28. 5. 2008 10:33 To jsem zase něco vymňouk...

Někde jsem si přečetl, že mráz vzrušuje. Z různých filmíků jsem si vybavil scény, kdy se milenci dráždí ledem, jenže já nejsem troškař! Připravil jsem romantickou koupel, rozmístil všude vonné svíčky... Všechno probíhalo podle očekávání, až jsem v nestřeženém slastném okamžiku na ženu pustil studenou sprchu, v dobré víře, že tak přispěji k jejímu sexuálnímu prožitku.

Reakci to vyvolalo...

Jakub


28. 5. 2008 8:27 hod. Vždycky jsem se smála tchyni a babičce, že jsou katastrofičky. Že je doslova jako magnet přitahují zprávy o povodních, požárech, zemětřeseních, pádech letadel a jiných hromadných neštěstích. Když bývala ještě černá kronika, byl to první sloupek, který si nalistovaly.

Nechci se jim podobat. Nechci se dívat na cizí neštěstí, ale bohužel bouračky mám každou chvíli pod okny. Bydlím v domě nad křižovatkou, kde jsou karamboly když ne na týdenním, tak určitě na měsíčním pořádku. Kolik já už jich viděla takřka v přímém přenosu!

Scénář byl vždycky stejný: kvílení brzd, křáp, rána a ticho. 
To samé včera večer. Až na to ticho.
Okamžitě po ráně se ozval dětský pláč, a to mi naskočila husí kůže. Přiběhla jsem k oknu. Napříč křižovatkou stála velká dodávka s roztřískaným čumákem a na chodníku "zaparkovaný" velký rodinný renault s promáčknutým bokem. Ještě že tam v tu chvíli nikdo nešel. To by dopadl asi hůř než posádky aut. Těm se naštěstí nic nestalo kromě pochopitelného šoku. Řidiči si kupodivu ani nenadávali, jen nervózně pobíhali kolem aut, žhavili mobily a volali policajty. Ti přijeli během chvilky, po nich záchranka, která odvezla ochromenou matku s plačícím dítětem.

Ještě minimálně hodinu mi do okna blikaly modré majáky a já přemýšlela o tom, jestli by se s tím nemělo něco dělat.

Přemýšlelo se o kruhovém objezdu, ale není na něj prý dost místa. Semafory jsou zase moc drahé!

A kolik stojí lidský život?

Dana

Po včerejší pauze náš blog pokračuje. Píšeme do něj vážně i nevážně. Dozvíte se tu, co je u nás nového, co kdo z redaktorů právě prožívá, připravuje, v diskusi se nás můžete ptát na cokoli, když se nám bude chtít, odpovíme. :) Je to místo pro postřehy, vtipné komentáře i příběhy ze života, které budou přibývat v průběhu celého dne.

Ale pozor – blogem chceme dělat radost vám i sobě, proto ho berte jako naši „domovskou“ stránku, kde se pořádně vyřádíme. A stejně jako vy byste doma nestrpěly protivné návštěvy, my je zde také nechceme. Takového hosta byste vyhodily, stejně budeme postupovat i my.

Takže – čtěte a chvalte nás... :) V opačném případě zkuste Ženu-out nebo Perly. :)


 

Reklama