7. 1. 2009 11.28 – Vrchol asertivity

O tom, že nám o Vánocích shořela myčka, jsem už psal (viz Redakční blog: Ohnivé Vánoce). Objednali jsme tedy přes internet novou, a ta zanedlouho dorazila. Jenže...

Jenže po týdnu prostě přestala fungovat. Nemyla, ani když jsme ji prosili na kolenou. Nic naplat, bylo třeba myčku vyreklamovat. Ozbrojil jsem se příručkou asertivního chování a nabroušeně vtrhl do Datartu.

„Brej den, koupil jsem myčku a je rozbitá, co s tim uděláte?“ hodil jsem papíry od myčky na stůl.

Slečna zamžikala a chvíli si papíry prohlížela: „Poslyšte...“

Nenechal jsem ji domluvit, abych se nedostal do nevýhodné pozice: „Heleďte, já nemám auto. Budete to muset odvézt.“

„Ale...“

„Proč ale?“

„Vždyť jste ji nekoupil tady.“

„Jasně, koupil jsem ji po internetu. Řekli mi, že to mám nechat tejden běžet a pak si nechat potvrdit kdekoli na prodejně záručák. Tak jsem tady. Tejden pryč a myčka nefunguje. Co s tim uděláte?“

„Ale...“ pokusila se slečna znovu.

„Co s tim uděláte?“ stál jsem si na svém.

„Ale tady jste v Datartu...“

„No a? Co s tim uděláte, ta myčka nefunguje,“ nasadil jsem princip kafemlýnku.

„Ale my nejsme Electro World.“

„No a? Já mám rozbitou myčku.“

„Ale...“

„Moment, já to koupil v Electro Wordu? A tady jsem v Datartu? Aha... aha...“ v tu chvíli bych se nejraději studem propadl, rychle jsem sbalil papíry, omluvil se a odešel.

Samozřejmě, že jsem věděl, že jsem myčku koupil v Electro World, měl jsem prostě zafixováno, že jdu do jedné konkrétní prodejny poblíž, protože je poblíž. Nekupuji elektroniku nijak často a velké obchody si občas pletu. Holt, stane se, jsem jen blbej chlap, vrcholem asertivního chování by ale bylo, kdyby se mi myčku podařilo v Datartu vyreklamovat. Ještě se prostě mám co učit...

Reklama