Leona je ve svých 43 letech vyléčená z rakoviny, kterou ve svém životě prožila už dvakrát. Vzhledem k tomu, že poprvé prodělala rakovinu dělohy, kterou jí museli odebrat, nemohla mít nikdy své děti. Jedno ale má, adoptované a miluje ho stejně, jako by bylo její vlastní. Jak sama říká, do doby, kdy byla úplně zdravá, si příliš nevážila toho, co má a neustále si na něco stěžovala.
Foto: Ilustrační. Shutterstock
„Byla jsem rozmazlená a pořád se mi v životě něco nelíbilo. Chtěla jsem víc peněz, víc lásky, byla jsem velmi materiálně založená. A to jsem měla všechno, úžasnou rodinu, přítele, střechu nad hlavou, skvělou práci, přátele a mohla jsem si dovolit téměř vše,” popisuje Leona.
A pak to přišlo. Sotva oslavila 25. narozeniny, dozvěděla se, že má rakovinu dělohy. „Na své zdraví jsem nikdy moc nedbala a k doktorům chodila velmi sporadicky, prevence mi nic neříkala. Ani ke gynekologovi jsem nechodila, protože jsem nebrala antikoncepci. Pak se stalo to, že jsem otěhotněla, a protože jsem byla dost velká kariéristka a chtěla si budovat dobrou pozici, šla jsem na potrat. Teď zpětně bych to už neudělala, ale stalo se. Donutilo mě to tedy navštívit lékaře, potrat jsem podstoupila a následně jsem se dozvěděla tu zdrcující zprávu. Doteď nechápu, jakto, že to nezjistili při mé první návštěvě gynekologa, ještě před potratem, ale lékaři mi to nikdy nedokázali vysvětlit,” krčí rameny Leona.
Začal kolotoč chemoterapií a bohužel i následné odebrání dělohy. „Řekli mi, že už nikdy nebudu moci mít děti a mně se zhroutil celý svět, nevěděla jsem, z čeho mám být víc vyřízená. Do toho se se mnou totiž rozešel můj tehdejší přítel. Postupem času mi nezbývalo nic jiného, než se s tím vším srovnat. Začala jsem se zaměřovat na své zdraví a povedlo se mi vyléčit, ale ne na dlouho,” říká Leona.
Leona se sice vyléčila, ale byla rozzlobená na celý svět. Neužívala si života a neměla do něj absolutně chuť. Po 30. roku přišla další rána a verdikt zněl: „Rakovina se vám vrátila.”
„Přestávala jsem chtít žít a věřit, že budu někdy zdravá a šťastná. Zkrátím to, zázrakem se mi opět povedlo vyléčit a tentokrát jsem po léčbě úplně otočila a změnila přístup k životu. Uvědomila jsem si, jak velké štěstí mám a že tu taky nemusím být. Nikdo mi nebrání pracovat, mám kolem sebe skvělé lidi, kteří mě podporují. Nemoc mi pomohla uvědomit si, proč na tomhle světě jsem a že bych se měla snažit žít nejlépe, jak umím. Začala jsem být neuvěřitelně vděčná za to, co mám a k životu přistupovat s pokorou a pozitivně. Našla jsem si lásku svého života a společně jsme adoptovali holčičku Aničku, kterou miluji nadevše na světě.”
Foto: Ilustrační. Shutterstock
„Někdy pozoruji mladé slečny, jak se ženou za krásnou postavou, kariérou a nejnovějšími trendy a vidím se v nich. Přesně taková jsem totiž byla a při vlastní sebereflexi vidím, jak jsem se změnila k lepšímu a musím přiznat, že mi k tomu pomohla rakovina, což je šílené, ale je to opravdu tak,” zakončuje Leona.
Zdroj: respondentka Leona
Čtěte také:
- Vyhrála jsem ve sportce a bylo to to nejhorší, co se mi mohlo v životě stát, říká Adéla (34)
- Milujeme se, ale žít spolu nebudeme. Dělí nás jediná, ale pro oba zásadní věc, smutní Dominika (25)
Nový komentář