Čtenářka Maryene nám krásně poeticky popsala, jak to má s rádiem ona, a ve verších vyjádřila naději, že rozhlas přežije i TV. Děkuji Vám Maryene za příspěvek.

Hezký den,

rádio mě provázelo a také probouzelo od dětství, a to jsem někdy na něho byla i hodně naštvaná. Táta si ho pouštěl nahlas hned po probuzení. A to on vstával velmi brzy, zatímco já bych si třeba ještě pospala. 

Přesto na rádio dopustit nedám.

U dědy v pokoji obrovská skříň,

hádejte co to je?

Rádio. Nic víc, nic míň.

Asi by děda dnes ani neuvěřil,

kdybyby dnešní rádio s tím svým měřil.

Rádio bylo vždy zdroj zábavy i informací,

škoda že v záplavě jiných prostředků se dnes ztrácí.

U rádia jsem se učila i první taneční kroky

od té doby už uběhly hodně dlouhé roky.

Rádio poslouchám doma v autě i na zahradě

a mám, milé dámy, vizi,

že rádio bude působit vždy mladě.

A možná přežije i televizi.

A také se dnes svěřím, proč rádio beru - 

i já sama kdysi promluvila do éteru.

Vyhrála jsem zeměpisnou soutěž rozhlasovou

a za ni si odvezla i cenu snovou.

Na rádio dopustit nedám

a pro rádio palec zvedám.

Ale přesto všem nám běda,běda,

když hraje (řve) rádio od souseda.

A ještě na závěr dodám jednu větu,

že když píšu tento článek,

poslouchám rádio i z netu.

Maryene
Příspěvek nebyl redakčně upraven

Jaký je váš vztah k rádiu?

  • Je vašim každodenním společníkem?
  • Nebo vás nebaví jen poslouchat a jako podkres máte doma televizi?
  • Kde, kdy a s kým ho posloucháte?
  • Jaký pro vás mělo / má význam?
  • Co posloucháte?
  • Na jaké rozhlasové pořady nejraději vzpomínáte?
  • A jak dlouho myslíte, ještě rozhlas přežije?

Úvahy, příběhy, postřehy, vzpomínky či vtipy na výše uvedené otázky, ale nejen je, posílejte na redakční e-mail

redakce@zena-in.cz

Jednu z vás, dnes kolem 16. hodiny za příspěvek odměním krásnou květinou doručenou až k vám domů!!! Tak pište, těším se…

Reklama