Tereze je třicet a do dvaceti let žila se svojí mámou, se kterou měla klasický vztah. Nehádaly se, trávily spolu čas, ale nedá se říct, že by to byly nějak velké kamarádky, které si říkají vše. Pak se odstěhovala a s mámou se vídala asi tak, jak je to běžné, občas spolu někam zašly a vše bylo v pohodě.

633fe09b8e70eobrazek.png
Foto: Shutterstock

 „Můj vztah s mámou byl vždycky tak nějak normální, ale občas jsem si všimla, že když jsem byla u nějaké kamarádky, v hlavě jsem měla tu myšlenku, že bych taky chtěla mít takovou maminku,” začala Tereza.

Tereze to nikdy nepřišlo divné, že má takové myšlenky, a tak tomu nevěnovala pozornost. 

„Našla jsem si před pár lety přítele, toho jsem si i vzala a s ním mi do života samozřejmě, jak to tak bývá, vstoupila i jeho maminka, tedy moje tchyně. Asi jako každá holka jsem se bála, jaká bude a měla jsem obavy, aby mě měla ráda a moc nám nekecala do života.”

Tereza se s tchyní seznámila a trvalo nějaký ten čas, než si k sobě našly cestu, což se nakonec povedlo.

„Mám nejlepší tchyni na světě! Je hodná, ochotná a vždy mi pomůže se vším. Na rozdíl od mojí mámy, která se ani nezeptá, jestli něco nepotřebuju. Jo, je to povrchní, ale já jsem k ní tak nějak ztratila vztah s tím, jak jsem se seznámila s tchyní. Navíc moje máma nejeví zájem ani o mého muže, což mě trochu uráží a jsem naštvaná, zároveň i smutná, protože mě to mrzí. Občas před mámou o tchyni mluvím a jí to asi ani nevadí, to nechápu. Myslela jsem, že se změní a začne se taky trochu angažovat, ale ona má ráda svůj klid a nás si nevšímá. Je ráda, že mě občas vidí, ale tím to končí.”

t2.jpg
Foto: Shutterstock

„Musím přiznat, že nemám zájem jí vyprávět o našem životě a vlastně s ní trávit čas, protože ona nic nedělá a mě to nebaví. Je to její chyba. Možná jsem přísná, ale teď to tak vidím. Snad se jí rozsvítí a začne se chovat jinak,” doufá Tereza.

Zdroj: respondentka Tereza

Čtěte také: 

Reklama