„Gynekolog, ke kterému jsem chodila, mě poslal na kontrolní vyšetření do nemocnice. Tam ale na nic vážného nepřišli a řekli mi, že se to po porodu může stát,“ doplňuje. S bolestmi se však potýkala dál, a proto se znovu obrátila na svého gynekologa. Ten Pavlu vyšetřil, odebral jí krev a provedl stěr z děložního čípku. „Výsledky nedopadly dobře, a tak mě pan doktor poslal na důkladnější vyšetření, tentokrát do jiné nemocnice,“ vzpomíná Pavla. Lékaři jí odebrali vzorek tkáně z děložního hrdla. Rozbor odhalil, že se jedná o rakovinu.
„Byl to pro mě šok. Řekli mi, že nádor má téměř 3 centimetry a v těle už pravděpodobně roste delší dobu. Bohužel se nacházel mimo dosah stěru sliznice z čípku, proto ho lékaři neobjevili při žádné dřívější kontrole,“ popisuje Pavla. Nádor navíc prorostl i do okolních tkání a způsobil poškození ledviny, která přestávala fungovat. Pavla proto ihned začala podstupovat chemoterapii a ozařování. „Po měsíci této léčby jsem musela zůstat v nemocnici, kde mi v narkóze prováděli tzv. brachyterapii – vnitřní ozařování, při kterém se zdroj záření umísťuje do těsné blízkosti nádoru,“ vysvětluje Pavla. Bolesti měla stále a často jí navíc nebylo dobře. „Kolem sebe jsem ale viděla pacienty v mnohem horším stavu. Snažila jsem se proto nemoci nepodlehnout, i když jsem věděla, že stát se může cokoli,“ říká. Terapie, kterou podstupovala několik týdnů, zabrala. „Když mi lékaři sdělili, že je nádor zapouzdřený, obrovsky se mi ulevilo. A taky mé rodině a manželovi, kteří se celou dobu starali o malou dcerku i staršího syna,“ doplňuje maminka obou dětí.
Pavla od té doby žádné další onkologické problémy neměla. Doposud se ale potýká se špatným trávením, ke kterému se přidaly také potíže s močením. Před dvěma lety jí lékaři museli odebrat ledvinu, která už téměř nefungovala. „Naštěstí mohu žít i bez ní,“ popisuje Pavla, jejíž zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.
Svého syna nechala naočkovat proti lidskému papilomaviru (HPV), který je příčinou většiny případů rakoviny děložního hrdla. „Vím, že chlapci mohou být přenašeči tohoto viru a sami mohou onemocnět, proto jsem s očkováním neváhala. Jakmile bude dceři 11 let, na očkování půjde také. Sníží se tím riziko problémů, kterým jsem čelila já,“ uzavírá Pavla.
S HPV infekcí se v průběhu života setká až 80 % populace. Virus stojí nejenom za vznikem rakoviny děložního hrdla, ale i dalších nádorových onemocnění. Nejúčinnější prevencí je očkování. Lékaři zdůrazňují, že by ho měly podstoupit nejen dívky, ale také chlapci, kteří nejsou pouze přenašeči viru, ale sami mohou onemocnět, například rakovinou řitního otvoru nebo genitálními bradavicemi. Vakcíny hradí zdravotní pojišťovny všem dětem od 11 let do dosažení 15 let.
Zdroj informací: tiskové informace, pacientka Pavla
Nový komentář