenou – při výběru nám sice říkali, že se jedná o francouzský velkofilm, jenže člověk si těžko udělá představu, jak významný snímek to tedy bude, v případě, že nezná francouzské obsazení.

Manžela jsem našla a zrovna v okamžiku, kdy jsem s ním vtipkovala o snubních prstenech, které jsme dostali, prošel kolem nás Chrisitan Clavier. „V tomto filmu hraje Christian Clavier?“ zeptala jsem se opatrně svého manžela. V tu chvíli se herec rozesmál. „No jasně a já jsem taky docela známý herec, víš,“ řekl, já se omluvila a šla jsem na záchod googlit, s kým mám tu čest. V tu dobu ještě nebyl film na Csfd, takže nebylo lehké informace o hereckém obsazení najít, a tak jsem se musela zeptat asistentky. Dodnes si nepamatuji jeho jméno a později ve výčtu hereckého obsazení v databázi filmů také nebyl. 


Nad hustým lesem zahaleným do tmy visel velký osvětlovací balón, který vypadal, jako by se měsíc přiblížil nebezpečně blízko zemi. Všude byly slyšet výstřely, to proto, že se v pozadí naší scény odehrávala druhá světová válka. Po pár metrech jsme přišli na místo, kde jsem pochopila, jak moc je film velkolepý. Štáb asi o padesáti lidech od režiséra po osvětlovače se soustředil na jediné místečko v lese. Na keř, za kterým jsem měla být za chvilku já, se 75letou paní, hercem, kterého jsem neznala a s dítětem, jež jsem ještě neměla. V tu chvíli ke mně přišla asistentka a vrazila mi do ruky těžkou panenku naplněnou pískem, která opravdu vypadala jako mrtvé roční dítě.

Výše popsanou scénu jsme opakovali zhruba dvacetkrát. Někdy zkazil něco herec, někdy já. Jednou mi dokonce upadlo dítě a kutálelo se po svahu dolů. Po druhé mi zase režisér Christian Duguay vzkázal, že panenku držím jako pytel brambor. Do toho jsem dostávala instrukce, kdy se mám tvářit vyděšeně, starostlivě a podobně, asistentka se mě snažila ohřívat dekami a záhřevnými lahvemi a jediný, kdo byl zcela v klidu, byla moje tchyně. Jak typické.

Jeden z nejpříjemnějších momentů byl, kdy do vysílačky asistent režiséra řekl „Karolina, done.“ Což znamenalo, že je moje práce u konce a celý štáb začal tleskat.

Od té doby jsem dělala body double ještě jednou a to za Kelly Reilly v neúspěšném seriálu Britannia. A protože to byla na rozdíl od Un Sac de Billes velká otrava a nuda, další nabídku už jsem se rozhodla ignorovat.

Co musíte udělat

Stačí se zaregistrovat v některé z filmových agentur, které zprostředkovávají štábu komparzisty, kaskadéry nebo body double. Na roli komparzisty nepotřebujete vynikat vůbec ničím, kaskadéra zvládne dělat jen velmi zdatný jedinec a na body double je dobré mít útlou figuru a předešlé zkušenosti s komparzem či přímo herectvím. Většina hereček, které se objevují v amerických či evropských mainstreamových filmech, jsou totiž drobné i v padesáti letech. A jelikož je vaším úkolem dělat náhradnici za její tělo, je jasné, že i za padesátiletou herečku bude dělat dablérku spíše pětadvacítka než Češka ve středním věku.

Není to o nahotě

Spousta lidí si myslí, že dělat body double znamená, že nahrazujete výhradně scény, ve kterých herečka nechce být viděna v celé své kráse. Je to opravdu jedna z variant a takové scény bývají královsky zaplaceny. Většina body double rolí je však v prostředí, kde herečka nemusí být vidět, a tak se jak ušetří peníze, tak hereččina energie, kterou může posléze vynaložit ve scénách, kde je opravdu potřeba.

Zdroj fotografií: Karolína Waberová

Čtěte také:

Reklama