Čtenářka Kobližka zavzpomínala na nedělní poobědní pohádku i na tatínka přemýšlejícího pod novinami. A dovíte se, co již odpustila ČR 2. Děkuji Vám Kobližko za Váš příspěvek.
To je současnost i vzpomínky na děství.
Rádio jsem neměli,jen tzv.rozhlas po drátě.Bedýnka s jedním knoflíkem a tuším,že i jedinou stanicí,ale to vůbec nevadilo.
Každodenní rozcvička,pravidelný čas a hlášení meteorologa o stavu vody na českých tocích,milibarech a tlakové výši.Ale hlavně nedělní pohádka po obědě.
To už ale táta ležel v kuchyni na gauči a zřemě pod rozloženými novinami „přemýšlel“ a my s maminkou myly potichoučku nádobí,abychom slyšely,jestli se tu zakletou princeznu podaří zachránit....no jo,ale to už je let.Tak teď honem do současnosti.
Rozhlas je pro mě bezva společník,určitě lepší než televize,jen se přiznám bez mučení,že vůbec neposlouchám takové stanice,kde každý moderátor je kámoš a tyká si s každým posluchačem,kde se line proud šílené muziky,kde se praktikují takové ty rádoby vtipné nachytávky a humor je na úrovni mateřských školek.Pro mě jedním slovem trapárna.
To raději budu za staromilce,ale vyhovuje mi kultivovaný projev moderátora,mám ráda muziku,která není jen samé „duc -duc“,zajímají mě lidi,kteří mají co říct,protože jsou ve svém oboru jedničky a mají spoustu zkušeností a já se tak dozvím i věci,o kterých bych jinak nic nevěděla.Jasně - poslouchám ČR2 a když se zrovna vysílá něco,co nemusím,prostě vypnu.
Můj oblíbený pořad byl „Klub osamělých srdcí seržanta Pepře“,který skvěle uvádí pan Černý. Krásně se mi v sobotním dopoledni poslouchal,než ho,bohužel,vytlačil Karel Gott a byl přesunutý na pondělní večer,což mě teda „Dvojka“ pěkně naštvala....B-)...ale už jsem jí to odpustila.
Tak přeju čtenářkám hezký příjemný den a buďte pořád dobře naladěny,
Kobližka.
Příspěvek nebyl redakčně upraven
Jaký je váš vztah k rádiu?
- Je vašim každodenním společníkem?
- Nebo vás nebaví jen poslouchat a jako podkres máte doma televizi?
- Kde, kdy a s kým ho posloucháte?
- Jaký pro vás mělo / má význam?
- Co posloucháte?
- Na jaké rozhlasové pořady nejraději vzpomínáte?
- A jak dlouho myslíte, ještě rozhlas přežije?
Úvahy, příběhy, postřehy, vzpomínky či vtipy na výše uvedené otázky, ale nejen je, posílejte na redakční e-mail
Jednu z vás, dnes kolem 16. hodiny za příspěvek odměním krásnou květinou doručenou až k vám domů!!! Tak pište, těším se…
Nový komentář
Komentáře
Dříve jsme pravidelně u nedělního oběda poslouchali pohádky.
Hezká vzpomínka
denkas — #19 No jo,ono všechno podléhá módě,dokonce i ty koníčky.
kobližka — #17 Super

Táta pak zbíral odznaky a měl jich hodně hodně moc!
denkas — #16 to u nás už bylo hotovo a já u pohádky vždy s tatínkem usnula
denkas — #16 No jó,máš pravdu s těma odznakama,my jsme je tam taky měli
...to víš,stavovská čest se nezapřela 
Jo jo vzpomínky
Táta taky ležel na gauči,my děti myly nádobí a poslouchaly pohádku.My sme neměli dráťák,ale rádio,už nepamatuju kolik bylo stanic
.Pamatuju,že tam naši zatrkovali inkaso-pamatujete,byly to takový malý čtverečky.A taky sme tam měli zapíchlých pár odznaků.
samecka — #12 To se máš,že máš kam jezdit.....
Pěkně jsi zavzpomínala
Manžel pravidelně pouští nedělní odpolední pohádku a odpočívá.
Po přečtení jsem viděla MÉHO tátu pod novinami,MOJI mámu jak se MNOU myje nedělní nádobí...Nostalgie mě přemohla,pojedu k našim - díky za milé popostrčení...
tak na tieto časy si spomínam aj ja
kuty — #8 Jasně,nic nejde poslouchat do nekonečna,někdy je poteba i "přitvrdit"
.Já z pořadů na Dvojce mám nejraději "Jak to vidí" a mezi oblíbencec patří pan Petránek a pan Hoffman.
Dráťák jsem poslouchala kdysi v práci
Měli jsme ho v každé kanceláři
ČR 2, Radiožurnál
.Mám ráda sobotní dopoledne na Radiožurnálu s Petrem Rajchertem, je to člověk s hezkým projevem a jeho hosté, prostě
. A ještě mám ráda Kolotoč, teda hlavně tu znělku
Ale je fakt, že občas, když potřebuji pracovat jako že ve svižnějším tempu, tak si pustím Rock Max
enka1 — #3 jj,tranďák mi řval věčně na chatě,až jsem ho zapomněla na stole a během chvilky mi ho někdo sbalil.Tak jeho místo nahradil kazeták
Tak na staré rádio si pamatuju, na Hajaju, rozcvička mne drtila, protože se muselo vstávat, jinak moc neposlouchám - kromě jízdy autem,tam je dobrým společníkem.
babička má takové rádio "dráťák" doteďka :)
Také jsme měli doma a i u babičky takové rádio s jedním knoflíkem. V neděli jsem poslouhali po obědě pohádku.
terezalah — #2
a tranďáky na baterie