… čtvrtek 12.6.2003

 

Čtvrtečního večera pořádal hotel pro své hosty řecký večírek...Mělo to začít kolem 21hod., skutečnost však byla jiná - "show" měla tak hodinku zpoždění, takže jsme alespoň všichni včas a spořádaně seděli venku a příjemně načerpávali atmosféru večera.

 

Měli přijet dva prý skoro-umělci… Také ano, dva mladí sympatičtí Řekové to rozjeli na celé kolo. Nechala jsem se unášet příjemnou řeckou muzikou a obdivně vzhlížela na tanečníky. Po nich nám zatancoval i samotný šéf našeho hotelu s dcerou. Musí se uznat, tanec mají v krvi, jen mi tam trošku chyběly sladěné obleky .-). Po ukázce samozřejmě následovala taneční výuka pro hosty, bylo zábavné sledovat, jak se některým lidem pletou nožky. Pak už jsme mohli shlédnout zábavné kreace, kdy odvážné dívky tancovaly na stole s řeckým tanečníkem a muži zase skákali na židli a pak ji překlopili nohama a rovnou si sedli. Nechybělo ani chození ohněm bosou nohou…

 

Byl to milý večer, i když po té, co hráli některé písně stále dokola, nás to už unavilo. Takže dobrou noc …

 

pátek 13.6.2003

 

Dnes jsme nevyrazili k moři, ale zůstali u bazénu. Slunko už si totiž vzalo naši daň. Jme oba červení, protože máme oba tzv. tip kůže - snadno se spálí.-). A tak jsme raději byli na lehátkách ve stínu a osvěžovali se sladkou vodou, abychom se dali dohromady a nebyli na tom ještě hůř.

 

Večer nás totiž čeká náš první výlet, tak ať neskuhráme, že nás svědí celé tělo .-).

 

Po večeři jsme se vydali do přístavu, kde byl sraz. CK nám zajistila večerní plavbu lodí do přenádherného městečka Nafplion. Vypluli jsme ve 20,30hod. z Tola na lodi se vznosným jménem Mantalena, která patřila společnosti Pegasus Cruises. Hodně lidí z našeho hotelu už bylo na lodi, aby měli nejlepší místa k sezení - místa na horní palubě. I my jsme si ještě stihli vybrat dobré posezení. Vyplouváme… 

 

Plavba byla krásná, zvlášť když se začalo stmívat a všude byly červánky… Zkrátka idyla. Do Nafplion jsme vpluli tak za ¾ hodinky. Po vylodění nám pan průvodce v rychlosti ukázal nejznámější náměstí v Nafplionu a to „Platia Sintagmatos“ – je to dlážděné náměstí Starého města a  vedle stojí Archelogické muzeum a dvě mešity. I když je průvodce řeckého původu a jeho čeština nebyla nejhorší, měl tu vlastnost – skákat ve svém řečnictví od jednoho tématu k druhému.  Jeho krátký a roztodivný proslov končil slovy: "Mladí, kteří mají dost sil, ať se vydají na pevnost Palamidi". Pevnost byla vidět přes celé noční Nafplion, byla krásně nasvícená a hlavně k ní vedlo 999 schodů! A tak jsme se vydali na pevnost Palamidi něco kolem půl desáté večer. Měli jsme na prohlídku města tak přes dvě hodinky, takže jsme vše chtěli zvládnout rychle.

Vydali jsme se tedy od náměstí Sintagmatos směr k benátské pevnosti Palamidi, která byla vidět již z dálky. Cestu jsme našli rychle a začli jsme stoupat. Nezapomněla jsem přitom stoupání počítat schody, i když po prvních třech stovkách se mi už pletly i číslovky .-). Nahoru jsme to zvládli velmi rychle – tak během 20ti minut. Samozřejmě pevnost už byla uzavřena, jelikož bylo kolem desáté večer a měli otevřeno do 20hod. Za to se nám však naskytl velkolepý pohled na celé městečko. Krásné nasvícené město plné pouličních luceren. Z výšky jsme měli možnost vidět i další pevnost, která je hned u přístavu – na malém ostrůvku blízko pobřeží a to pevnost Bourtsi. Poté, co jsme se rozhlédli shora po městečku a udělali pár pěkných fotek, šli jsme pomalu po schodech dolů. To už byla daleko horší a dobrodružnější cesta. Jelikož pevnost má velmi úzké a především kluzké schody, při nasvícení (bylo to pro krásnou podívanou pouze zdola Nafplionu), nám světla svítila přímo do očí, neviděli jsme vůbec na nohy a byli jsme rádi, že jsme se zdárně doklouzali dolů. Schodů jsme rozhodně nenapočítali 999, ale jejich zybtek bude asi za zamčenými dveřmi…

 

Po návštěvě Palamidi jsme se šli projít městečkem a romantickými uličkami. V jedné uličce, směřující již ke zmiňovanému hlavnímu náměstí, jsem si dala snad nejlepší zmrzlinu v životě – jen jeden, za to obrovitý kopeček (u nás ČR by vydal tak za 3), politý čokoládovou polevou–bez příplatku .-). Zmrzlina byla prostě výtečná a její chuť mě zcela pohltila. Pak jsme se prošli po pobřeží a u mola byla spousta malých kavárniček k posezení. Došli jsme na konec pobřeží a měli krásný výhled na malý hrad na ostrůvku a to pevnost Bourtsi.

 

Čas ubíhal neúprosně a pomalu se chýlilo ke konci naší návštěvy romantického nočního Nafplionu. Po krátkém dobrodružství počínající výstupem na Palamidi a pak noční procházka Nafplionem, jsme se rozhodli, že do tohoto města musíme zavítat ještě jednou a to na delší čas…

 

Ve 23,30h. jsme opouštěli přístav a kolem půlnoci byli v Tolu. Ospalí a unavení jsme došli do hotelu a usínali se šťastnou myšlenkou na další den…

 

sobota 14.6.2003

 

Vstali jsme časně ráno na snídani, naplněni touhou po dalším poznání romantického městečka, které jsme měli možnost navštívit včerejší noc… Dnes ho prozkoumáme blíže během slunečného dne.

 

Vedra jsou sice stále neúnosná, ale překonáváme síly a místo slunění na pláži, jak už to většina dělá, se vydáváme za dobrodružstvím do Nafplionu. Tentokrát běžnou hromadnou dopravou…autobusem Tolo – Nafplion. Jezdí v intervalech po půl hodině (vždy kolem půli u naší zastávky v Severní části Tola), ale bohužel s přesností je na štíru. Takže jsme tam čekali pro jistotu již 15minut před příjezdem zmiňovaného autobusu a dorazil cca po 20minutách .-).

 

Tak zatím… Nashle u dalšího dobrodružství.

 

Chcete-li vidět pár fotografií - klikněte 

//zena-in.cz/fotoalba/album.asp?stranka=1&id=742

 

pokračování příště…

 

                                
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ