Rakovina děložního čípku je pohlavně přenosné onemocnění, které bývá mylně připisováno hlavně mladším ženám střídajícím partnery. Jenže ani dlouhodobý vztah nebo několikaletá sexuální abstinence vás nemusí před rozvojem onemocnění uchránit.

Lidským papilomavirem (HPV), který z 99 % stojí za vznikem tohoto druhu rakoviny, se můžeme infikovat v jakémkoli věku. Vir v nás dokáže bez povšimnutí přečkávat mnoho let nebo dokonce desetiletí, než se negativně projeví. A když už k rozvoji rakoviny děložního čípku dojde, je nenápadný, bezpříznakový.

623c48278a1a9obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Týkat se to může každé z nás

Riziko, že se žena někdy v životě s HPV infekcí setká, je vysoké. Virus se při sexuální aktivitě dostane do těla až 80 % populace. Většina z nás ale nákazu ani nezaznamená. Imunitní systém si s ní poradí. Jenže v některých případech začne HPV měnit buňky na povrchu děložního čípku, což může vyústit až v rakovinu.

Důležité je přijít včas

Jediné, co dokáže patologické změny včas odhalit, je gynekologické vyšetření. Jenže ne každá žena ho v pravidelných ročních intervalech absolvuje. Nejhůře na tom jsou pacientky starší padesáti let, které už neřeší reprodukci. Ke gynekologovi jich na prevenci nechodí alarmující dvě třetiny. I proto zbytečně umírá 40 % z 900 žen, které ročně onemocní.

„Výskyt pokročilých případů rakoviny děložního čípku má v ČR dlouhodobě vrchol kolem 60. roku života,“ potvrzuje smutnou skutečnost zaviněnou zanedbanou prevencí prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. z Onkogynekologického centra ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Prevence může zachránit život

Všem ženám zdravotní pojišťovny jednou ročně hradí gynekologickou prohlídku a cytologický stěr, který má prokázat přítomnost abnormálních (změněných) buněk na děložním čípku. Ten je velmi užitečný, ale bohužel ne tak citlivý. Mezinárodní studie prokázaly, že negativní cytologický test měla i jedna třetina žen s rakovinou. Naštěstí existuje citlivější metoda testování, a to pomocí testu HPV DNA. Ten upozorní na riziko možného onemocnění ještě dříve, než se objeví změny na buňkách děložního čípku.

HPV DNA test je rychlý a citlivý

Gynekolog odebere buňky z děložního hrdla stejným způsobem jako u klasického cytologického vyšetření a v laboratoři jej otestují na přítomnost DNA vysoce rizikových typů HPV. Jejich nepřítomnost znamená, že pravděpodobnost onemocnění je velmi nízká a další vyšetření postačí provést v intervalu 3 až 5 let. Jejich přítomnost naopak upozorňuje na možné riziko vzniku rakoviny a umožňuje okamžitou léčbu.

HPV DNA testování lékaři doporučují ženám mezi 30 a 65 lety. České zdravotní pojišťovny vyslyšely doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), aby na přítomnost tohoto viru byla testována každá žena, a to minimálně ve věku 35 a 45 let. Právě těmto pacientkám už druhým rokem vyšetření hradí, zatímco ostatní si jej mohou zaplatit samy jako nadstandardní úkon. Jak ale ukázala unikátní tříletá česká studie LIBUŠE, která byla letos dokončena, je důležité testovat i starší ženy.

Studie LIBUŠE, do níž se zapojilo téměř dva a půl tisíce žen, mimo jiné dokázala, že kombinace HPV DNA testu a cytologického stěru má 4krát vyšší schopnost detekovat závažné přednádorové změny děložního čípku ve srovnání s tradičním postupem založeným pouze na samostatném cytologickému stěru.

Onemocnět můžeme kdykoli

Ve věku nad 45 let je dlouhodobě asi 4 % HPV DNA pozitivních žen a podle dat získaných ze studie se i v této skupině mohou ženy nakazit novou HPV infekcí. Nejvyšší frekvence zcela nové nákazy HPV byla zaznamenána u žen s průměrným věkem 41 let. Poněkud nečekaně bylo identifikováno nejvíce opakovaných infekcí – tzv. reinfekcí ve skupině žen s průměrným věkem 47 let.

„HPV infekce má dynamický vývoj. Může být zcela eliminována z organismu vlivem vlastní obranyschopnosti, ale může být naopak nově přenesena, například v situaci, kdy má žena nového či nestálého partnera,“ popisuje profesor Sláma s tím, že testování žen v 55 letech má potenciál identifikovat podstatnou část rizikových žen v předrakovinovém stadiu a adekvátně se o ně postarat.

Zdroj informací: Studie LIBUŠE, prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., National Library of Medicine, HPV College

Čtěte také: