Píše se rok 1879 a svět ovládaný muži se otřese v základech.

Annabelle Archerová dostane jedinečnou příležitost stát se jednou z prvních studentek Oxfordské univerzity. Stipendium jí poskytne dámský spolek, který se snaží prosadit volební právo pro ženy. Má to ovšem jednu podmínku – Annabelle musí na oplátku najít vlivného muže, který se postaví za zájmy spolku. Jejím cílem se stane chladný a vypočítavý vévoda z Montgomery, který na příkaz královny řídí britskou politiku.

Když si Annabelle najde cestu na jeho panství, rychle si uvědomí, že největší výzvou bude mu odolat. Vévodu tvrdohlavá intelektuálka dohání k šílenství, a co je ještě horší, zdá se, že kvůli ní úplně ztrácí svou chladnou rozvahu. Ale nebyl by nejlepším stratégem v zemi, kdyby se s ní nepokusil vyjednat docela jinou dohodu…

62136f3da213aobrazek.jpg

EVIE DUNMORE

62136f61a14a3obrazek.jpgEvie Dunmore, bestsellerová autorka USA Today, spojila při psaní série Rebelky z Oxfordu kouzelné scenerie města Oxford se svou vášní pro historické romance, ženské průkopnice a vše viktoriánské.

Vystudovala diplomacii, a to právě na Oxfordské univerzitě. Živí se jako konzultantka a je členkou Asociace romantických spisovatelů RNA. V současné době žije v Berlíně a lásku k Velké Británii 19. století soustřeďuje do svého psaní a sbírky tartanových plédů.

UKÁZKA Z KNIHY:

Přijímací salon viděla jako v mlze a potom už kakofonie hlasů i hudba utichly a její rozpálenou tvář ochladil studený vzduch. Montgomery šel dál a stále zíral přímo před sebe, nespokojenost kolem něj vířila jako pára.
„Radím vám, abyste se od Ballentina držela dál,“ prohlásil.
„Nemám v úmyslu držet se u něj blízko, Vaše Milosti.“
„Tančila jste s ním.“
„Protože on a lady –“
Kousla se do rtu. Nemusela mu nic vysvětlovat. Byla svou vlastní paní.
„Až vás příště přijde požádat o tanec, odmítněte ho,“ řekl. „Jeho společnost je pro vás nebezpečná.“
Spustila ruku z jeho paže, hrdlo sevřené pocitem marnosti. „Pak byste si možná měl celou záležitost vyřídit s lordem Ballentinem.“
Zastavil se a slušné chování – k čertu s ním – ji donutilo postavit se mu tváří v tvář.
Oči mu hněvivě žhnuly. „To jsem právě udělal,“ oznámil jí. „Vyřídil jsem si to s ním, ačkoli vzhledem k tomu, jak dneska večer vypadáte, možná zapomněl na pud sebezáchovy.“
Vystrčila bradu. „Co je špatného na tom, jak vypadám?“
Pohledem sjel na její obnažené hrdlo a v očích se mu zablesklo něco temného. „Špatného?“ zopakoval.
Zamračila se na něj. Skoro si přála, aby řekl něco ošklivého.
„Sakra,“ zasyčel, „nehrajete si na stydlivku, že ne?“
„Já –“
„Dnes večer jste ta nejpřitažlivější žena v celém tanečním sále,“ přerušil ji, „a očividně nechráněná flirtujete s tím nejhorším londýnským prostopášníkem, takže si každý přítomný muž myslí, že jste lehce k mání.“
Ona že flirtuje?
Nikdy ho neměla ráda méně než v tuhle chvíli. „Kvůli mně si nedělejte starosti, prosím,“ odpověděla. „Dokážu se o sebe postarat sama.“
Zamračil se. „Tak v tom se neshodneme.“
Vedl ji pozpátku a světlo najednou zesláblo a stěny jako by ji obklíčily.
Vmžiku vystřízlivěla.
Stála ve výklenku a nad ní se tyčil muž. Z tanečního sálu k nim doléhaly slabé tóny hudby, jako by byl vzdálený sto mil.
Zatraceně. (…)
Sklonil hlavu a ona ucítila jeho rty, hladké a hedvábné, na svém krku.
Políbil ji?

Knihu Rebelky z Oxfordu vydalo nakladatelství Cosmopolis. Koupíte ji na www.grada.cz
62136ef4bc5d9obrazek.jpg