Když jsem včera nastínila mystérium starého židovského města, jako jedné z nejpůsobivějších a také nejvzácnějších památek Prahy, zmínila jsem starý židovský hřbitov jako místo věčného odpočinku velkého učence, a podle některých mága, Rabi Löwa. Jeho hrob je působivý a prý plní přání…
Našlapujte opatrně
„Taktéž zpustoší-li křesťan jakýmkoliv zlomyslným činem jejich hřbitov, anebo násilím se v něj vloupá, k smrti bude odsouzen a všechno jeho jmění připadne komoře královské,“ říká privilegium Přemysla Otakara II. z poloviny 13. století, které tehdy upravovalo postavení Židů v Čechách.
Nejstarší náhrobní kámen zde patří Avigdoru Karovi, pražskému rabínoví a básníkovi, který tu stojí od roku 1439. Poslední hrob zde byl vyhlouben roku 1787, pro Mojžíše Lipmana Becka.
Rabi Löw tady odpočívá pod tímto zdobným kamením od roku 1609.
Velký polský učenec s českými kořeny Rabi Löw
Jehuda Leva ben Becalel se pravděpodobně narodil kolem roku 1525 v polském městě Poznaň. Některé prameny zase uvádí jako jeho rodiště německý Worms. Narodil se do vlivné rabínské rodiny, která měla kořeny v Praze a jejíž původ sahal až k davidovské královské dynastii.
Poměrně mladý se stal Jehuda moravským zemským rabínem. Bylo to kolem zhruba mezi roky 1553 a bylo mu pouhých 28 let. Svého postavení se ale brzy vzdal a odešel do Prahy, kde se stal rektorem soukromé rabínské akademie.
Věnoval se přírodním vědám, mystické teologii, vynikal v astronomii i v pedagogice. Pokusil se o reformu výuky dětí, která měla být přizpůsobena jejich psychice a mělo v ní být méně mentorování. Prakticky dospěl ke stejnému cíli jako Jan Amos Komenský.
Pro svůj věhlas se dokonce 16. února 1592 rabi Löw prokazatelně setkal s císařem Rudolfem II. Obsah rozhovoru zůstává tajemstvím, ale pravděpodobně byla důvodem císařova záliba v alchymii a mystice.
Rabi Löw byl nejen v židovském světě znám jako velký učenec a mystik. Byl přítelem Tychona Braha a stýkal se i s mnoha dalšími osobnostmi rudolfínské Prahy.
V Izraeli je Löw stále velmi uznáván mezi ortodoxními rabíny. Na výročí jeho úmrtí se k jeho hrobu v Praze sjíždějí stoupenci židovského učení z celého světa.
Pokud si chcete přečíst něco přímo od rabi Löwa, můžete. Jeho díla jsou přeložena i do češtiny.
Golem je starší než Kristus
Už v 6. století před Kristem v Egyptě se učenci zabývali oživením umělé bytosti. Totéž dělali Etruskové a další kultury. I jméno rabiho Löwa (Jehuda Leva ben Becalel) je v našem povědomí spojeno s umělou bytostí velké síly a žádného intelektu, s Golemem. A tento má být po staletí stále schován kdesi v místech starého židovského města na Josefově.
Existoval Golem, nebo jde jen o legendu spojenou se slavným jménem?
O možnosti vdechnout život stvoření z hlíny jménem Golem a o celém tématu umělého člověka se lze dočíst hlavně v Talmudu. V židovství je to myšlenka velmi stará. Objevilo se více pokusů takového pomocníka stvořit, a některé měly být i úspěšné. Žádné důkazy o tom ale neexistují.
A neexistuje ani žádný důkaz, že pan Löw kdy golema vytvořil, oživil, pojmenoval Josille a po té, co zjistil, že jeho působení je spíše pro zlost, zase umrtvil a kdesi schoval. Není žádný doklad o tom, že je tato legenda pravda, a ani žádný, že není.
Tedy pokud chcete, věřte, že kdesi pod starobylou dlažbou pražského židovského města nebo ve zdech některé ze synagog čeká na své nalezení hliněná bytost a u ní šém.
Přesněji : ŠÉM HA-MEFORAŠ (opis znamení Božího jména).
Co se šému týče, můžete se Talmudu dočíst, že nejde o žádnou kuličku. Ve skutečnosti je to na pergamenu hebrejsky napsaná formule (Boží jméno), sestavené ze 72 znaků, které měl Mojžíš vyryty na své holi. Formuli bylo třeba z pergamenu přečíst, a pak stočený pergamen vložit do úst umělého člověka, který pak ožil s pomocí Boží.
Pro jeho znehybnění bylo třeba říci formuli jinak (někde se píše pozpátku a někde s vynecháním posledního písmene) a pro úplné umrtvení pak vyjmout pergamen z úst bytosti.
Zdali tohle rabi Löw kdy učinil, nikdo neví. Možná se Golem někdy najde. A možná zůstane spát dobře schován na věky věků, kdesi v pražských uličkách... a možná jen v našich myslích.
Rabi Löw plní přání poutníkům
Co prý velký mystik Löw ale udělá určitě, je, že vám splní přání
V očekávání denně obléhají turisté náhrobek rabiho Löwa a do malé skuliny v náhrobku vsouvají papírky s přáními. Jedna z nejstarších pražských legend totiž říká, že rabi Löw má schopnost napomoci k jejich uskutečnění.
Nedávno tak učinila, při návštěvě Prahy, i Michelle Obamová nebo třeba sir Sean Thomas Connery a mnoho jiných. Snad se jim přání splnila.
Svého času se o hrob rabi Löva dokonce velice zajímali komunisté a jejich slavná STB. Jestli tam strkali přáníčka, nevíme, ale hrob hlídali, neb s nimi cloumala schíza, že by mohlo jít o takzvanou mrtvou schránku sloužící špionáži.
Možná některé z nich zardousil místní duch zavražděného zlatníka, který tu po setmění poctivě likviduje všechny padouchy.
Rabi Löw zemřel „18. dne hebrejského měsíce elul roku 5369 židovského letopočtu“, takže 17. září 1609.
Nový komentář
Komentáře
OlgaMarie — #6 ..výtečně řečeno!
ToraToraTora — #7
Miluji knížky od Aleše Česala o magické a tajemné praze...a samozřejmě i zbytku Čech. další důvod si říct: Jsem ráda, že je to má zem.
Michaela Kudláčková — #5 Freud versus Jung. Zatímco Freud viděl v nevědomí sexuální pud, Jung v nevědomí viděl vše, co se kdysi stalo (viz. známá studie snové fantazie z Babylonu: Slunce močí na Zemi, kdy pacientka nemohla mít znalosti později nalezených a doložených poznatků o Babylonu). Jung viděl v kolektivním nevědomí základ mýtů ve skutečné, dávno se odhrávající minulosti.
"Nevědomí je nepsanou historií lidstva od nepamětných dob." C. G. Jung
Tedy i mýtus o Golemovi bude mít jádro v dávno minulé skutečnosti. (?)
RenataP — #2 maje — #1 Moc děkuju.
OlgaMarie — #4 ....nikdá nevíš, kde končí pravda a začíná mýtus a to je právě to krásný
Miluju mýty! Možná, že se někdy dozvíme zdroj i k mýtu o Golemovi - oživlém umělém člověku. Sice nelze s mýty zacházet jako s historickými materiály, ale co Schliemann a Trója (Homér) nebo Ninive, Babylon a další archeologické objevy (Bible)? Někdo či něco zadalo příčinu k bájím o umělém člověku. Kdoví, co si budou myslet po tisíciletích ti, kteří objeví na Měsíci lunochod a o kus dál americkou vlajku!
RenataP — #2 Ano, do tohoto náhrobku. Ale po čase to stejně uklidí, protože za chvíli by tam bylo "papírnictví".
Židovský hřbitov je nádherné pozastaveníčko uprostřed Prahy.
ty lístečky se strkaj do toho náhrobku, co je na obrázku?
článek je úžasný
Míšo, skláním se nad tvými znalostmi. krásné počtení po ránu