Zdravím, posílám jen malý příspěveček k dnešnímu tématu...
Ráno se do koupelny dostanu asi v 5.10. A v 5.30 už utíkám na vlak umytá, učesaná, namalovaná, navoněná a samozřejmě převlečená. :-)
Malovat jsem se začala někdy v pubertě a od té doby jsem nepřestala. Je pro mě normální, že denně kreslím obličej na ksicht. Nepřeháním to - make-up nepoužívám, pouze korektorem zamažu nějaké nedokonalosti, a pak zvýrazňuju oči. Zvykla jsem si na to i o víkendu, pouze když se mi hodně nechce, vykašlu se na to. Manžel to po mně nijak zvlášť nevyžaduje, je mu jedno, jestli jsem namalovaná, nebo ne, jde čistě jen o můj pocit.
Jednou mě manžel pobavil, když nakouknul do koupelny zrovna když jsem si šmrdlala řasy a prohlásil „Á, vytváříš hodnoty?" :-)
Takže tak. Každé ráno vytvořím během pár minut něco, co má pro mě hodnotu trochu vyššího sebevědomí, než které bych měla, kdybych ráno doma se sebou neudělala nic :-)
Heather
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
I já mám zkušenost, že muži žádné malování od svých žen nevyžadují. Silné make-upy a rudé rtěnky jich dokonce dost nesnáší. Simona
Co se sebou ráno provádíte vy? Líbíte se svému partnerovi namalovaná, nebo mu je to také jedno? Pište na adresu:
Nový komentář
Komentáře
Také si nevíte rady s graffiti na fasádě? Co to nechat na odbornících?
wich — #12 Tak já mám přece jen víc aktivit. Navíc jsem zvyklá snídat doma, on snídá až v práci s první kávou. To já si první kávu beru na vyřizování mailů v práci.
wich — #12 Kurnik, ty jsi na mladé? Až tak??????
macamala — #10 U nás je to přesně naopak. Já už jsem vypravená a přítel se ještě koupe v plodové vodě
ToraToraTora — #7
Malování mě baví, je to takový relax a start do nového dne. Nepřeháním to, občas se maluju až v práci. Partner ráno občas pindá, že jsem pomalá, zatímco jemu stačí pár minut.
ToraToraTora — #7 Já se z tebe fakt picnu. Smála jsem se, až ni zaskočilo jídlo a vyhrkly slzy.
Rozmazaly se mi oči a mé líčení je v ............
ToraToraTora — #7
Malovat bych se nemusela, mám prsa prokazatelně vystouplejší než lopatky, tak manžel vždycky bezpečně pozná, kde mám předek
dadma — #4 Můj manžel to už zkoušel... kdysi mi dělal trvalou....
Já měla vždycky dojem, že mojemu je to taky jedno,ale asi po půlročním žití jsem zjistila, že jsem jeho první ženská, která se líčí...prý ho to ze začátku strašně překvapilo, že narazil taky na někoho, kdo o sebe trochu pečuje...
Manžel moji "fasádu" taky nijak neřeší,konečně jsme spolu 40 let.Kolikrát přijdu od kadeřnice a manžel na mě jukne a řekne"co jsi tam takovou dobu dělala,to bych ti udělal na hlavě taky".A to ještě neví kolik to stojí.I když finance mi nikdy nekontroloval.
Partner to fakt neřeší, až mi to někdy mrzí, on si ale nevšimne, ani když si vlasy ostříhám o čtvrt metru, nebo obarvím na blond
Já taky, navíc při tom ráno relaxuju a dávám si k tomu malování čaj, maluju se zásadně v kuchyni, u linky, v sedě, v koupelně naposled v 16. letech. V posledních dvou letech se líčím kompletněji (použiji všechna ličídla), jednak věk už vyžaduje větší rafinovat (ne vrstvy, ale barvičky), jednak jsem profesionálka, která se musí prezentovat co nejdokonaleji (něco jako když kadeřnice s blbými vlasy nikoho nepřesvědčí, že "umí", že?
)
Souhlasím s tebou,taky to dělám především kvůli sobě a pro svůj dobrý pocit