Rakovina prsu: Mýty a skutečnost

Rakovinou prsu v České republice onemocní ročně až 6 500 žen, celkem jich je diagnostikováno přes 50 tisíc. „Díky osvětě v oblasti prevence sice dochází k záchytu nádorů čím dál časněji, přesto se při stanovení diagnózy nejen ženy, ale i jejich nejbližší často zbytečně obávají nejhoršího. Pozitivní přístup a psychická vyrovnanost jsou přitom významnými činiteli pro úspěšnou léčbu,“ říká MUDr. Václav Pecha.

Dobře víme, že neinformovanost a tendence přehánět dávají vzniknout mnohým mýtům a nepravdám. A ani ve zdravotnictví neplatí žádné výjimky. Obecně zde koluje spousta mýtů a domněnek. Nevyhýbají se ani tématice rakoviny. Některé jsou úsměvné, jiné zdravotníkům i pacientkám ztěžují cestu léčby. Není tedy od věci udělat si jasno. Bludy a mýty o rakovině prsu vyvrací MUDr. Václav Pecha, primář onkochirurgického oddělení DTC MEDICON.

Blud 1: Nošení kosticových podprsenek zvyšuje riziko rakoviny prsu.

Realita: Žádná z vědeckých studií nepotvrdila domněnku, že kosticové podprsenky mohou způsobit rakovinu. Podle některých pseudovědců stlačují kostice lymfatické žlázy na spodku prsou, čímž dochází k hromadění toxinů v tkáni, a následně k rakovinnému bujení. Lékaři to odmítají jako nesmysl. Na vznik rakoviny nemá žádný vliv, jaké a jak těsné oblečení ženy nosí. Ani to, zda nosíte podprsenku denně nebo vůbec, nehraje roli.

Blud 2: Používání deodorantu a antiperspirantů v podpaží způsobuje rakovinu prsu.

Realita: Tento mýtus vzniknul pravděpodobně na základě jedné malé britské studie, kdy vědci našli ve vzorku 20 rakovinných tkání stopy parabenu, což je konzervační látka používaná v kosmetice, včetně deodorantů. Podle oné studie měl parabel napodobit aktivity ženského hormonu estrogenu, který může urychlit bujení rakovinových buněk. Žádná z dalších studií však tyto závěry nepotvrdila. Výzkumy navíc zjistily, že malé množství parabenů, které se do těla uvolňuje při používání antiperspirantů, je v těle za účasti enzymů a podkožních tukových buněk poměrně rychle odbouráváno.

Blud 3: Jen ženy s rodinným zatížením rakoviny prsu jsou náchylné k tomu, aby rakovinu prsou dostaly.

Realita: Asi 70 % žen diagnostikovaných s rakovinou prsu nemá v rodinné anamnéze žádné podobné případy. Platí sice, že pokud se v nejbližší příbuzenské linii (matka, babička, sestra) rakovina prsu vyskytla, je rizikovost přibližně dvakrát vyšší, ale ani rodina s tradicí železného zdraví nezaručí, že rakovinu prsu nedostanete.

Blud 4: Čím menší prsa, tím menší riziko, že žena dostane rakovinu prsu.

Realita: Neexistuje žádné spojení mezi velikostí prsou a výskytem rakoviny. Velká prsa mohou být složitější pro samovyšetření i pro mamograf, proto se může zdát, že jim lékaři věnují větší pozornost. Ženy s velikostí 70 A by ale v žádném případě neměly spoléhat na to, že jsou jejich malá prsa před rakovinou v bezpečí.

Blud 5: Pravidelný screening exponuje prsa radiaci, tudíž paradoxně pomáhá vzniku rakoviny.

Realita: Mamografické vyšetření skutečně funguje na bázi radiace, ale dávky, které žena při absolvování testu obdrží, jsou minimální. Výhody včasného zachycení nádoru bohatě vyvažují toto riziko, ostatně i při delším letu letadlem obdrží tělo mnohem větší dávku radiace, s níž si dokáže také poradit. Mamograf odhalí i maličkaté nádory, které ještě nejsou hmatatelné. Přitom platí, že čím dřív se na rakovinu přijde, tím vyšší jsou šance na vyléčení.

Blud 6: Rakovině prsu se dá předejít zdravým způsobem života. Pokud tedy žena rakovinu dostane, může si za ni sama.

Realita: Bohužel, proti rakovině prsu zatím není známá žádná účinná prevence. Zdravý životní styl, vyvážená strava, dostatek pohybu a minimum alkoholu a nikotinu sice vzniku rakoviny prsu nezabrání, jsou však předpokladem k celkově zdravějšímu, a tudíž na nemoc lépe připravenému, tělu. Poslední, co ženy s rakovinou prsu potřebují, je obvinění, že si za nemoc mohou samy. Za prvé to není pravda, neboť ačkoliv existují ovlivnitelné rizikové faktory, jako např. obezita, neumí lékaři stále ještě odpovědět na otázku, proč se u některých žen rakovina vyvine, a u jiných ne. Za druhé, řadu rizikových faktorů jako například věk, genetické predispozice, hustota prsní tkáně či počet menstruačních cyklů za život nelze nijak ovlivnit. A za třetí je to odporný hyenismus. Diagnostikované ženy naopak potřebují podporu a pomoc svého okolí, aby se s nemocí popraly.

Blud 7: V Americe umí rakovině prsu předejít speciálními léky, ale ty jsou pro české zdravotnictví příliš drahé.

Realita: Konspirační teorie jsou populární, ale tato je naprosto nesmyslná. Nikde na světě nejsou k dispozici preventivní léky proti rakovině prsu. Navíc, cokoliv se v této oblasti objeví, se díky globalizaci rychle rozšíří do dalších zemí. České zdravotnictví má jeden z nejlepších screeningových programů pro odhalování rakoviny prsu na světě. Rizikové skupiny žen jej navíc mají zdarma a ostatní si mohou v případě pochybností vyšetření za nevysokou částku zaplatit.

Blud 8: „Mám rakovinu, umřu.“

Realita: Díky kvalitnímu screeningovému programu a osvětě se daří zachytit stále větší procento minimálních nádorů, které jsou dobře léčitelné. V současnosti tvoří 2/3 odhalených nádorů právě ty minimální, zatímco ještě před deseti lety jich byla pouhá třetina. Křivka úmrtnosti v České republice od roku 2003 klesá. Do oblasti výzkumu léčby rakoviny se navíc investují nemalé prostředky a nové metody a přístupy se rychle uplatňují v praxi.

Blud 9: „Mám rakovinu, přijdu o prs.“

Realita: Lékaři při léčbě rakoviny prsu vždy dávají přednost menšímu rozsahu operací, při nichž zůstane prs zachován. Tato konzervativní metoda je známá již od roku 1927 a na onkochirurgii MEDICON, a.s., tvoří 75 % všech výkonů. Lékaři mají k dispozici řadu metod, jak se s nádory vypořádat: radioterapii, chemoterapii, hormonální léčbu, či biologicky cílenou léčbu. Pokud přesto dojde k tomu, že prs musí být odstraněn, mají pacientky od zdravotní pojišťovny nárok na rekonstrukci prsu pomocí plastické chirurgie.

Blud 10: „Rakovina mi zničí život.“

Realita: Diagnóza rakoviny prsu je pro pacientku i její nejbližší často šokem. Jako každá jiná nemoc, i rakovina způsobuje jistá omezení. Navzdory panujícímu opačnému názoru ale nejsou tato omezení většinou nikterak drastická, i když individuální výjimky se samozřejmě najdou. Následky pooperačního průběhu a terapií lze dobře zmírnit pomocí léků. Než dorostou vypadané vlasy, je možné nosit paruku či šátek, pro ženy, které přišly o prs, existují speciální vložky do podprsenek i plavek. Přístup pacientek ke sdělování své nemoci ostatním je také různý. Některé o ní mluví otevřeně i s cizími lidmi, o jiných to ví jen nebližší rodina, zatímco kolegové ze zaměstnání nebo vzdálenější známí nic netuší.

Blud 11: „Mám rakovinu, budu už jen trpět.“

Realita: Přestože to zní jako klišé, i rakovinu prsu lze brát jako životní výzvu. Prsa jsou symbolem ženství a mateřství, stojí tedy za ně bojovat. Rakovina prsu paradoxně podnítila ženy, aby otevřeně mluvily o svých problémech, aby se šířily nové informace a poznatky a aby se přístup společnosti vůči těmto ženám zlepšil. Mnohé pacientky MEDICON, a.s., po úspěšném absolvování léčby chtějí předat své zkušenosti dál a zapojují se jako dobrovolnice do aktivit neziskových organizací typu Mamma HELP či Aliance žen s rakovinou prsu. Nemoc jim přeskládala žebříček životních hodnot, často je i popostrčila k životním rozhodnutím, nad nimiž dlouho váhaly.