Beďary, beďáky, jebáky či bedřichové jsou na pleti dost nevítanými hosty. Když už se ovšem ukážou, měla byste je umět poznat a chovat se k nim, jak si zaslouží. Ne každý pupínek je vhodné se snažit odstranit, u některých je zkrátka třeba počkat, až odejdou samy. 


Foto:Shutterstock

Bílé tečky neboli milia
Drobné pupínky s bílou hlavičkou se označují slovem milia. Často se vyskytují  v okolí očí, ale rády se uvelebí i kdekoli jinde na obličeji. Jsou shlukem odumřelých kožních buněk a vznikají obvykle tam, kde se ucpou potní žlázky. Jejich odstraňování je odlišné od běžných pupínků. Kůže se totiž musí naříznout nebo propíchnout a až potom jde bílá kulička ven.

Při opatrnosti, dodržení hygienických pravidel a dezinfikování místa i jehly si můžete milia odstraňovat i doma. Lepší ovšem bude, pokud se svěříte do rukou odborníka, který na to má grif a nehrozí, že vám kvůli jednomu pupínku udělá na obličeji kráter. Minimalizovat vznik milia můžete například pravidelným peelingem obličeje, který odumřelou kůži odstraní. K jejich tvorbě může u někoho přispívat také používání mastných krémů nebo pleťových olejů, které jsou komedogenní a tedy mohou více ucpávat póry. Mezi komedogenní oleje patří například kokosový, mezi nekomedogenní třeba arganový, ale záleží na konkrétním typu pleti. 

Černé tečky
Póry vyplněné mazem, odumřelými kožními buňkami a nečistotami. To jsou černé tečky, které sužují řadu žen i mužů. Vznikají vlivem hormonů a nadprodukcí mazu, životní stylem, ale třeba i používáním komedogenní kosmetiky, která má tendenci póry ucpávat. Jde například o tu s obsahem silikonů, ale i přírodní kokosový olej.

Mačkání černých teček většinou nemá moc cenu, nedostanete ven všechny nečistoty, ale místo si podráždíte, zanítíte a může se na něm vytvořit i pupínek. Černé tečky jsou bohužel i do jisté míry výsledkem genetiky, takže ne vždy se jich lze zcela zbavit. Co se týče profesionálních procedur, zmírnit je může chemický peeling. Jinak je důležité pleť pravidelně čistit, nesahat si na ni špinavýma rukama, pravidelně prát povlak na polštář a udržovat obličej hydratovaný. Pomocnou ruku mohou podat také produkty s obsahem ovocných kyselin.

Pustuly a papuly
A teď už ke klasickým pupínkům, které se objevují v rámci akné. Mezi mírnější formu akné patří papuly a pustuly. Papuly mají obvykle méně než 5 milimetrů. Tyto zanícené červené pupínky tvoří hrboly pod povrchem kůže, jejich okolí je oteklé a na dotek jsou bolestivé. Pustuly se od nich liší tím, že mají žlutý zanícený střed, který se postupně dostává na povrch, a bývají větší. Červené vřídky by se mačkat neměly, ovšem pokud je na špičce trochu hnisu, můžete ho šetrně odstranit jemným zmáčknutí, ale důkladně si před tím očistěte obličej i ruce. Hnisavou hlavičku může odmáznout i jemný peeling.

Pokud se ovšem dáte do zběsilého vymačkávání, místo se ještě více zanítí a léčba bude trvat o to déle. V prevenci tvorby je samozřejmě důležitý zdravý životní styl, ale také pravidelná péče o pokožku, pozitivní vliv mají také přípravky s kyselinou salicylovou. Ke zmírnění toho, jak pupínek vypadá a jak bolí, můžete použít kostku ledu, která dané místo zchladí. Dobré výsledky má i naředěný olej z čajovníku, takzvaný tea tree oil, který pomáhá zklidnit dané místo. Dobrý je také retinol. Naopak zubní pastu si dávejte jen na kartáček, obsahuje chemii, která by vám mohla obličej zbytečně podráždit.

Noduly a cysty
Doteď to byla možná docela legrace, ale s noduly a cystami jde opravu do tuhého. Představují totiž nejzávažnější formu akné. Noduly jsou tvrdé, zanícené hrboly umístěné hluboko v kůži. Ještě hlouběji jsou cysty. Obvykle jde o důsledek vážné infekce a často se po nich tvoří jizvy. Častou příčinou jsou hormonální změny. V tomto případě na jakékoli „nípání“ raději předem zapomeňte. Noduly a cysty a jejich léčbu je třeba probrat s dermatologem, často se využívají antibiotika.
Fota: Shutterstock

Čtěte také:

Reklama