Když Žena-in nabídla splnit čtenářům přání – psali jsme o tom v článku Jaká přání plníme?, bylo mezi nimi i přání skončit s kouřením cigaret od čtenářky Táni. Spolu s ní se s tím rozhodl praštit ale také náš redaktor Ženy-in. Má za sebou několik nekuřáckých dní a podle jeho slov to zvládá kupodivu až příliš snadno. Tvrdí, že díky silné vůli a sponzoringu firmou Nicorette to jde (silná vůle, Honzo? Uvidíme, budeme tě sledovat i na záchodě :-)).

O jeho dosavadním kouření i načaté nové etapě nekuřáckého života jsme s ním udělali malý rozhovor.

Proč jsi se rozhodl teď ve 34 letech přestat kouřit?
Byla to spíše spontánní reakce na tuto možnost podpořená dlouholetými úvahami, které všichni kuřáci asi znají.
 
Jak dlouho jsi kouřil a kolik denně?
Kouřím asi od 16 let, tedy už zhruba 18 let! Obvykle to bylo méně, v poslední době padla ale průměrně krabička denně.
 
Chceš kouření omezit, nebo přestat úplně?
Rád bych přestal úplně.
 
Už jsi někdy zkoušel přestat kouřit?
Seriózně jsem se o to pokusil před narozením syna Davídka (1,5), když se ještě zdálo, že budeme úplná rodina v jedné domácnosti. Po rozchodu ale snaha vyprchala a počet vykouřených cigaret se spíše násobil.  

Kouří tvoje partnerka?
Nemám partnerku. Měl jsem ale většinou kuřačky.
 
Co na tvoje kouření říká okolí, ovlivňuje tě to?
Pohybuji se většinou v kuřáckém prostředí, takže nemůžu mluvit o nějakém vlivu nekuřáků. Na druhou stranu, pokud jsem byl mezi nekuřáky, dokázal jsem se ovládat, a to i tam, kde je kouření dovoleno.
 
Máš nějaký zdravotní problém, který podle tebe souvisí s kouřením?
Neuvědomuji si, že bych měl v téhle souvislosti zdravotní problémy. Nemůžu si ale namlouvat, že by to nemělo výrazný vliv na moje zdraví. Osmnáct let je osmnáct let…
 
Proč jsi kouřil?
Po tolika letech kouření se to dá jen stěží popsat. Byla v tom nejen fyzická závislost, ale spíše dokonce ta psychická potřeba, jakási ritualita – mám na mysli například chvíle, kdy jsem si udělal cafe au lait, otevřel noviny nebo knížku, začetl se do nich, zapálil si a užíval pohodového momentu… Cigareta byla v redakcích, kde se už léta nekouří, také prostředkem, jak se sejít s kolegy na kuřáckém místě a popovídat, na deset minut vypadnout z pracovního stresu.
 
Myslíš, že se ti podaří přestat?
Když řeknu, že doufám, nebude to výstižné. Jsem o tom přesvědčen.
 
Máš nějaký osobní cíl, slibuješ si něco pro sebe, když se ti to povede? Máš nějakou motivaci?
Jedinou motivací, jediným cílem je říci: Dokázal jsem to! Už si neničím zdraví, už nevyhazuju tisícovky měsíčně za cigarety.
 
Jak důležitá je pro tebe podpora ostatních čtenářek?
Bez podpory okolí by to snadné vůbec nebylo a podpora čtenářek Ženy-in je pro mě důležitá. Denně sem píšu články, sleduji reakce, dostávám vzkazy i e-maily – čtenářky Ženy-in jsou pro mě tedy blízké okolí, v jehož podporu doufám.
 
Dostal jsi od redakce přípravky Nicorette. Už jsi je zkoušel dříve?
Už jsem si zažvýkal několik žvýkaček Nicorette. Nevím, jestli to bylo vůlí ten den nekouřit, nebo žvýkačkou, ale tehdy jsem po cigaretě neměl potřebu sáhnout.

Máš nějaký nesplněný sen (kromě nekouření)?
V první chvíli mě napadlo, že nemám žádný nesplněný sen – to, co jsem kdy v hlavě nosil, se mi podařilo splnit, zažít… Když jsem se ale zamyslel víc, napadá mě toho dost. Ať už se jedná o tandemový seskok padákem nebo třeba gauč do kanceláře, kterou obývám s nejhezčí redaktorkou Ženy-in Jakubem D. Kočím. Mým malým přáním se ale také stala večeře v restauraci s paní doktorkou Kateřinou Langrovou, předsedkyní České koalice proti tabáku, která bude korunovat mé úspěšné měsíce nekouření…

Zda se Honzovi daří a jak odpírání cigaret prožívá, budete moci číst v jeho blogu.

Reklama