Tak jsem se taky rozhodla reagovat na dnešní téma, protože léto a zvlášť takové horké letní dny, jako je tento, ve mně evokují obzvlášť divoké představy:-)))

Ale příběh, s nímž se vám chci svěřit, se navzdory tomu odehrál v zimě. Předem se omlouvám, že budu trochu tajemná a nekonkrétní a nebudu jmenovat, protože moje představy se… naplnily.

Vždycky jsem byla tak trochu „na uši“. Myslím tím, že jsem u mužů hodně dala na hlas – jeho kvalitu, barvu, intenzitu a pocit, jaký jsem z něj měla. Možná to způsobil fakt, že jsem víc než sedm let pracovala jako moderátorka v rádiu, možná by se to dalo brát i jako profesionální deformace. Ale abych se dostala k jádru pudla – zamilovala jsem se. Vášnivě, bláznivě a nekonečně jsem se zamilovala do hlasu jednoho českého herce. Není až tak televizí profláklý, takže jsem si ho zpočátku pojila se vzhledem jiného mého oblíbeného, tentokrát zahraničního, herce, jehož je ON „dvorním“ dabérem. Ač je mi to líto, nemohu vám proto prozradit ani jméno této celebrity, ale věřte mi, je to kus chlapa!

Zkrátka, ač matka (svobodná) malého klučiny, pobláznil mě cca před čtyřmi lety obličej jednoho a hlas druhého. Zdály se mi divoké sny, z nichž jsem se probouzela zpocená a roztoužená. Jednoho dne už jsem toho měla dost a rozhodla se, že se s NÍM musím seznámit.

Když opravdu chci, jsem celkem žena činu a tak už jsem odpoledne měla jeho telefonní číslo a večer jsem mu volala. Pochopitelně jsem potřebovala záminku a tak jsem se rozhodla, že s ním udělám rozhovor. Čekala jsem odmítnutí, kupodivu se mi ale dostalo milé odpovědi od milého muže a příslib, že se rozhovor opravdu uskuteční. Vyměnili jsme si mobilní čísla a já, celá rozechvělá, začala uvažovat, jak svůj plán dotáhnu do konce.

Asi je to specifické pro lidi, jejichž „výrobním prostředkem“ je hlas, ale i já jsem MU, panu herci, byla sympatická a ozval se mi sám a nečekaně a chtěl si jen popovídat. Z povídání se stalo pravidlo a začaly následovat smsky, jejichž čas odeslání se čím dál víc posouval do pozdějších večerních a nočních hodin a jejich obsah začal být jednoznačný…

Termín rozhovoru se nachýlil a my tou dobou v úzkém kontaktu už 3 měsíce. Když jsme se setkali, bylo to, jako bychom se znali léta. Stála jsem tváří v tvář pohlednému, sympatickému třicátníkovi s uličnickým úsměvem a on mě vítal jako princeznu. Oba jsme už dávno věděli, jak náš  „rozhovor" skončí...

Zažila jsem to nejkrásnější milování, o jakém se mi kdy snilo a řeknu vám, že líbat by mohl učit hvězdy z Hollywoodu; poprvé, a zatím naposled, jsem zažila co to je, když se někomu podlomí kolena.:-)))

Oba jsme věděli, že to bylo poprvé a naposledy, ačkoli…. nikdy neříkej nikdy… a nedávno mi přišla sms s povědomým telefonním číslem…

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY