6114da96ae65dobrazek.jpgFoto: Shutterstock

Je pátek 13… Co to pro vás znamená? Budete se chovat jako obvykle a nad údajně smolným dnem jen pobaveně mávnete rukou? Anebo se budete mít na pozoru a úplně nejraději byste zůstali doma? A co teprve, když cestou z koupelny nešikovně zavadíte o zrcadlo, které se rozsype na tisíc malých kousků, a během jízdy do práce vám silnici zkříží černá kočka? Dílo je dokonáno a vám nezbývá než čekat na nejhorší. Den blbec je proti téhle ranní náloži jen procházka růžovou zahradou.

Z průzkumu agentury NMS pro společnost Sazka vyplývá, že obecně se za spíše pověrčivé považuje 35 % dotázaných. 41 % pověrám spíše nevěří, ale jistí si úplně nejsou. Téměř 13 % lidí přiznalo, že je lidové pověry straší, a naopak za úplný nesmyl je považuje 11 % respondentů.

Pátek 13., nejčastější „klasika“

Třináctka sama o sobě platí za číslo, se kterým obvykle nechceme nic mít. A padne-li v kalendáři ještě na pátek, zůstali by ti nejpověrčivější z nás nejraději doma. Tato pověra je jednou z nejhlouběji usazených v lidských myslích; dodnes například existují na světě hotely, které nedisponují pokojem číslo 13, a někde dokonce z dvanáctého patra vyjdete rovnou na patro čtrnácté. Základy pověry o smolné třináctce se dají dohledat už v knize knih, Bibli. Apoštol Jidáš, který zradil Ježíše, byl třináctým hostem Poslední večeře a v neprospěch tohoto čísla nahrává i příběh ze severské mytologie. I tady jde o nešťastného třináctého hosta na božské oslavě, jímž byl severský bůh falše a lsti Loki, někdy uváděn jako Lopt. Jeho vinou tu zemřel jiný bůh a svět ovládl chaos. 

obrazek.jpgFoto: Shutterstock

V loňském roce byl pátek 13. hned dvakrát, a to v březnu a listopadu. Letos nastává pouze jednou, v srpnu, podobně jako v roce 2022, kdy třináctka padne na jeden z květnových pátků.

Sedm let smůly díky prasklému zrcadlu

Mnozí z nás dodnes věří v magickou sílu zrcadel. Koluje o nich řada pověr; třeba ta, že se uvnitř skrývají některé části lidských duší, že stará zrcadla v sobě nesou energii původních majitelů, případně, že je zrcadlo bránou mezi světy. Bývaly součástí magických rituálů i kouzel černé magie, zkrátka zrcadla jsou tím, s čím není radno si zahrávat. Protože v případě, že jej rozbijete, čeká vás dlouhých sedm let smůly.

Černá kočka jako vtělení ďábla

Černá kočka je spolu s pátkem 13. jednou z vůbec nejrozšířenějších pověr u nás. Odpradávna bývá spojována s temnými silami, čarodějnictvím a samotným ďáblem. Do plusu jí nehrají ani velké oči s panenkami, které se na světle zúží tak, že připomínají jen tenké čárky, ani její nepoddajnost, bavíme-li se o ochočování. Kočka je samorost a ta černá v sobě nese vůbec nejvýraznější magii. Přeběhne-li vám černá kočka přes cestu, je radno změnit směr. A místo, kudy zvíře prošlo, raději úplně vynechat.

Z průzkumu agentury NMS pro společnost Sazka vyplynulo, že nejpověrčivější jsou u nás lidé v Jihomoravském kraji (téměř 57 %), naopak nejméně pověrčiví jsou obyvatelé Karlovarského kraje (více jak 15 %). Na pátek 13. a další pověry silně věří i lidé v Praze, s necelými 56 % se Praha umístila na třetím místě.

Zaťukání na dřevo jako pojistka na štěstí

Nejspíš jste i vy někdy zaklepali na dřevo, abyste něco nezakřikli. Tato známá pověra podle křesťanů pochází ze středověku, kdy návštěvníci kostelů ťukali na dřevo, o kterém se tvrdilo, že je z Ježíšova kříže. To bylo samo o sobě spojovalo s božstvím, a tedy se štěstím. Jiná teorie tento jev připisuje pohanským kulturám, Keltům, kteří věřili, že duchové a bozi sídlí uvnitř stromů. Klepání na kmeny mělo bytosti probudit a přivolat si jejich ochranu, případně vyjádřit vděčnost s nadějí na kapku štěstí. Třetí teorie o ťukání na dřevo hovoří o snaze zabránit zlým duchům v naslouchání, když se chlubíte svým štěstím.

Variací tohoto populárního zvyku existuje na světě celá řada. Turci například často zatáhnou za jeden ušní lalůček a na dřevo zaklepou výhradně dvakrát. Italové zase s oblibou říkají frázi „dotknout se železa“, čímž mají odehnat zlý osud.

6114dbff08816obrazek.jpg

Foto: Shutterstock

Před uhranutím ochrání talisman

Možná už se vám to taky někdy stalo. Vlastnili jste předmět, který vám někdo nejprve pochválil, a věc se záhy rozbila nebo zničila.  Někteří pověrčiví lidé by v této souvislosti mohli tvrdit, že se tak stalo v důsledku uhranutí neboli zlého oka. Lidé se proti uhranují chrání různými způsoby. Například v Turecku by je měl před zlými pohledy uchránit amulet zvaný nazar boncugu. Ten se nosí buď na krku nebo bývá zavěšován na některou ze zdí jejich domu. Tyto talismany obvykle bývají modrobílé, připomínající opravdu jakési oko. Aby však fungovaly jako ochrana, musí být vyrobeny ručně, ty ostatní se obvykle nosí jen jako šperky. Kromě Turecka jsou „ochranná oka“ běžná taky v Egyptě, Řecku, Íránu, Maroku nebo Afghánistánu. První zmínky o amuletu tohoto typu pocházejí už z Mezopotámie.

Přípitek s vodou znamená smrt

Jiný kraj jiný mrav. Pověra o přípitku s vodou pro vás možná bude nová. Říká, že byste si nikdy neměli připít jen s obyčejnou vodou, protože to pro vás či osobu, se kterou si připíjíte, může mít až fatální následky. Kořeny pověry sahají do řecké mytologie, kde mrtví pili z řeky Léthé v hlubinách podsvětí, aby zapomněli na své pozemské životy. Proto si Řekové vždy připíjeli na mrtvé skleničkami s obyčejnou vodou; ty měly symbolizovat jejich posmrtnou cestu přes řeku. V důsledku tohoto se traduje, že připít si s někým vodou znamená přát dotyčnému smůlu a někdy i smrt. Mnoho lidí také věří, že si tímto druhem přípitku přejete smrt i vy sami.

Čtěte také Dbejte o kuchyňský sporák, nespěte nad garáží a vyhoďte uschlé květiny: Feng-šuej jako cesta k lepšímu žití

Zdroje: oprahdaily.com, cosmopolitan.com, usnews.com, history.com, dailysabah.com/life, huffpost.com, TZ agentury NMS