28. 5. 2008 10:33 To jsem zase něco vymňouk...
Někde jsem si přečetl, že mráz vzrušuje. Z různých filmíků jsem si vybavil scény, kdy se milenci dráždí ledem, jenže já nejsem troškař! Připravil jsem romantickou koupel, rozmístil všude vonné svíčky... Všechno probíhalo podle očekávání, až jsem v nestřeženém slastném okamžiku na ženu pustil studenou sprchu, v dobré víře, že tak přispěji k jejímu sexuálnímu prožitku.
Reakci to vyvolalo...
Jakub
28. 5. 2008 8:27 hod. Vždycky jsem se smála tchyni a babičce, že jsou katastrofičky. Že je doslova jako magnet přitahují zprávy o povodních, požárech, zemětřeseních, pádech letadel a jiných hromadných neštěstích. Když bývala ještě černá kronika, byl to první sloupek, který si nalistovaly.
Nechci se jim podobat. Nechci se dívat na cizí neštěstí, ale bohužel bouračky mám každou chvíli pod okny. Bydlím v domě nad křižovatkou, kde jsou karamboly když ne na týdenním, tak určitě na měsíčním pořádku. Kolik já už jich viděla takřka v přímém přenosu!
Scénář byl vždycky stejný: kvílení brzd, křáp, rána a ticho.
To samé včera večer. Až na to ticho.
Okamžitě po ráně se ozval dětský pláč, a to mi naskočila husí kůže. Přiběhla jsem k oknu. Napříč křižovatkou stála velká dodávka s roztřískaným čumákem a na chodníku "zaparkovaný" velký rodinný renault s promáčknutým bokem. Ještě že tam v tu chvíli nikdo nešel. To by dopadl asi hůř než posádky aut. Těm se naštěstí nic nestalo kromě pochopitelného šoku. Řidiči si kupodivu ani nenadávali, jen nervózně pobíhali kolem aut, žhavili mobily a volali policajty. Ti přijeli během chvilky, po nich záchranka, která odvezla ochromenou matku s plačícím dítětem.
Ještě minimálně hodinu mi do okna blikaly modré majáky a já přemýšlela o tom, jestli by se s tím nemělo něco dělat.
Přemýšlelo se o kruhovém objezdu, ale není na něj prý dost místa. Semafory jsou zase moc drahé!
A kolik stojí lidský život?
Dana
Po včerejší pauze náš blog pokračuje. Píšeme do něj vážně i nevážně. Dozvíte se tu, co je u nás nového, co kdo z redaktorů právě prožívá, připravuje, v diskusi se nás můžete ptát na cokoli, když se nám bude chtít, odpovíme. :) Je to místo pro postřehy, vtipné komentáře i příběhy ze života, které budou přibývat v průběhu celého dne.
Ale pozor – blogem chceme dělat radost vám i sobě, proto ho berte jako naši „domovskou“ stránku, kde se pořádně vyřádíme. A stejně jako vy byste doma nestrpěly protivné návštěvy, my je zde také nechceme. Takového hosta byste vyhodily, stejně budeme postupovat i my.
Takže – čtěte a chvalte nás... :) V opačném případě zkuste Ženu-out nebo Perly. :)
Nový komentář
Komentáře
nechci být hyena, ale kam se poděla moje výhra? už je to dlouho, tak nevím..... D&G tričko..
jakub.koci: ještě pro upřesnění, proč vás v tom klidně nechám samotné... Ráda bych si ještě nějaký ten pátek udržela svého přítele i dobrou pověst
a navíc si myslím, že kdyby někdo nutně potřeboval vidět pár kilo sádla, může si klidně skočit do nejbližší masny. Leckdo ho má dokonce i doma
lukas.cejka: a co bych s tim valachem asi dělala?
jakub.koci: tak moment, nikdo se mě neptal na můj názor. To se můj souhlas bere jako samozřejmost nebo tu vládne krutý patriarchát a ženská musí držet hubu a krok? Obávám se, že přístoj pana fotografa ba ani fotograf sám by to nemusel přežít ve zdraví
kominice: Podrobnosti čeho?
Jakube, mě by se muž s nejnevinějším výrazem zeptal, co blbnu, vždyť ta voda je čistá. A kdybych ho chtěla naštvat, cvakala bych sice zuby, ale dělala, jak je to fajn.
Dano, z rozsekaného vozu naboku jsem vyndávala oknem holčičku. Byla v klidu a když se mě ptala, zda je babička mrtvá, vůbec jsem nevěděla, co říct. Bylo to hnusný, ale nikdo nebyl ani škráblej. Kdo byl zralej pak na první pomoc, jsem byla já a řidič autobusu, do kterého to auto prásklo.
jakub.koci: Redakce bude fotit akt -> neni to preci jen hodne lidi na jeden foroaparat?
jakub.koci: proste neni nad osvedcene postupy
Ale mám pro vás drb a frčím domů. Redakce bude fotit akt - víc v zítřejším rozhovoru s Jindrou Mynaříkem
elly: lukas.cejka: Tak tedy podrobnosti... Zahrnul jsem zenu privalem slov, poucek a dobre minenych rad, potom ji nechal pojidat vonne svicky a polil ji studenou sprchou - bylo vymalovano.
Vic nereknu.
jakub.koci: p
d
r
o
b
n
o
s
t
i
jakub.koci: samozrejme, musis ji proste zahrnou privalem slov, poucek a dobre minenych rad a je vymalovano
lukas.cejka: Vlastní zkušenosti
kominice: Zas takový exhibicionista nejsem...
jakub.koci: to asi kazdej chlap - proste ji ukecas - bezne to poznas,ze si byl uspesny, kdyz z jejich ust slysis neco jako:"Uz dost, dyl uz to nevydrzim"
eva.soukupova: jakub.koci: stále čekám podrobnosti
gentiana: Jasně, pojídat svíčky je prostě slast
Nechci se chlubit a prozrazovat intimnosti ze svého sexuálního života, ale dokážu ženě přivodit slastný okamžik i bez soulože
lukas.cejka: A určitě i bezpečnější
cristy.crow: Tomu rozumím, je to níž a má to pohodlnější hřbet
eva.soukupova: ac to bude znit divne, tak do tahu je lepsi valach
jakub.koci: avšak zastávám názor, že jeden tažný hřebec úplně stačí
jakub.koci: to už jsou podrobnosti, které nikoho nezajímají
jakub.koci: Ach tak. Pokud žena měla nestřežený slastný okamžik z pojídání svíček, je vše v pořádku.
jakub.koci: Já jezdím jen oslo